Šéf české diplomacie Zaorálek jednal s prezidentem autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním i jeho synovcem, předsedou kurdské regionální vlády Nečirvanem Barzáním v Irbílu. „Mluvili jsme s nimi o tom, že máme lázně velmi dobře vybavené pro rehabilitaci podobných typů zranění, jako jsou tady. Bohužel jsme si to vyzkoušeli i na našich vlastních zraněných vojácích v Afghánistánu,“ uvedl Zaorálek v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem.
„Vzhledem k tomu, že mluví o tisících zraněných, tak není divu, že je to velmi zaujalo. Všichni tady znají Karlovy Vary, mají v naše lázně důvěru a všichni jsme se shodli na tom, že je to velmi dobrý nápad a že na tom budeme dále pracovat,“ dodal český ministr. Svůj návrh přednesl i na jednání u kurdského prezidenta, kterého se zúčastnil i vůdce pešmergů. Ten stejně jako Barzání dorazil na schůzku přímo z fronty, kde velí bojům proti islamistům (jak nebylo jisté, jestli se vůbec setkají, čtěte zde).
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek navštívil v Irbílu kurdského prezidenta Masúda Barzáního (27. listopadu 2014)
Nápad týkající se léčby zraněných Kurdů v Česku prý vznikl, když Češi z úst kurdských představitelů zaslechli, „kolik mají zraněných a že v rámci celého Iráku nesou největší ztráty“. Sobotkova vláda prý v současné době mimo jiné řeší podporu českého lázeňství a fakt, že „nám v některých oblastech vypadla klientela například z Libye nebo ruská klientela v Karlových Varech i jinde“. Kurdové by tak prý klientelu mohli nahradit. „Mělo to tady velký ohlas, velmi je to zaujalo,“ dodal k návrhu Zaorálek.
Deset let úsilí USA se rozpadlo za deset dní
Jednání s Kurdy se ale týkala i několika dalších témat, zejména jejich postoje k centrální irácké vládě i české vojenské pomoci. Kurdové prý nejsou s dosavadním řešením situace ohledně využívání ropného exportu i placení státních úředníků „zcela spokojeni“.
„Je tu určitá nejistota, do jaké míry vláda splní všechno, co slíbila,“ popsal Zaorálek. Kurdové mají podle něj pocit, že na nich leží velké břemeno nynějších problémů a centrální vláda to prý příliš nezohledňuje. „Velká část boje proti ISIL leží na nich, mají již 700 mrtvých a tisíce zraněných. Jejich ztráty i nasazení jsou nesmírné,“ řekl šéf české diplomacie. ISIL je zkratkou pro Irácký stát v Iráku a Levantě, což je název, kteří radikálové z IS dříve používali.
Islámský státVĚZNICE BUCCA: Rodiště Islámského státu CHALÍFOVÉ: Poslední zemřel v exilu SATELITY: Snímky ukazují zkázu Kobani MOSUL: Uprchlík popsal měsíce pod IS FALLÚDŽA: Život pod vládou islamistů KOALICE: Kdo všechno bojuje proti islamistům KURDSKÉ BOJOVNICE: Islamisté se bojí zemřít naší rukou TURECKO: O zapojení do války může rozhodnout prastará hrobka DAJR AZ-ZAUR: Islamisté zničili památník genocidy Arménů VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
„Oni mají dojem, že irácká armáda je armádou, do které Spojené státy deset let investovaly úsilí a prostředky na vybavení a jak trochu ironicky říkají, že tato desetiletá práce se během deseti dnů rozpadla. Domnívají se, že Irák si neodvedl svůj kus práce při obraně země,“ popsal Zaorálek postoje Kurdů. S kroky Bagdádu prý v zásadě souhlasí, nicméně zajímá je, co centrální vláda skutečně provede, aby vyřešila tuto situaci, která je zásadní pro osud celého Iráku.
Pokud jde o letecké údery, které nyní v Iráku podnikají USA a jejich spojenci, těch si Kurdové velmi váží. Jsou si nicméně vědomi toho, že samotné nálety na poražení islamistů nestačí. „Bude potřeba daleko masivnější nasazení prostředků na zemi. Kurdové zastávají názor, že nálety jsou velmi důležité, ale nejsou schopny vyřešit osvobození Mosulu a dalších velkých měst. Mosul má dva miliony obyvatel, na to nemají sílu ani když se spojí pešmergové s iráckou armádou,“ nechal se slyšet Zaorálek. Po vyřešení současného bezpečnostního a vojenského problému v zemi by pak určitě mělo přijít řešení politických problémů. „Tedy jak tady soužít, aby všechny ty skupiny měly skutečně pocit, že menšiny jsou zohledněny,“ dodal ministr s odkazem na Kurdy, ale i sunnity žijící v Iráku.
Pokud jde o možnou nezávislost Kurdistánu, o které se ještě před vzestupem islamistů spekulovalo, nyní toto téma prý není na místě. „Oni sami říkají, že teď není ten správný čas řešit podobné věci. Vědí, že teď, pokud chtějí odpovědět na existující nebezpečí, musí to dělat společně,“ řekl Zaorálek.
Česká vláda letos na konci srpna rozhodla, že Kurdům daruje munici v hodnotě 41 milionů korun. Její část byla již v září do Irbílu odeslána. Nyní prý Kurdové projevili zájem i o další vojenský materiál. „Mají velký zájem o helikoptéry či letadla. V tomto typu boje, který tady je, se ovládání boje ze vzduchu a podpora pozemním jednotkám ukazují být nesmírně důležité,“ přiblížil jednání s Kurdy šéf české diplomacie. Hovořili prý například i o letounech typu L-39 a zajímali se i o to, jak se vyvíjí prodej letadel L-159 Bagdádu, o kterém se nyní jedná.
Lubomír Zaorálek strávil v Iráku necelých 24 hodin a po návštěvě Bagdádu, kde jednal s iráckým prezidentem a premiérem, a Irbílu, kde se setkal kurdským vedením, dnes ráno odlétá zpět do Prahy.
