Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nicholas Winton: Anglický makléř, který desítky let tajil své hrdinství

  17:04aktualizováno  17:04
Nicholas Winton odjel na sklonku roku 1938 do Československa, aby zachránil stovky dětí ohrožených nacisty. O jeho hrdinském činu dlouhá léta nikdo netušil, zjistila to náhodou až jeho manželka, když vyklízela půdu. Sám Winton jakékoliv zásluhy vždy odmítal.

Winton se narodil v roce 1909 v Londýně jako Chaim Werterheimer. Jeho rodiče byli Židé, kteří dva roky před jeho narozením kvůli rostoucím antisemitským náladám v Německu emigrovali do Británie. V nové vlasti si změnili jméno na Wintonovi a přestoupili ke křesťanství, aby se lépe asimilovali.

Také svého syna nechali pokřtít. Chtěli z něho mít bankéře a mladý Nicholas jejich přání vyslyšel. Po škole sbíral zkušenosti v Hamburku i v Berlíně, ve Francii získal licenci pro vysněnou kariéru v některém z významných bankovních domů.

Fotogalerie

Na sklonku roku 1938 Nicholas Winton pracoval jako makléř na londýnské burze a neměl se vůbec špatně. Bylo mu devětadvacet let, vydělával dost peněz, měl pilotní průkaz a závodně šermoval. Po Vánocích chtěl odjet na lyže do Švýcarska. Ve chvíli, kdy se chystal na cestu, zazvonil telefon. Hovor od jeho přítele Martina Blakea, který pobýval v Praze, změnil celý jeho život.

Angličan z Václavského náměstí

Československo tři měsíce před tím přišlo v Mnichově o Sudety a vláda druhé republiky pod tlakem Německa přijímala antisemitská opatření. Martin Blake pobýval v Praze jako člen Britského výboru pro uprchlíky z Československu, který pomáhal lidem ohrožených nacistickým režimem, a Wintona požádal o pomoc.

Wintonova rodina

Mezi dětmi, které Winton zachránil, byl například bratr rabína Karola Sidona Julius, sestřenice bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové Dagmar Šímová, známá britská pediatrička Renata Laxová, kanadský novinář Joe schlesinger nebo filmový režisér Karel Reisz. Wintonova rodina, jak se nazývají zachránění lidé a jejich potomci, má dnes více než 5 000 členů.

Úspěšný makléř proto odložil lyže do kouta a vydal se do Prahy. V hotelu Šroubek na Václavském náměstí, odkud britská organizace úřadovala, se zaměřil na záchranu dětí. Winton tušil, že nacisté dříve či později obsadí i zbytek Československa a příliš času mu tak nezbývá.

Během pár týdnů sehnal od židovských a křesťanských organizací peníze na vlaky, kterými ohrožené děti posílal do Británie. Při přípravě záchranné operace musel překonat mnohé byrokratické překážky. Od Němců musel pro své "klienty" sehnat povolení k průjezdu, od Britů povolení ke vstupu do země. Pro každé dítě bylo sehnat padesátilibrovou kauci a pěstounskou rodinu.

Zvěst o "Angličanovi z Václavského náměstí" se rychle rozšířila a na Wintona se začala obracet řada českých židovských rodin, aby z dosahu nacistů zachránil i jejich děti. "Bylo to nesnesitelné. Všichni si mysleli, že právě jejich případ má přednost," vzpomínal po letech Winton.

První vlak odjel 14. března 1939, den před tím, než zbytek českého území obsadil wehrmacht. Poslední, osmý vlak odcestoval 2. srpna 1939. Celkem se podařilo dostat do bezpečí 669 dětí, z nichž většina byla židovského původu.

Wintonovými vlaky ale odjely také děti komunistů, spisovatelů a dalších lidí, které Hitlerův režim považoval za své nepřátele. Sám Winton z Československa odjel dva měsíce před vpádem německých vojsk.

"Dělal jsem jen to, co bylo potřeba"

K vůbec největšímu transportu, který Winton naplánoval na 3. září 1939, nikdy nedošlo. 1. září 1939 vypukla 2. světová válka. Většina z 251 dětí, které měly vlakem odjet, později zahynula v nacistických vyhlazovacích táborech. „Kdyby ten vlak odjel o den dříve, mohl by dorazit do cíle,“ litoval po letech Winton, který tragický osud dětí z vlaku označil za jednu z nejsmutnějších věcí svého života.

Po válce Winton zakládal domovy důchodců a pomáhal ústavům pro mentálně postižené. O záchraně českých dětí mlčel celých padesát let, až na konci osmdesátých let jeho žena Greta při vyklízení půdy našla kufřík se jmény zachráněných dětí a dopisy jejich rodičům. Historička Elizabeth Maxwelová pak v televizním pořadu BBC zorganizovala Wintonovo setkání se zachráněnými dětmi. Emotivní záběry dojaly celý svět.

Média Wintonovi dala přezdívku "Britský Schindler", on ale veškeré zásluhy odmítal. "Já jsme přece dělal jen to, co bylo potřeba. K tomu člověk nemusí být hrdina. A ani mi nic nehrozilo. Tehdy byl přece ještě mír," řekl reportérovi MF DNES při oslavě svých stých narozenin.

Faktem je, že na organizaci tzv. kindertransportů se kromě Wintona podílelo mnoho lidí, jejichž jména dnes prakticky nikdo nezná. Patřili mezi ně například Doreen Warrinerová a Trevor Chadwick, dále Bill Barazetti, Beatrice Wellingtonová a Josephine Pikeová a řada dalších britských lidskoprávních aktivistů, kteří se z valné většiny hlásili k levici.

Winton byl za své činy povýšen do rytířského stavu a Václav Havel mu v roce 1998 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2014 dostal od Miloše Zemana nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva.

Čeští studenti ho navrhli na Nobelovu cenu za mír a slovenský režisér Matej Mináč jeho činy připomněl několika filmy. V září 2009 byl z Prahy do Londýna vypraven zvláštní vlak, který Wintonův čin opět připomněl světu.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.