Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nevracejte uprchlíky do Turecka, nezvládá to, vyzvala Amnesty Brusel

  7:25aktualizováno  7:25
Organizace Amnesty International v pátek vyzvala Evropskou unii, aby ukončila své plány na navracení uprchlíků do Turecka „pod falešnou záminkou“, že Turecko je pro běžence bezpečnou zemí. Březnovou dohodu mezi EU a Ankarou označila za nelegální.

Demonstranti na ostrově Lesbos vyvěsili transparent s nápisem „Turecko není bezpečné“. (4.4.2016) | foto: Reuters

Uprchlíci podle zprávy Amnesty Internetional (AI) v Turecku nezískají adekvátní ochranu a místní azylový systém má vážné nedostatky, ačkoli země je vůči uprchlíkům vesměs vstřícná.

„Dohoda EU-Turecko je lehkovážná a nezákonná,“ uvedl John Dalhuisen, šéf AI pro Evropu a střední Asii. Myšlenka, že Turecko bude dodržovat lidská práva běženců a uspokojí potřeby třech milionů uprchlíků, je podle něj „fikce“.

Uprchlická krize

Unie ve snaze zastavit migrační vlnu situaci v Turecku podle něj vylíčila úmyslně klamně. Ačkoli se EU snaží Turecku v zavedení funkčního azylového systému pomáhat, nemůže jednat tak, jako by v zemi takový systém už existoval, dodal Dalhuisen.

V Turecku nyní žije 2,75 milionu Syřanů a 400 000 uprchlíků z jiných zemí, převážně Afghánistánu, Iráku a Íránu. Turecko ale podle AI selhává ve třech oblastech, které vyžaduje příslušné mezinárodní právo.

Je to jednak nedostačující kapacita jeho azylového systému, která způsobuje, že se stovky tisíc uprchlíků ocitají roky v právní vakuu. Turecké úřady podle AI odmítly poskytnout této organizaci azylovou statistiku. V dubnu ale uvedly, že loni vyřídily asi 4 000 žádostí.

Uprchlíci by měli být dále buď integrováni, přemístěni do jiné země nebo - pokud je to již bezpečné - vráceni do země původu. To se ale podle AI neděje a imigranti nemají šanci si vybudovat v Turecku nový život a zároveň nemají velkou naději, že se dostanou v následujících letech do jiné země.

Třetí oblastí, v níž podle AI Turecko selhává, je poskytování životních prostředků. Většina uprchlíků si musí najít příbytek sama, bez vládní pomoci. Turecké úřady poskytují ubytování 264 tisícůmsyrských uprchlíků v jižních provincích, není ale reálně možné, aby našly ubytování zbývajícímu 2,87 milionu uprchlíků ze Sýrie. Sociální bydlení země zařídila pouze stovce ze 400 000 žadatelů o azyl z jiných zemí.

Fotogalerie

Zpráva rovněž upozorňuje na to, že mezi uprchlíky v Turecku je běžná dětská práce a rodiny mají potíže zajistit si základní životní potřeby. Jedna syrská matka se třemi syny AI řekla, že celá její sedmičlenná rodina přežívá z pěti až deseti tureckých lir (41 až 82 korun) denně a její devítiletý syn tak musí pracovat v obchodě s potravinami.

Evropa by podle AI neměla přesouvat odpovědnost za uprchlíky na Turecko, ale zahájit ambiciózní plán na přesídlení běženců pobývajících v této zemi. EU jako celek loni přesílila jen 8 155 uprchlíků. „Evropská unie odpověděla na jednu z nejtemnějších humanitárních katastrof naší doby natahováním ostnatých drátů, posilováním ostrahy hranic a uzavíráním pofiderních smluv se sousedními zeměmi, aby (uprchlíky) udržela mimo. Výsledkem je bída a utrpení a další úmrtí v moři,“ řekl Dalhuisen.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.