Česká škola v Selenčině (1914).

Česká škola v Selenčině (1914). | foto: www.toman.estranky.cz

Nebojíme se místních, ale války, stěžují si Volyňáci na Rusy i Zaorálka

  • 277
Volyňští Češi na Ukrajině zaslali prezidentu Miloši Zemanovi a dalším politikům novou žádost o pomoc. Předchozí žádost podle nich ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nepochopil. Volyňští Češi se prý nebojí útoků místních obyvatel, jak tvrdí ruská propaganda, ale možného válečného konfliktu. Krymští Tataři mezi tím navrhli vytvoření svého autonomního území.

České ministerstvo zahraničí vyslalo v reakci na první žádost volyňských Čechů na severovýchod Ukrajiny tři pracovníky zastupitelského úřadu v Kyjevě (více o první žádosti se dočtete zde). Podle šéfa diplomacie Zaorálka zjistili, že česká komunita momentálně není vystavena žádné bezpečnostní hrozbě a snahy o návrat části volyňských Čechů jsou motivovány spíše ekonomicky a sociálně.

"S velkým zklamáním jsme sledovali projev pana ministra (ve Sněmovně), který bohužel odráží neúplné pochopení naší současné situace," stojí v novém dopisu psaném jménem "všech významných krajanských spolků na Ukrajině". Zaorálkovo nepochopení podle nich možná odráží vnímání zkreslené propagandou proruských medií, nedostatkem času nebo unáhlenými úsudky.

Záminka k útoku?

Kreml opakovaně jako jeden z hlavních důvodů vpádu ruských vojsk na Krym uvádí, že chce ochránit tamní populaci etnických Rusů. V sobotu však Rusko upozorňuje na další nebezpečí, které na Ukrajině hrozí menšinám Čechů, Němců či Maďarů. "(Menšiny) jsou znepokojeny nestabilní politickou situací v zemi a vážně se obávají o své životy," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí k situaci etnických skupin na Ukrajině. Západní mocnosti se však obávají, že Rusové svým zájmem o ukrajinské minority maskují plánovaný chystaný zásah na Ukrajině.

Strach českých krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které nedávno připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané také vyjadřují obavu ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace.

Signatáři dopisu přitom přiznávají, že k odchodu z Ukrajiny mají i sociální a ekonomické důvody, protože jejich majetky "ztratily veškerou hodnotu", a není je tak možné prodat a odjet. Žádají proto české úřady, aby jim pomohly překonat těžké období a zajistit rodinám minimální životní standard a vlastní důstojnost.

"Prosím pomozte nám uniknout situaci, ve které se můžeme dostat (dle nejhorších očekávaných scenárií) do postavení válečných běženců, kteří v provizorních stanech mohou očekávat na vaši milost přicházející na poslední chvíli nebo příliš pozdě…," stojí také v žádosti. Podle ní Ukrajina od dob Adolfa Hitlera nikdy nemusela čelit invazi cizí armády na svém území a nepřátelskému převzetí její části.

Budeme přínosem pro Česko, slibují Volyňáci

Na Ukrajině žije asi 20 tisíc Čechů. Volyň je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po druhé světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do ČR se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů.

Signatáři dopisu přitom vyjadřují přesvědčení, že žádný z krajanů přestěhovaných v 90. letech neskončil ve vězení, ani se krátkodobě nespoléhal na sociální dávky nebo trvalé bydlení ve státním bytě zadarmo.

Krize na Ukrajině

"Naopak - jsme velice podnikavý, vzdělaný a tvrdě pracující národ, který z dlouhodobého hlediska bude velkým přínosem pro hospodářský a společenský život České republiky. Po krátkém přechodném období, na dobu kterého potřebujeme pomoc, odměníme český stát poctivým odvodem daní a souvisejících příspěvků. Odměníme český stát slušně vychovanými potomky a kulturní diverzitou, která pramení ze zkušeností nasbíranými mimo ČR," uzavírají své prohlášení.

Tataři chtějí autonomii

Jednou z nejvýznamnější menšin na Ukrajině a zejména na Krymu jsou Tataři. Jejich vůdce Refat Čubarov navrhuje vytvořit na Krymu "etnickou a územní autonomii". Čubarov to podle agentury Reuters prohlásil na sjezdu medžlisu, neformálního tatarského shromáždění, který se koná v historické metropoli krymských Tatarů Bachčisaraji. Medžlis jedná o budoucnosti Tatarů v Ruské federaci, jejíž součástí se Krym přes odpor Západu stal.

"Žádám vás o schválení zahájit politické a právní kroky s cílem vytvořit etnickou a teritoriální autonomii krymských Tatarů na jejich historickém území na Krymu," řekl Čubarov. Podle Reuters však nezmínil, zda chce, aby region po získání autonomie byl součástí Ruska, nebo naopak Ukrajiny.

"V životě každého národa nastane čas, kdy musí učinit rozhodnutí, které určí jeho budoucnost," oslovil Čubarov více než 200 delegátů medžlisu. Jedním z úkolů shromáždění je rozhodnout, zda uspořádat referendum o sebeurčení krymských Tatarů. Ti se totiž březnového referenda o budoucnosti Krymu většinou nezúčastnili, neboť neuznali jeho legálnost.

Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích. Moskva opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video