Na vytvoření nárazníkového pásma se obě strany dohodly v noci na sobotu během mírových jednání v běloruském Minsku. „Jedním z hlavních bodů je dohodnuté příměří. Zatím se ani tento první bod neplní, a tak nemůžeme jednat o dalších,“ prohlásil však v neděli Lysenko v reakci na otázku, jak daleko už pokročily práce na vyklizení oblasti.
Krize na UkrajiněPÁSMO: Nárazníková zóna bez těžkých zbraní MOTORKÁŘ: Český cestovatel projel Donbas PŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu POLITOLOG: Putin chce nyní Ukrajinu rozložit vnitřně SIKORSKI: Válku v Evropě nezačneme TANKY: Záběry z Donbasu usvědčují Rusko ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu POROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
Lysenko zdůraznil, že případné stažení ukrajinských vojsk se musí odehrát „synchronně, spolu se stažením ruských vojsk“, jakkoli Moskva stále oficiálně popírá, že by na východní Ukrajinu posílala své vojáky či zbraně na podporu povstalcům. Minská úmluva nicméně výslovně zmiňuje odchod cizích vojsk a žoldnéřů ze země.
Nárazníková zóna má vzniknout tak, že obě strany stáhnou své těžké zbraně o nejméně 15 kilometrů zpět od nynějších pozic u frontové linie.
Během uplynulých 24 hodin podle mluvčího zahynuli dva ukrajinští vojáci, sedm dalších vyvázlo se zraněním. Porušování příměří podle něj hlásí také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Od vyhlášení příměří 5. září zahynulo už 37 civilistů a ukrajinských vojáků.
V Doněcku se střílí, neteče voda a banky mají zavřeno
Navzdory příměří byl během noci na neděli cílem dělostřeleckého ostřelování i Doněck. „Palba poškodila obytné domy, střepiny zranily dva civilisty, kteří byli přepraveni k lékařskému ošetření,“ uvedly tamní úřady.
Ukrajinská média připsala palbu vzbouřencům, ruská zase vládním jednotkám.
Doněck je jednou z hlavních bašt povstalců, místní letiště však stále zůstává v rukou ukrajinských vojsk. Obě strany se vzájemně obviňují z útoků a ostřelování.
Silné exploze hřměly Doněckem i v sobotu, obešly se však bez obětí na životech. Podle separatistů ukrajinská děla či raketa zasáhla místní chemičku.
Ukrajinské ministerstvo vnitra však tvrdí, že explodoval muniční sklad na základně povstalecké jednotky složené vesměs z ruských žoldnéřů. Mezi místními obyvateli kolovala i verze, že vybuchla stará munice, která se měla v továrně likvidovat.
OSN podle ruského zpravodajského serveru newsru.com odhaduje škody napáchané v Doněcku a Luhansku na 440 milionů dolarů, tedy asi 9,5 miliardy korun. Více než 70 procent tamních firem a podniků přerušilo provoz, v některých čtvrtích neteče ani voda. O víkendu do města dorazil ruský konvoj s humanitární pomocí.
Nemocnicím docházejí léky, lidé mohou zemřít i na vysoký tlak
Obdobná je i situace v dalších městech, například v Luhansku. Pokračující ostřelování tam podle OSN stále vyhání lidi z domovů. Na východě země navíc nefungují banky. „Uprchlíci, ale i hodně místních tu už tři měsíce nedostávají sociální dávky včetně mateřské nebo penze. A navíc nemají práci. Je to obrovský problém, líčí z místa koordinátorka Člověka v tísni Ema Macková. Obyvatelům nechodí ani výplaty nebo důchody.
V bezprostředním ohrožení života se podle humanitárních pracovníků rázem ocitli i lidé, kteří trpí za normálních okolností snadno léčitelnými nemocemi. V Doněcké i Luhanské oblasti došly zásoby základních léků, třeba těch na cukrovku nebo vysoký krevní tlak. Člověk v tísni už zajistil dodávku léků do obklíčeného Doněcku, připravené už jsou i balíky pro zdravotnická zařízení ve Slavjansku.
Zatím není jasné, kdy zásilka do nemocnic dorazí. „Léky jsou objednané z Kyjeva, musíme vyčkat, až se ozve tamní firma. Nejdříve musí proběhnout platba, pak je teprve možné zboží naložit a odvézt do Slavjansku. Příští týden by tady dodávka mohla být,“ řekla iDNES.cz Jerry Dresslerová z Člověka v tísni, která dodávky lékařské pomoci řídí přímo ze Slavjansku.
Každá ze tří tamních nemocnic, které dosud přijímají pacienty a zraněné civilisty, dostane od české humanitární organizace stejný objem léků a zdravotnických potřeb. Podle Dresslerové půjde hlavně o antibiotika, infuze nebo chirurgické rukavice.
