Za první polovinu roku cestou přes centrální Středomoří přijelo do EU 69 500 lidí, přibližně stejný počet jako loni. „Migrační tlaky v centrálním Středomoří zůstaly v červnu vysoké,“ uvedl Frontex. Podle agentury bylo 17 procent zjištěných příchozích občany Nigérie, následovali Eritrejci a Súdánci.
Uprchlická krizeFRONTEX: Na další vlnu migrace není Evropa připravená PROGNÓZA: Z Afriky přijde 300 tisíc uprchlíků BĚLEHRAD: V Srbsku se zase hromadí uprchlíci PŘEHLEDNĚ: Kdo a jak vydělává na plavbě z Libye AMNESTY: Nevracejte migranty do Turecka IDOMENI: Tábor zbouraly buldozery |
V meziročním srovnání je naopak situace výrazně lepší ve východní části Středozemního moře, kde byly počty příchozích především do Řecka v červnu o 95 procent nižší než ve stejném měsíci loni. Nyní Frontex zaznamenal 1450 lidí, číslo je také výrazně nižší než v předcházejících měsících.
Podle agentury je tento vývoj důsledkem jarní dohody mezi EU a Tureckem a také přísné pohraniční politiky, kterou na balkánskou migrační trasu reagovala Makedonie.
Nejčastějšími příchozími na řecké ostrovy v Egejském moři byli v červnu Syřané, po nich Pákistánci, Afghánci a Iráčané. Mezi příchozími ovšem byli lidé také z afrických zemí, celkem se jednalo o státní příslušníky 38 různých zemí.
Na migraci z Afriky EU reaguje v centrálním Středomoří námořní operací Sophia, ke které by se měla přidat také plavidla NATO. Evropská unie se zároveň chystá posunout migrační problematiku do centra svých vztahů s klíčovými africkými zeměmi tak, aby tyto státy například daleko více spolupracovaly při zpětném přebírání svých občanů, kteří v unii právo na azyl nemají.
Ovlivní turecký puč příliv uprchlíků?
Přestože se situace v Egejském moři zlepšila, řecké úřady se kvůli zmeřenému pokusu o puč v Turecku připravují na nárůst počtu běženců.
„Je vysoce pravděpodobné, že události v Turecku budou mít vliv na situaci kolem uprchlíků,“ uvedl ministr pro migraci Jannis Muzalas v parlamentu. Zároveň zdůraznil, že nechce šířit paniku, zákonodárný sbor by podle něj měl být ale připraven na všechny možnosti. Podle politoložky oslovené dnes agenturou DPA by o emigraci mohla začít uvažovat i řada Turků.
Někteří evropští politici po pátečním zmařeném pokusu o vojenský převrat v Turecku vyjádřili obavy, že by Ankara dohodu mohla jednostranně vypovědět.
Kromě Syřanů, Iráčanů či Afghánců by mohli chtít nyní do zemí Evropské unie emigrovat i mnozí Turci, uvedla v rozhovoru s agenturou DPA politoložka univerzity ve švýcarské Basileji Bilgin Ayataová. „Zadržení 6000 lidí, masové propouštění a debata o zavedení trestu smrti: Pokud to takhle půjde dál, opustí zemi mnoho tureckých občanů stejně jako po vojenském puči v roce 1980,“ uvedla Ayataová.
O emigraci podle ní budou uvažovat hlavně liberálně smýšlející Turci, Kurdové a alavité, členové odnože šíitského islámu. Jako cílovou zemi by si mohli podle ní vybrat především Německo, kde už početná turecká komunita žije.
V Německu žijí asi tři miliony lidí tureckého původu. Většinou se jedná o přistěhovalce, kteří přišli v 60. a 70. letech do země za prací, a o jejich potomky.
Záchranáři na konci dubna vytáhli z člunů u italských břehů 200 migrantů:
30. dubna 2016 |
