1 Kolik lidí už ve Středozemním moři zahynulo?
Tragický minulý týden, kdy se v moři na trase mezi severní Afrikou a Itálií utopilo nebo je pohřešováno nejméně tisíc běženců, přiměl svět počítat oběti. Nová zpráva UNHCR (úřadu OSN pro uprchlíky) uvedla, že jen letos na cestě do Itálie zahynulo již 2 510 lidí. Ve stejném období loni jich bylo 1 855 a předloni „pouhých“ 54.
2 A kolik jich nebezpečnou plavbu přežilo?
Paradoxně počet migrantů, kteří dorazili do Itálie, neroste – loni i letos jich bylo do konce května zhruba 47 tisíc. Zřejmě i díky účinnější kontrole severoafrických břehů – stráž na tamním pobřeží, italské patroly a hlídkové lodi EU hlásí dohromady v průměru patnáct překažených pašeráckých plaveb s migranty denně. Za celý loňský rok trasu především z Libye a Egypta do Itálie absolvovalo celkem zhruba 150 tisíc migrantů.
3 Kdo a odkud volí tuto cestu do Evropy?
Navzdory předpokladům, že uzavření takzvané balkánské trasy z Turecka přes Řecko dál do Evropy přiměje hlavní „klienty“, tedy Syřany a Iráčany, zamířit přes Egypt či Libyi, pro to nejsou zatím žádné důkazy.
Většina běženců na italské trase přichází ze subsaharské Afriky – především z Nigérie, Gambie, Somálska, Pobřeží slonoviny a Eritrey. Dnes platí, že zhruba devadesát procent běženců se dostává do Itálie z Libye (většina lodí vyráží z oblasti kolem města Sabráta západně od Tripolisu), zbývajících deset procent připlouvá k italským břehům z Egypta.
4 Kolik migrantů ještě může ze severní Afriky vyplout?
Pokud jde o aktuální stav, podle nyní zveřejněné společné zprávy Europolu a Interpolu je v Libyi v tuto chvíli na 800 tisíc lidí, kteří se chystají na riskantní plavbu přes Středozemní moře. Nejsou to jen nově příchozí, část tvoří i lidé, kteří pracovali v Libyi za časů Muammara Kaddáfího. Ty v nynějším chaosu v zemi drží ozbrojenci jako rukojmí, dokud jejich příbuzní „nezaplatí“ cestu přes moře.
5 Jde vždycky o dobrovolnou pouť?
Svědectví přeživších ukazuje, že zdaleka ne vždy. Mnozí jsou k plavbě přes Středozemní moře přinuceni. Někdy jsou lidé v Libyi dokonce zastřeleni, pokud odmítnou vydat se na plavbu. Podle italských úřadů jsou dokonce případy, kdy se lidé přinucení k plavbě (či ti, kterým se v Libyi podařilo uprchnout únoscům) na Sicílii znovu stanou rukojmími či doslova „otroky“ místních pašeráckých mafií.
6 Dilema pašeráků: rybářské lodě, či čluny?
V Egyptě pašeráci lidí dříve preferovali rybářské lodi (s větší kapacitou a delším dosahem), zatímco v Libyi čluny, u nichž se snáze domlouvalo přes internet jejich obsazení a snáze se měnilo místo odplutí.
V poslední době roste i v Libyi používání rybářských lodí. Podle italských médií je to proto, že vzhledem ke stoupající poptávce jejich cena klesla – hlavní dodavatel těchto rybářských lodí sídlí v Tunisku.
UNHCR upozornil, že plavby z Libye často vypadají tak, že na člunech je 600 a více cestujících a někdy je táhnou rybářské lodě, což zvyšuje riziko převrhnutí. V mnoha případech se ale děje i to, že pašeráci umísťují lidi do člunů, které de facto nemají šanci plavbu zvládnout. A jakmile vyrazí od pobřeží, vyšlou signál SOS a lidé na těchto člunech se zachraňují.
7 Jak to vypadá se ženami na útěku?
Organizace Lékaři bez hranic minulý týden varovala, že počet útoků na ženy v rámci migrační vlny roste, včetně počtu znásilnění či nucení k prostituci. Organizace zvlášť zmínila rostoucí utrpení těhotných žen a žen s novorozenci.
Italští záchranáři vytáhli na konci dubna z člunů na dvě stě uprchlíků:
30. dubna 2016 |
