Italský ministr dopravy Toninelli v reakci na úterní tragédii, která si v Janově vyžádala přes čtyři desítky mrtvých a mnoho zraněných, vyzval k auditu všech stárnoucích mostů a tunelů v zemi. Právě špatný stav místní infrastruktury vyvolává obavy mnoha odborníků, kteří poukazují na jejich dlouhodobě zanedbanou péči. Pád Morandiho mostu přitom podle nich odhalil jen malou část problému.
Podle profesora Antonia Occhiuzziho z italského Institutu konstrukčních technologií je zapotřebí, aby většina místní infrastruktury prošla „pečlivým průzkumem“.
Occhiuzzi pro The New York Times uvedl, že italská infrastruktura je dávno za hranicí své životnosti. Kolaps janovského mostu podle něj vyvolal vážný poplach, ale není ojedinělým případem. Jen za poslední tři roky se v Itálii zhroutilo několik mostů, které byly kolem padesáti let staré.
V roce 2016 se například na severu Itálie zřítil pod kamionem nájezd nad rušnou dálnicí mezi Milánem a městem Lecco. O život tehdy přišel italský řidič, na jehož vůz část nadjezdu spadla. V roce 2009 se při povodních zase zřítil most přes řeku Pád poblíž Piacenzy, kde se zranili čtyři lidé.
Occhiuzzi dodává, že konstrukčním inženýrům komplikuje práci národní dědictví, které se datuje až do antiky. „Obvykle se snažíme budovy zakonzervovat, namísto demolice a obnovy. To je však někdy zapotřebí a dělají to tak v jiných zemích,“ říká.
Italská infrastruktura je v provozu od druhé světové války
„Před padesáti lety jsme bezmezně věřili železobetonu a mysleli jsme si, že je věčný. Teď víme, že vydrží jen několik desetiletí,“ vysvětluje bývalý předseda janovské architektonické komory Diego Zoppi. Podle něj se podobná tragédie může znovu opakovat, pokud Itálie neinvestuje do infrastruktury, která tu funguje už od druhé světové války.
„Itálie vybudovaná v 50. a 60. letech potřebuje naléhavě obnovu. Riziko zhroucení se podceňuje a budovy postavené v tomto období se dostávají do stavu, kdy jsou opravdu v ohrožení,“ varuje Zoppi.
Italové hledají v troskách mostu živé, mezi mrtvými jsou i tři děti |
Podle Francesca Facciniho, odborníka na povodně a sesuvy půdy z janovské univerzity, vedla „výrazná iracionální urbanizace“ povodňových oblastí ke zúžení vodních kanálů a odklonění toků. To má podle něj za následek, že povodně jsou častější a také více poškozují stavby.
Italský ministr dopravy Toninelli ve středu vyzval vedení firmy Autostrade per l’Italia, která provozuje most v Janově, aby rezignovalo. Podle něj má podíl na úterní tragédii. „Nejvyšší vedení společnosti Autostrade per l’Italia musí odstoupit,“ napsal Toninelli na Facebooku.
Vláda chce navíc podniku, který patří pod společnost Atlantia, odebrat licenci na správu dálnice a uložit mu vysoké penále. To by se podle Toninelliho mohlo vyšplhat až na 150 milionů eur (3,85 miliardy korun). „Společnost nebyla schopna dostát svým povinnostem, které vyplývají ze smlouvy. Dal jsem pokyn k tomu, aby ministerstvo dopravy zahájilo kroky, které zbaví tyto společnosti koncese a udělí jim výrazné sankce“ prohlásil Toninelli pro televizi RAI.
S mostem byly problémy od počátku
Výstavbu Morandiho mostu v Janově dokončili v roce 1967, v provozu byl tedy dlouhých jednapadesát let. Po celou dobu jeho existence ho navíc doprovázely problémy. Specialista na konstrukce a dopravní stavby a beton Antonio Brencich zmiňuje například nesprávné posouzení odlišné viskozity betonu či navýšení ceny stavby oproti původním plánům.
Janov, Québec, Kansas City. Nejhorší zřícení mostů za poslední století |
Stavaři na most v průběhu 80. a 90. let museli doplnit závěsná lana, která bránila riziku sesuvu. „Ještě i na počátku 80. let ty, kdo přejížděli po mostě, rušily výkyvy nahoru-dolů, se kterými se při projektování nepočítalo,“ říká Brencich.
Neustálým problémem byla také koroze, která způsobila rychlou degradaci materiálu. Poslední opravy mostu odstartovaly v dubnu 2016 a měly trvat rok, nakonec se však protáhly až do okamžiku pádu. Ačkoli jsou mosty za normálních okolností navrženy tak, aby vydržely alespoň sto let, janovský viadukt musel čelit masivní zátěži. Ročně po něm přejelo asi 25,5 milionu aut a objem dopravy za posledních třicet let čtyřnásobně narostl.
Nebyla to nešťastná náhoda, ale lidská chyba, řekl prokurátor
Janovský prokurátor Francesco Cozzi v úterý prohlásil, že úterní zřícení části mostu nebyla nešťastná náhoda, ale šlo o lidskou chybu. „Musíme odpovědět na jedinou otázku: proč se to stalo?“ řekl janovský prokurátor. „Jakmile skončí pátrání po obětech a pohřešovaných, začne vyšetřování a budou se analyzovat všechny aspekty projektu, realizace a údržby mostu,“ upozornil Cozzi.
OBRAZEM: Pád mostu v Janově je nejtragičtější v Evropě za posledních 17 let |
Nejprve se podle něj zjistí, jaká údržba se na mostě prováděla a co přesně stalo v úterý, tedy zda zřícení mostu něco spustilo. Posléze prokuratura patřičně zakročí proti zodpovědným úřadům a společnostem.
Podle některých zdrojů až 200metrový úsek janovského dálničního mostu se zřítil v úterý před polednem. Z výšku 45 metrů spadlo na 35 aut a několik kamionů, včetně jednoho českého. Jeho řidič nehodu přežil a není v ohrožení života (podrobnosti v článku Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově).
Na záchranných pracích se podílí čtyři stovky hasičů z celé Itálie a psovodi se stále snaží v ruinách najít přeživší. Z domů v okolí zřícené stavby úřady evakuovaly čtyři sta lidí, protože most by se mohl dál hroutit.
