Pro známkování čtvrtého roku, který prezident Miloš Zeman strávil v úřadu, jsme vybrali deset pomyslných „předmětů“ - jak nadčasových, tak vztahujících se ke konkrétním událostem, které letos přitáhly nejvíce čtenářské pozornosti.
Prezidenta Zemana oznámkujte zdeZnámkujte jako ve škole: jedničku v oblastech, kde prezident podle Vás vynikl, pětku tam, kde u něj vidíte největší rezervy. Známkování uzavřeme v pátek v 15:00, vyhodnocení přineseme v sobotu. |
Rok rámovaly rozdílné vztahy prezidenta ke stranám vládní koalice. Zatímco k nejmenšímu koaličnímu partnerovi KDU-ČSL se prezident choval víceméně neutrálně, sbližoval se s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Vetoval novelu zákona o střetu zájmů, která se šéfa hnutí a majitele holdingu Agrofert, pod nějž spadá i vydavatelstí MAFRA, dotkla zejména (více zde).
Oproti tomu k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi vlídná slova nenašel. V lednu v rozporuplně vnímané nadsázce na otázku, jak se zbavit Sobotky, odvětil, že buď volbami, nebo kalašnikovem (více zde). Na konci roku řekl, že Sobotku pochválí teprve, až bude za co (více zde).
Udílení státních vyznamenání vyvolalo zájem zejména kvůli neocenění Jiřího Bradyho (přehled zde, rozhovor s Bradym zde). Případ zastínil jiná jména: prezident udělil řád Bílého lva kardinálovi Dominiku Dukovi a medaili Za zásluhy zpěvákovi a podporovateli z prezidentské kampaně Danielu Hůlkovi. Ocenil i veterány ze západní fronty - nejvyššího představitele čsl. letectva v Británii Karla Janouška, slavného nočního stíhače Karla Kuttelwaschera či posledního žijícího výsadkáře Jaroslava Klemeše (více zde).
V době návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga akcentoval Zeman tezi, že spolupráce s čínskou ekonomikou a nepřipomínání lidských práv či Tibetu budou pro Česko hospodářsky prospěšné. Zemanova protitibetská vyjádření byla zcela v intencích oficiální čínské propagandy (podrobněji jsme se mýtům o Tibetu věnovali zde). Naznačil, že Češi, kteří proti návštěvě Si Ťin-Pchinga protestovali, přičemž jich řadu policie zadržela, nejsou duševně normální (celý projev Zemana k policistům zde).
Chladný zůstal vztah prezidenta k velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, na nějž Zeman zanevřel v roce 2015 kvůli Schapirovu komentáři k Zemanově účasti na vojenské přehlídce v Moskvě (více zde). Po recepci k výročí vzniku Československa Schapira Zeman obvinil, že nepřišel. Nebyla to pravda a Hrad se pak pod tíhou důkazů (více zde) nepřímo omluvil (více zde). Hrad skrze mluvčího označoval velvyslance Schapira za „nediplomata“.
V tématu bezpečnosti ČR si Zeman si po celý rok udržoval odmítavý přístup k přijímání uprchlíků a migrantů muslimského vyznání do Česka (více např. zde). Kritiku, že buď šíří poplašnou zprávu, nebo ohrozil práci tajných služeb, si vysloužil prozrazením, že se po Česku údajně „potlouká“ islamista z Maghrebu (více zde). Loni Hrad též zavedl kontroverzní kontroly návštěvníků (více zde).
Prezident se také nechal slyšet, že by se nebránil referendům, zda má Česká republika setrvat v EU a NATO, přičemž dodal, že on by hlasoval pro. V rozhovoru pro čínskou televizi v březnu Zeman uvedl, že ČR v minulosti „příliš podléhala tlaku USA a EU“ (více zde).
Personální politiku na Hradě dál symbolizoval zejména kancléř Vratislav Mynář, kterému stále schází bezpečnostní prověrka, a mluvčí Jiří Ovčáček, kterému podle serveru Aktuálně.cz musel Mynář domluvit, aby nebyl tak útočný na sociálních sítích. Staronovým šéfem protokolu po odchodu Jiřího Forejta se stal Miroslav Sklenář - funkci zastával za Václava Havla, naposledy pracoval v čínské, v ČR akvizičně velmi aktivní firmě CEFC.
Zeman také v uplynulém roce vytrval v aktivních návštěvách českých regionů.
Závěrečnými třemi kategoriemi prezidentského známkování na iDNES.cz jsou pracovitost, celková reprezentace a naplňování snahy být prezidentem všech občanů, kterou si vytkl za cíl při nástupu do funkce (celý inaugurační projev Miloše Zemana najdete zde).
