Prezident Pochemu doporučil, aby neaspiroval na funkci ministra. „Stále trvají výhrady k jeho nominaci. Za mě je akceptovatelné, že pokud by pan prezident odmítl nominovat Miroslava Poche, takže by po nějakou dobu řízením ministerstva zahraničí byl pověřen předseda té koaliční strany, která toto ministerstvo má v gesci, to znamená sociální demokracie a to znamená moje osoba,“ řekl Hamáček po diskusi se Zemanem. Nemá to být ale řešení na tři a půl roku.
Varianta pověřit Hamáčka je pro hlavu státu přijatelná. „Proti tomu bych vůbec nebyl,“ řekl v pátečním rozhovoru pro MF DNES. Premiér Andrej Babiš také v pátek, ještě před tím, než Poche a po něm Hamáček, přijeli do Lán, zveřejnil svůj návrh složení nové vlády.
Došlo by tak na plán „B“ sociálních demokratů, o kterém tento týden jako první informoval iDNES.cz. „To je krajní varianta, ale musely by být jasné záruky, že by premiér Andrej Babiš postupoval podle možností, které mu ústava poskytuje, kdyby prezident nekonal,“ řekl k tomu iDNES.cz ve středu Poche.
Tedy, že by se Babiš obrátil na Ústavní soud, protože podle článku 68 Ústavy „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády“. Ústava tedy nedává prezidentovi prostor pro to, aby navržené ministry nejmenoval.
Když byl Zeman premiérem, vnímal povinnosti prezidenta jasně
Zeman ještě jako předseda vlády, dával přesně toto najevo vůči prezidentovi Václavu Havlovi, když ten měl problém se jmenováním Jana Kavana ministrem zahraničí. „Pokud jde o nějaké personální veto, myslím si, že by bylo v rozporu s článkem 68 Ústavy,“ prohlásil v roce 1998 Zeman ještě jako premiér. Prezident Havel tehdy Kavana jmenoval.
Zeman jako prezident na to, co říká ústava, zapomněl.
„Prezident seznámil Miroslava Pocheho s výhradami k jeho nominaci, z nichž nejdůležitější byly dvě. Prezident zastává názor, že členem protimigrační vlády nemůže být podporovatel migrace, a že členem protikorupční vlády nemůže být ten, kdo je obviňován z korupce,“ uvedl po přijetí Pocheho Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman vytýká Pochemu jeho dřívější postoje k migračním kvótám a také názory na vztahy Izraele a Palestiny. Skutečným důvodem Zemanova odporu může být ale spíš to, že Poche v prezidentské volbě podporoval Zemanova soupeře Jiřího Drahoše.
„Asi jsme nenašli shodu v oblasti migrační politiky,“ připustil po jednání se Zemanem Poche. Překvapila ho ale tisková zpráva Ovčáčka, že je obviňován z korupce. „O tom nezaznělo během té schůzky ani slovo,“ řekl Poche.
Komunisté řekli, že by vládu, ve které by Poche byl, nemohli ani tolerovat. Vytýkají mu také případ z roku 2010, kdy se musel vzdát stranických funkcí kvůli skrytému financování ČSSD. Straně dal peníze přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky. Svůj krok zdůvodňoval tím, že tak chtěl zajistit, aby strana nemusela platit z peněz daň.
