Zavěšený most na dálnici A10 do Milána vede přes řeku Polcevera a nákupní centra, továrny, několik obytných domů a železniční trať. Slavnostně ho otevřeli roce 1967. Měří celkem 1 182 metrů, úroveň vozovky je ve výšce 45 metrů. Mostovku drží tři pylony vysoké 90 metrů, nejdelší rozpětí polí je 210 metrů.
Po mostě ročně přejede 25,5 milionu aut. Za posledních třicet let objem dopravy narostl čtyřikrát a počítalo se, že v následujících třech dekádách ještě vzroste o třetinu.
Janovský most je známý také jako „Ponte delle Condotte“ po společnosti, která ho stavěla, nebo také „Ponte di Brooklyn“ (Brooklynský most) podle vzhledu, kterým vzdáleně připomíná známý americký most.
Nejčastěji se mu však říká Ponte Morandi podle Riccarda Morandiho, který ho projektoval. Římský rodák, který zemřel v roce 1989, si nechal patentovat systém předpětí pojmenovaný „Morandi M5“, který použil na několika projektech. Mezi jeho nejslavnější stavby patří zavěšený most přes jezero Maracaibo ve Venezuele nebo most přes údolí Kúf v Libyi.
Problematický most
V prvních desetiletích byly na Morandiho janovském mostě prováděny zásadní úpravy, připomíná pro specializovaný web ingegneri.info profesor Antonio Brencich z janovské univerzity. Specialista na konstrukce a dopravní stavby a beton uvádí, že to bylo kvůli praskání a degradaci betonu a poruchám na mostovce.
V Janově se zřítil dálniční most, na místě jsou desítky mrtvých |
Podle experta byl už od začátku problém v nesprávném posouzení odlišné viskozity betonu, které vedly k tomu, že vozovka nebyla horizontální. „Ještě i na počátku 80. let ty, kdo přejížděli po mostě, rušily výkyvy nahoru-dolů, se kterými se při projektování nepočítalo,“ uvedl Brencich, podle nějž problémy napravily až následné opakované úpravy.
Expert ve dva roky starém článku zmiňuje i další problémy mostu: například navýšení ceny stavby oproti původním plánům. V průběhu 80. a 90. let byla na mostě doplněna závěsná lana, aby se zabránilo riziku sesuvu. Díky tomu si stavba vysloužila pojmenování po brooklynském mostě.
Brencich v rozhovoru pro web la Repubblica uvádí, že most měl neustále velké problémy s korozí. „Morandi chtěl na stavbu použít technologii, kterou si sám nechal patentovat, která ovšem už následně nikdy nebyla použita.“ Použitá konstrukce technologie ochrany lan před korozí v případě janovského mostu nezafungovala a znamenala rychlou degradaci materiálu,“ myslí si expert.
Problémy most provázely prakticky celé půl století provozu. „Na východním konci most se denně ve špičkách tvořily zácpy a objem dopravy způsoboval inteznivní znehodnocení struktury mostu, který byl vystaven značnému zatížení. Most se proto roky permanentně opravoval,“ píše la Repubblica.
Neustálé investice do údržby podle Brencicha měly v blízkých letech překonat cenu za stavbu nového mostu. „Most Morandi je inženýrské selhání a bude muset být brzy přestavěn, protože náklady na údržbu budou přehnané a převyšují cenu rekonstrukce,“ prohlásil podle deníku La Stampa Brencich.
Osudový déšť
Poslední rekonstrukce viaduktu odstartovala v dubnu 2016 a měla trvat rok. Opraveny měly být všechny betonové konstrukce, vyměněny měly být všechny boční bariéry v obou směrech. Práce se ovšem protáhly a pokračovaly až do chvíle, kdy se most zřítil.
„Před několika lety byly přidány ocelové kabely ošetřené proti korozi, ale pouze na prvním pylonu z východu, který nespadl,“ píše v diskuzi pod článkem o problematickém mostu na webu La Stampa jeden ze čtenářů.
Podle správce italské dálniční sítě Autostrade per l’Italia probíhaly nyní na mostě práce na „konsolidaci viaduktové desky“ a podle plánu byl instalován mostový jeřáb. „Práce a stav viaduktu podléhaly neustálému pozorování a kontrole. Příčiny kolapsu mostu budou hlouběji analyzovány, jakmile bude možné bezpečně přistupovat k místům,“ stojí ve zprávě Autostrade per l’Italia.
V Janově se z mostu zřítil i kamion pražské firmy, řidič přežil |
Studie z roku 2009, kterou vytvořila společnost Autostrade per l’Italia s inženýrskou kanceláří Spea, uvádí, že k k demolici mostu by bylo potřeba osm až dvanáct měsíců. Demolice počítala s demontáži konstrukce „obráceným pořadím kroků stavby“ a dočasnou evakuací domů v bezprostřední blízkosti mostu, ovšem bez jejich jakéhokoliv poškození. Studie byla podle La Stampy vytvořena jako základ pro veřejnou diskusi.
La Repubblica připomíná, že o stavu mostu se mluvilo už před dvěma lety v italském senátu. Tehdejší senátor Maurizio Rossi se 28. dubna 2016 obrátil na tehdejšího ministra dopravy, kdy si stěžoval na stav mostu. „V nedávné minulosti na mostě znepokojivě selhaly spoje, které vyžadují mimořádnou údržbu. Bez ní hrozí, že bude třeba most zavřít.“
Ponte di Morandi se zřítil v úterý poté, co Janov zasáhly silné deště. Podle posledních zpráv zemřelo nejméně dvaadvacet lidí, další desítky obětí však mohou být pod troskami. Při tragédii spadl i kamion pražské firmy Sped-it. Český řidič přežil a je mimo ohrožení života.
Profesor Brencich upozornil, že východní věž (tedy ta, která nespadla) byla pouhých dvacet let po otevření mostu výrazným způsobem upravena. Stavební expert také odmítá, že by na pádu mostu mohly mít vinu blesky, které jej měly zasáhnout.
Průtrž mračen nejen ukončila život mostu, ale byla i u jeho otevření. Archivní výtisk deníku La Stampa píše, že 4. září 1967, kdy most slavnostně otevíral tehdejší italský prezident Giuseppe Saragat, se v průběhu ceremonie prohnala místem výjimečně silná průtrž mračen. Silný vítr při tom poničil slavnostní tribunu, která musela být stržena.
