Konzervativní poslankyně Sarah Wollastonová o svém přestoupení k zastáncům setrvání v EU informovala v rámci rozhovoru pro server BBC. Ještě před čtyřmi měsíci se přitom připojila k táboru brexitu, kterému velí někdejší londýnský starosta Boris Johnson.
Ten před časem přišel, společně s poslankyní Giselou Stuartovou, s kontroverzním argumentem, že v případě vystoupení Británie z EU zdravotnická služba NHS může počítat s přílivem až 350 milionů liber týdně. Tento obnos podle Johnsona Británie každý týden posílá do společné kasy EU.
Wollastonová však ve středu uvedla, že tento argument zastánců brexitu „jednoduše není pravdivý“, píše The Guardian. „Pro někoho, kdo dlouhodobě bojuje za poskytování reálných dat veřejnosti, není možné, aby vstoupil do bitevního autobusu kampaně, která se zakládá na nepravdivých informací,“ sdělila konzervativní poslankyně.
Zlom podle ní přišel ve chvíli, kdy před několika dny obdržela hlasovací lístek k nadcházejícímu referendu. V tu chvíli začala přemýšlet, jak se bude cítit ráno 24. června, pokud zvítězí kampaň pro vystoupení z EU. „Uvědomila jsem si, že bych cítila určitou ztrátu. Že jsme o něco přišli. Nyní jsem se však rozhodla, že budu hlasovat pro setrvání,“ vysvětlila Wollastonová.
Uvedla také, že případný brexit by naopak tvrdě dopadl na britský zdravotnický systém. Argumentuje tím, že většina vlivných ekonomických subjektů věští Británii v případě osamostatnění ekonomický pád. Její změna názoru prý není ničím, za co by se měla stydět. „Myslím si, že pokud politik není přístupný druhému pohledu na danou problematiku, neměl by tuhle práci dělat,“ sdělila.
V televizní debatě o Brexitu vystoupili tento týden premiér Cameron a euroskeptik Farage:
Těsné průzkumy
Podpora Wollastonové pro zastánce setrvání v EU může hrát v červnovém referendu důležitou roli. Průzkumy před hlasováním totiž naznačují, že výsledky budou velmi těsné.
Šéf statistické společnost ICM Martin Boon přiznává, že z výsledků sondáží může jít kdekomu hlava kolem. „Prostě nevím, jak to bude,“ řekl Boon. Reagoval tak na fakt, že například některé telefonické a internetové průzkumy prováděné stejnou agenturou, si odporují.
Joe Twyman z agentury YouGov vidí nesoulad v motivaci voličů. „Jsou tady miliony lidí, kteří by šli bosí přes skleněné střepy hlasovat pro odchod. Kampaň pro setrvání nemá voliče, kteří jsou připraveni učinit to stejné,“ řekl s tím, že se však pořád domnívá, že Britové odhlasují setrvání v EU.
Vítězství tábora britského unijního členství předpokládá i Tom Mludzinski z průzkumové společnosti ComRes.
Vliv menšin a mladých Britů
K vítězství prounijního tábora mohou zásadně přispět etnické menšiny, jako jsou například Indové, Pákistánci, Bangladéšané, Číňané či Afričané.
Ti sice oproti bělošské většině výrazně upřednostňují britskou budoucnost v EU, zároveň je však u nich početnější část nerozhodnutých voličů či těch, kteří se referenda zúčastnit nechtějí.
Podobně silný hlas mohou mít i mladí voliči do pětatřiceti let. Ti ze všech věkových skupin voličů nejvíce podporují unijní členství, hlasovat jich však s určitostí hodlá podle různých sondáží jen zhruba polovina (na přehled všech dosavadních průzkumů se můžete podívat zde).
Strach důchodcůZatímco v Británii je téma migrace klíčovým argumentem zastánců vystoupení země z Evropské unie, pro statisíce Britů usazených ve Španělsku je to přesně naopak. Takzvaný brexit pro ně může znamenat ztrátu sociálních výhod, které jim přináší princip volného pohybu osob v rámci unie. Podle španělského premiéra Mariana Rajoye by odchod Britů z osmadvacítky poškodil obě země. |
K případnému brexitu se v posledních dnech vyjadřují také někdejší vlivné osobnosti brtiské politické scény. Podle Tonyho Blaira a Johna Majora by vystoupení z EU ohrozilo mírový proces v Severním Irsku a jednotu Spojeného království.
„Myslíme si, že přestože Severní Irsko je stabilnější a více prosperující než kdykoli předtím, byla tato stabilita vybudována na křehkých základech,“ řekl podle serveru Financial Times Blair. Ten se stejně jako Major podílel na mírovém procesu, který vyvrcholil podpisem mírové dohody v roce 1998.
Předchozí násilí v Ulsteru mezi separatistickými katolíky a probritskými protestanty si od roku 1969 vyžádalo na 3500 mrtvých. Soupeřící strany se zde v sousedství Irské republiky od té doby dělí o moc a dalšími rozhovory mír upevňují. Severoirští katolíci se však stále netají zájmem odtrhnout se od Londýna a připojit k Dublinu.
Britové budou o budoucnosti své země rozhodovat 23. června. Referendum slíbil uspořádat David Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli (více zde). V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU (více zde).
Podporujete vystoupení Velké Británie z EU?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 23. června 2016. Anketa je uzavřena.
