Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Srbsku se opět hromadí uprchlíci, vláda v Bělehradě bije na poplach

  16:22aktualizováno  19:51
Srbská vláda je znepokojena nárůstem počtu uprchlíkům na svém území. V Maďarsku začaly platit nové předpisy, které umožňují vracet přes hranici migranty dopadené do osmikilometrové vzdálenosti od hranic. Německo ve čtvrtek schválilo uvolnění dalších prostředků na řešení migrační krize.

Chorvaté minulý týden postavili zábrany na hraničním přechodu se Srbskem, kudy loni do země proudily statisíce migrantů během své cesty z Řecka do západní Evropy. Kovový plot na mostě přes Dunaj, kde se nachází hraniční přechod Batina-Bezdan, má podle chorvatského ministerstva vnitra zabránit nezákonnému překračování hranic.

Uprchlická krize

Přes Srbsko loni a na počátku letošního roku prošly statisíce uprchlíků mířících po balkánské trase do západní Evropy. Tento příliv ustal v březnu po rozhodnutí několika států uzavřít své hranice. Malé skupiny migrantů - několik stovek denně - ale pokračují v snaze tajně pronikat přes hranice na západ.

Srbský ministr práce Aleksandar Vutin ve čtvrtek požádal o naléhavé svolání rady národní bezpečnosti se zdůvodněním, že se výrazně zvyšuje počet migrantů v Srbsku. Jen v noci ze středy na dnešek podle něj dorazilo z Bulharska 334 uprchlíků a z Makedonie dalších 158. Obává se přitom, aby Srbsko nezůstalo v této migrační krizi osamoceno. „Zdá se mi, že naše humánní chování vůči uprchlíkům je vnímáno jako naše slabost, a proto žádám o tuto schůzi,“ dodal.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Srbska každý den přicházejí stovky uprchlíků. Většina míří k hranicím s Maďarskem. Momentálně je asi 1000 uprchlíků na severu Srbska, dalších 650 je v utečeneckém centru v Bělehradě, řekla agentuře AFP mluvčí UNHCR. Podle srbských úřadů je v zemi 1000 až 2000 uprchlíků, z nichž drtivá většina chce pokračovat v cestě na západ. Jde o nesrovnatelně nižší počty než za vrcholu migrační vlny, kdy denně přicházelo 4000 až 5000 uprchlíků.

Balkánskou cestou přišlo za poslední rok do západní Evropy asi milion uprchlíků a migrantů. Tento příliv letos na jaře do značné míry ukončilo uzavření makedonských hranic s Řeckem, k čemu Makedonii pomohly materiálem a policisty i Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko.

Spor Rakouska a Maďarska

Uprchlická krize vyvolala v uplynulých dnech také diplomatický konflikt mezi Rakouskem a Maďarskem. Obě země se přou kvůli zpřísněným kontrolám na hraničním přechodu Nickelsdorf-Hegyeshalom. Na obou stranách se kvůli nim utvořily mnohakilometrové fronty čekajících vozidel. Na rakouské straně se podle agentury APA táhla až 30 kilometrů.

Fotogalerie

Vídeň kontroly zavedla od pondělí na základě ustanovení smlouvy o schengenském prostoru volného pohybu, které tento krok umožňuje v mimořádných případech. K opatření přistoupila kvůli opět zvýšenému množství pokusů propašovat migranty přes Maďarsko do Rakouska.

Kontroly se poté zpřísnily i na maďarské straně. Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka na to v úterý večer reagoval hněvivě a ve formě diplomatického protestu si na úřad pozval maďarského velvyslance. „Maďaři kontrolují neoprávněně,“ řekl v televizi ORF. Podle něj nemají, na rozdíl od Rakušanů, ke kontrolám podložené důvody.

Budapešť ale následně obvinění dementovala. Maďarské policejní prezídium (ORFK) ve středu večer kritiku sousedního státu ohledně hraničních kontrol odmítlo a uvedlo, že v Hegyeshalomu se jedná o kontroly bezpečnosti silničního provozu. Jde o součást intenzivnějších kontrol v letním období, kdy se zvyšuje nehodovost, tedy během července a srpna, napsala k tomu agentura MTI.

Právě na rušné maďarské dálnici M1, vedoucí přes přechod Nickelsdorf-Hegyeshalom, hrozí podle policejního prezídia velké nebezpečí dopravních nehod. Proto jsou prý potřebné pravidelné kontroly nákladních vozidel.

Německo uvolní na řešení migrační krize miliardy

Německá vláda poskytne spolkovým zemím do roku 2018 celkem sedm miliard eur (190 miliard Kč) na řešení následků migrační krize. Ve čtvrtek se na tom dohodli zemští premiéři s kancléřkou Angelou Merkelovou. Už dříve přitom vláda slíbila, že zaplatí spolkovým zemím dalších 2,6 miliardy eur (70 miliard Kč) ročně na pokrytí nákladů s ubytováním uprchlíků, uvedla agentura DPA.

Spolkové země dostanou od vlády letos a v příštích dvou letech pokaždé dvě miliardy eur na pokrytí nákladů, které jim vznikají péčí o běžence. Země totiž musejí platit zajištění ubytování, výuku němčiny, integrační a rekvalifikační kurzy pro běžence, stejně jako hradí náklady spojené s ostrahou ubytoven před možným napadením zvenčí i před konflikty mezi ubytovanými migranty.

Vláda také potvrdila, že příští rok a v roce 2018 uvolní pro spolkové země pokaždé 500 milionů eur (13,5 miliardy Kč) na výstavbu sociálních bytů, které by měly sloužit k ubytování uprchlíků, ale i nízkopříjmových německých rodin.

Německé ministerstvo financí už dříve oznámilo, že financování nákladů na řešení migrační krize by nemělo vést k vytváření nových dluhů. Země hospodaří s vyrovnaným rozpočtem od roku 2014.

Hraniční přechody Batina-Bezdan (červená značka) a Nickelsdorf-Hegyeshalom (modrá značka)

Hraniční přechody Batina-Bezdan (červená značka) a Nickelsdorf-Hegyeshalom (modrá značka)

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.