Rasmussen promluvil o spojeneckých plánech týden před summitem NATO ve Walesu, kde by měly členské země přijmout ve světle ukrajinské krize a chování Ruska celý balík obranných opatření. Ty mají především ujistit některé země, které s Ruskem bezprostředně sousedí, že Aliance je připravená je bránit.
Krize na UkrajiněMINSK: Putin a Porošenko usedli k jednacímu stolu PARAGÁNI: Ukrajinci zadrželi ruské výsadkáře FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy ve vedení nahradili Ukrajinci BÍLÝ KONVOJ: Humanitární kamazy se vrátily do Ruska TVRDÉ SANKCE: Evropa trestá Rusko VÁLKA NA PULTECH: Rusko zakázalo dovoz potravin ze Západu BATALION AZOV: Bojovníci ve stínu vlčí runy SMLOUVA S EU: Ukrajina podepsala pakt, který odstartoval revoluci PROPAGANDA: Jak se manipuluje se zprávami ZKÁZA BOEINGU: Vše o pádu letu MH17 |
„Přijmeme to, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti,“ prohlásil Rasmussen pro britský The Guardian a několik dalších deníků.
V akci do několika hodin
V případě ohrožení by jednotky rychlé reakce mohly být nasazeny během několika hodin. Jak Rasmussen podotkl, vyslání nových sil k ruským hranicím totiž určitě vyvolá silnou reakci Moskvy.
„Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Tak ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství. Výsledkem bude, že v budoucnu bude přítomnost NATO na východě viditelnější,“ dodal Rasmusen.
Podle něj se podaří příští týden překonat určité názorové rozdíly, které mezi spojenci v této otázce panují. Zatímco pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, ale i USA nebo Británie takové snahy podporují, Francie, Itálie či Španělsko jsou proti. Přinejmenším nerozhodné je také Německo.
„Ohrožené země“ volají po trvalé vojenské přítomnosti NATO. Summit v Cardiffu však zřejmě z formulace „trvalé“ rozmístění vypustí. Podle Rasmussena totiž může Aliance demonstrovat svou připravenost v regionu například pravidelnými rotacemi a vysokou frekvencí cvičení. „Jde o to, že každý potenciální agresor by měl vědět, že by neměl vůbec pomyslet na útok proti spojenci z NATO, protože narazí nejen na vojáky z dané země, ale na síly NATO,“ řekl Rasmussen.
Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je u polského Štětína. Varšava už nabídla, že by tato základna mohla sloužit pro další rozšiřování sil směrem na východ.
Mělo by NATO rozšířit své aktivity směrem na východ Evropy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 30. srpna 2014. Anketa je uzavřena.
Čtyři fondy pro Ukrajinu
Rasmussen také nastínil kroky, jež mají vést k tomu, aby Ukrajina zvýšila svou obranyschopnost. Nezbytná bude podle něj modernizace ozbrojených sil a další pomoc, která má Kyjevu pomoci vzdorovat ruským hrozbám.
Než válčit s Ruskem, vraťme se ke kořenům, zní z Česka před summitem |
„Viděli jsme, že Rusové zlepšili své schopnosti. Mohou za velmi krátký čas převést vojenské cvičení do útočné vojenské operace,“ konstatoval Rasmussen. A pokud je Západ překvapen ukázkou ruské hybridní války, Ukrajina je podle něj naopak po vojenské stránce v žalostném stavu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko ostatně bude v Cardiffu jedinou hlavou nečlenského státu Aliance. S osmadvacítkou má vyjednávat o zřízení až čtyř svěřeneckých fondů, které by pomohly financovat reformy a modernizace ukrajinských ozbrojených sil.
„Musíme čelit realitě, Rusko nepovažuje NATO za partnera,“ uzavřel Rasmussen.
