Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skotsko připravuje nové referendum o nezávislosti. Reaguje na brexit

  12:48aktualizováno  14:29
Skotsko připravuje nové referendum o nezávislosti na Británii, oznámila první ministryně Nicola Sturgeonová. Návrh příslušného zákona zveřejní příští týden. Skotsko tak reaguje na výsledek červnového plebiscitu, ve kterém si Velká Británie odhlasovala vystoupení z Evropské unie.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Sturgeonová na probíhajícím sjezdu oznámila přípravu zákona o referendu, který projedná skotský parlament. „Návrh zákona na referendum o nezávislosti bude příští týden předložen ke konzultaci. Jsem odhodlaná zajistit, aby Skotsko mohlo přehodnotit otázku své nezávislosti. A to předtím, než Spojené království opustí Evropskou unii, pokud to bude nutné pro ochranu naší země,“ prohlásila Sturgeonová podle agentury Reuters.

Na základě tohoto zákona by následně proběhlo všelidové hlasování. V případě úspěchu referenda by nezávislost Skotska ještě musel zvláštním zákonem schválit britský parlament. Proti vypsání referenda se před časem vyslovila britská premiérka Theresa Mayová, připomíná The Guardian.

Skotsko hlasovalo o samostatnosti poprvé v roce 2014, plebiscit však vyhráli stoupenci jednotné Británie. Setrvání tehdy podpořilo přes 55 procent hlasujících (více čtěte zde).

Aktuální separatistické tendence ve Skotsku zažehlo referendum o vystoupení Británie z EU, připomíná The Guardian. Skotsko hlasovalo pro setrvání, navrch však měli stoupenci brexitu. První ministryně Sturgeonová se opakovaně vyjadřovala v tom smyslu, že bude bojovat za prosazení zájmů skotského lidu.

Obavy z krachu ekonomiky

Skotové si chtějí udržet i nadále pevné vztahy s EU, a proto žádají Londýn, aby jim umožnil ovlivňovat vyjednávání nových vztahů mezi Británií a Unií. Avšak Mayová odmítá, aby britský, natož nějaký regionální parlament hlasoval o strategii a podmínkách jejího vyjednávání s Bruselem a 27 evropskými partnery.

Právě nesmlouvavý postoj britské vlády nutí podle skotské premiérky její zemi k novému referendu. „Nemyslím si, že lidé (ve Skotsku) pro něco takového (pro brexit) hlasovali. Nehlasovali proti ekonomické racionalitě, nehlasovali pro to, aby naše podniky čelily daňovým bariérám nebo aby naši dovolenkáři potřebovali víza. Skotsko si nevybralo tuto situaci. To vaše strana nás do ní uvrhla,“ vzkázala Sturgeonová britské premiérce. Prohlásila také, že poslanci SNP odmítají takzvaný tvrdý brexit.

Skotsko se po brexitu obává ekonomických problémů. I v rámci optimistických scénářů mu ekonomové předpovídají propad HDP o dvě procenta. Země by přišla o 30 tisíc pracovních míst. Nejhorší projekce hovoří o propadu HDP o pět procent a absenci 80 tisíc pracovních míst (kompletní studii najdete zde).

Pro Skotsko je klíčové také setrvání na jednotném evropském trhu. To je také cílem Mayové. Zároveň však Britům slíbila posílení ochrany hranic a omezení imigrace. Volný průchod hranic pro občany členských státu naopak požaduje EU jako jednu z podmínek setrvání na jednotném trhu.

Britové si vystoupení z EU odhlasovali těsným výsledkem v referendu, které se konalo 23. června. Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v Unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionu (více zde).

Krátce na to oznámil svou rezignaci premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron (více zde). Jeho místo nečekaně rychle převzala ministryně vnitra Theresa Mayová. Překvapením bylo i složení nového kabinetu. Nejvíce kontroverzí vzbudilo jmenování lídra kampaně za brexit Borise Johnsona ministrem zahraničí (více zde).

Historie boje za nezávislost

Jednotné Skotsko vzniklo v polovině 9. století našeho letopočtu a jeho obyvatelé v průběhu staletí svedli řadu bitev o nezávislost na Anglii - jejich hrdiny dodnes zůstávají William Wallace či Robert Bruce. Na sklonku dubna roku 1707 se skotský sněm přijetím zákona o Unii dobrovolně rozpustil, jeho poslanci zasedli v parlamentu ve Westminsteru. Skotsko získalo záruky autonomie svého právního systému a presbyteriánské církve. Spojené království Anglie a Skotska přijalo označení Velká Británie.

Následné snahy o obnovení nezávislosti vyvrcholily až v roce 1979 vyhlášením referenda, které však skončilo nezdarem. V září 1997 však Skotové odhlasovali vznik svého autonomního parlamentu, který začal oficiálně fungovat k 1. červenci 1999.

V roce 2007 v parlamentních volbách zvítězila Skotská národní strana a vytvořila menšinovou vládu. O čtyři roky později pak tato strana obhájila volební vítězství a slíbila uspořádat referendum o nezávislosti, které se odehrálo před dvěma lety.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.