Lord Dubs je jedním z takzvaných Wintonových dětí. Podporuje přijímání a pomoc...

Lord Dubs je jedním z takzvaných Wintonových dětí. Podporuje přijímání a pomoc uprchlíkům. | foto: Profimedia.cz

Británie zavírá dveře mladým uprchlíkům, kritici argumentují Wintonem

  • 272
Velká Británie zastaví přijímání dětských uprchlíků v rámci programu, který v květnu loňského roku představil tehdejší premiér David Cameron. Londýn dosud pomohl asi dvěma stovkám uprchlických dětí. Rozhodnutí vlády se stalo terčem kritiky mnoha poslanců i ochránců lidských práv.

Duchovním otcem programu nebyl Cameron, ale Alf Dubs, kterého za 2. světové války zachránil před jistou smrtí Nicholas Winton (více o něm zde). Očekávalo se, že v rámci pomoci do Británie přicestuje alespoň tři tisíce uprchlických dětí, i když vláda přesné číslo nikdy neuvedla.

Aktuálně jich však je pouhých 200, posledních 150 by mělo v Británii najít nový domov v nejbližších měsících. Po celé Evropě se přitom podle odhadů pohybuje až 90 tisíc nezaopatřených dětí, které sem přicestovaly z Afriky a blízkovýchodních států, píše The Guardian.

Cesta k brexitu

Dubs současné kroky vlády považuje za necitlivé „zavření dveří“ těm nejohroženějším uprchlíkům, kterými jsou právě nezaopatřené děti a mladiství. Sám byl přitom před mnoha lety v podobné situaci. „Sir Nicky Winton sám dokázal zachránit před nacisty 669 dětí. Byl jsem jedním z těch šťastných. Bylo by to zrazení jeho odkazu, pokud by naše země nedokázal pomoct nové generaci uprchlíků,“ myslí si.

Ministr pro migraci Robert Goodwill uvádí, že konec programu je dán kapacitami místních úřadů, které uprchlíky přijímají. Pro další uprchlíky podle něj jednoduše není místo. Do konce března by Británie mohla přijmout maximálně 400 dětí. Argumentuje i tím, že Westminster posvětil v loňském roce přijetí 900 dětí v rámci dalších programů. Na 750 z nich putovalo do Británie v rámci pomoci v uprchlickém táboře v Calais (celé jeho vyjádření v angličtině najdete zde). Někteří tento krok kritizovali a argumentovali, že se nejedná o dětské uprchlíky (více zde).

Judith Dennisová z charitativní organizace Refugee Council uvedla, že práce vlády není ani zdaleka u konce. „Británie potřebuje udělat krok vpřed a neměla by se stahovat. Musíme nabídnout pomoc těm nejzranitelnějším a umožnit jim, aby se opět shledali se svými rodinami,“ myslí si. Souhlasí s ní i labouristická poslankyně Yvette Cooperová, která byla jednou z hlavních tváří programu na pomoc uprchlickým dětem.

Alex Foster z britského Červeného kříže považuje rozhodnutí vlády za velké zklamání. „Chápeme, že místní úřady musí mít prostředky na to, aby mohly přijmout uprchlické děti. V současnosti je však na světě na 21 milionů uprchlíků. Žijeme v době, která volá po tom, abychom měli soucit s lidmi prchajícími před válkou a pronásledováním,“ tvrdí.

Marné čekání ve Francii

Vládní rozhodnutí je ranou zejména pro ty, kteří stále doufali v udělení azylu. Bezmála padesát takových dětí a mladistvých čekalo na cestu do Británie ve městě Biscarrosse nedaleko francouzského Bordeaux. Vláda je sem přemístila po vyklizení tábora v Calais (více zde).

„Jsou to pro nás špatné zprávy,“ komentoval rozhodnutí britské vlády sedmnáctiletý Adam, původem ze Súdánu. „Jsme tady od listopadu. Mysleli jsme si, že nás přemístí do Británie. Mezi našimi osudy a osudy těch, které už do Británie vzali, není žádný rozdíl. Všichni utíkáme před stejnými věcmi, které jsme si zažili v Dárfúru,“ popisuje (více o dění v Dárfúru zde).

Souhlasí s ním i stejně starý Altaj. Nejhorší na tom všem podle něj je nekonečné čekání, které nikam nepovede. „Ztratili jsme tady spoustu času. Udělal bych lépe, kdybych se do Británie pokusil dostat z Calais. Už nechci dál čekat,“ stěžuje si.

Ze strany Británie se jedná o první krok v očekávaném zpřísnění hraničních kontrol a imigrační politiky. Konec volného pohybu osob přes hranice oznámila premiérka Theresa Mayová jako jeden z hlavních bodů při vyjednávání podmínek brexitu (jaký brexit plánuje Mayová zde). Celý proces by měl být spuštěn na počátku března (více o aktuálním vývoji před zahájením brexitu zde).

21. října 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video