Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kličko a ti druzí. Lídři ukrajinské revoluce se brzy utkají mezi sebou

  6:54aktualizováno  6:54
UDAR a Vlast, ale i Svoboda a Pravý sektor. Ukrajinští opozičníci, kteří svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, mají do jednoty daleko a jejich rozdílné zájmy se ukážou nejpozději při chystaných volbách. Ty budou i testem, nakolik jsou vítězové revoluce schopní spolupráce - a jaký je skutečný vliv radikálů.

Zleva: šéf strany Svoboda Oleh Ťahnybok, Julija Tymošenková a Vitalij Kličko. | foto: AP/Reuters/Profimedia/koláž iDNES.cz

Pamatujete? V roce 2004 se hvězdami Ukrajiny stali Viktor Juščenko a Julija Tymošenková. Zvrátili s pomocí Nejvyššího soudu vítězství proruského Viktora Janukovyče v prezidentských volbách. Oba vítězové "oranžové revoluce" se ale pak rozhádali, jejich chyb a rozkolu využil Janukovyč a vrátil se k moci. Jeho vládu ukončila druhá revoluce. Už ne oranžová, ale krvavá.

Přirozeně se tak nabízí otázka, zda se ukrajinské opoziční strany poté, co vychladne střet s Ruskem - ať už dopadne jakkoliv - opět nerozhádají.

Zejména strany Vlast a UDAR, které dosud spojoval boj proti Janukovyčovi, cílí podle svých programů na podobné voliče: proevropské, rozmrzelé a naštvané úrovní korupce na Ukrajině a odhodlané nedopustit růst ruského vlivu v zemi. Logika napovídá, že se proti sobě ve volební kampani vymezí.

Jak se volí na Ukrajině

Ukrajinská Verchovna rada (parlament) má 450 členů. Polovinu z nich lidé volí v poměrném systému s pětiprocentním prahem (jako v ČR), polovinu většinovým systémem, kde vítěz okrsku bere vše.

Od tohoto systému voleb Ukrajina před časem ustoupila, v roce 2011 ho ale znovu zavedla.

Prezidentské volby jsou velmi podobné českému systému: jsou všelidové, dvoukolové a mandát je pětiletý. Kandidátovi musí být alespoň 35 let.

První volební test přijde 25. května, kdy Ukrajinci budou vybírat novou hlavu státu po sesazeném Janukovyčovi. Šéf hnutí UDAR Vitalij Kličko už svou kandidaturu oznámil. O post se podle něj bude ucházet i Tymošenková - pro některé Ukrajince symbol korupce, pro jiné mučednice, kterou Janukovyč posadil do vězení, aby ho neohrožovala.

"Copatá Julija" zatím kandidaturu oficiálně neohlásila. První zprostředkované zprávy, že půjde do voleb, se objevily poté, co vyšla z charkovského vězení. Popřela je s tím, že je nyní příliš brzo, ale že chce v politice zůstat.

Ještě větším střetem mezi Kličkem a politiky strany Vlast budou volby parlamentní, jejichž termín zatím není znám.

Novou ukrajinskou vládu podporuje také slavná zpěvačka Ruslana:

V těch posledních získala Tymošenkové Vlast 101 poslanců a Kličkův UDAR 40, celkem tak obsadily zhruba třetinu ze 450 poslaneckých křesel. Věci se od té doby ale změnily:  Tymošenková má z vězení podlomené zdraví a Kličko patřil mezi nejviditelnější tváře protestů na Majdanu. Bývalý boxer a občasný šachista má doktorát ze sportovní psychologie, mluví umírněně a získal si oblibu.

Tymošenkovou navíc zčásti zastiňuje Arsenij Jaceňuk, úřadující premiér, který stál s Kličkem "na barikádách". Právníka a exministra hospodářství provází reputace dobrého ekonoma a vyjednavače ochotného dělat kompromisy - dohoda s Janukovyčem těsně předtím, než se prezident dal na útěk do Ruska (podrobně jsme úprk popsali zde), byla z velké části jeho práce.

Až dojde na sestavování kandidátek, bude záležet na tom, zda se Jaceňukovi v roli premiéra zalíbí, nebo zda se smíří s rolí "dvojky" za Julijí Tymošenkovou. V její prospěch třeba odstoupí, až udělá černou reformní práci - ale stop, to je spekulace.

Zpravodajský web Rádia Svobodná Evropa ve svém rozboru nových ukrajinských ministrů (anglicky zde) napsal, že Jaceňuk právě kvůli dohodě s Janukovyčem už část sympatií ztratil. A premiér si je vědom, že chystané "extrémně nepopulární" hospodářské kroky jeho vlády mu na oblíbenosti nepřidají. Před několika dny se nechal slyšet, že jeho ministři budou v roli pilotů kamikaze.

Putin je pro sovětizaci ruských sousedů, pronesla Clintonová:

Politické síly na Ukrajině

UDAR (Ukrajinská  demokratická aliance za reformy): Umírněná středopravá strana s proevropským a protikorupčním programem, stojící na osobnosti předsedy a bývalého boxera Vitalije Klička. V roce 2012 získala strana 40 poslanců (14 % poměrných hlasů a vítězství v 6 okrscích). Nejsilnější byla v Kyjevě a v Zakarpatské oblasti (která za první republiky patřila k Československu)

Vlast (Baťkivščina): Strana expremiérky Julije Tymošenkové a úřadujícího premiéra Arsenije Jaceňuka. Hlásá obdobné hodnoty jako UDAR, Tymošenková ale Ukrajince polarizuje. V parlamentních volbách v roce 2012 získala strana 101 poslanců (26 % poměrných hlasů a vítězství v 39 okrscích).

Svoboda: Radikální populistickou partaj řídí nacionalista a antisemita Oleh Ťahnybok. Tvrdý odpůrce Ruska nekriticky obdivuje ukrajinské povstalce, kteří ve 30. a 40. letech v boji proti Polákům, nacistům i Sovětům užívali i teroristických metod. Ve volbách v roce 2012 získala 37 poslanců (10 % poměrných hlasů a vítězství ve 12 okrscích). Těžiště její podpory je zřetelně na západě země, například ve Lvově.

Strana regionů: Donedávna vládní strana (volby 2012: 185 poslanců 30 % poměrných hlasů, vítězství ve 185 okrscích), jejímž byl Janukovyč čestným předsedou. Během revoluce se od sesazeného prezidenta distancovala, opustila ji řada poslanců a její budoucnost je nejistá. Hájí zájmy ruské menšiny na těžařském východě Ukrajiny.

Komunisté: Do oranžové revoluce hlavní síla v ukrajinském parlamentu. Ve volbách v roce 2012 získali 32 poslanců (13 % poměrných hlasů, bez vítězství v okrscích).

Strana regionů, Vlast, UDAR, Svoboda a komunisté tvoří "velkou pětku" ukrajinských politických stran. Žádná jiná nezískala ve volbách v roce 2012 více než 2 % hlasů.

Pravý sektor: Tvrdá militantní skupina s jádrem o zhruba 300 členech (odhad). Aktivně se bili s policejními jednotkami v Kyjevě, nasadili střelné zbraně i zápalné lahve. Pokud se ve zpravodajství objeví zmínky o radikálech, kteří bojovali s ukrajinskou policií - případně o nacistické symbolice na Ukrajině - prakticky jistě se jedná o radikály z Pravého sektoru.

Mimo jiné tím napodobil slova Miloše Zemana o vládě sebevrahů, která pronesl při nástupu do funkce premiéra v roce 1998 - ale Jaceňukovi nekryje záda žádná opoziční smlouva jako Zemanovi.

Posty v nové vládě získala hlavně Vlast a z menší části radikální Svoboda. Kličkovi lidé v kabinetu zastoupení nejsou. "Teď nejde o to, která strana má kolik ministerstev. Podstatné je, abychom začali s reformami. Musíme okamžitě pomoci naší ekonomice, která se každým dnem propadá do větších a větších problémů. Nemůžeme čekat ani den," řekl MF DNES Kličko (rozhovor čtěte zde).

V Česku by to znělo jako klišé politiků před prvním povolebním jednání. Jenže Ukrajina je v hlubokém ekonomickém a korupčním rozvratu.

Třetí vzadu mluví o "židovské špíně"

Na rivalitě Klička, Jaceňuka a Tymošenkové může vydělat třetí vzadu: radikál Oleh Ťahnybok, vůdce zmíněné Svobody. Média ji označují za krajně pravicovou, v ekonomickém a společenském smyslu nicméně pravicové rysy nevykazuje. Akcentuje extrémně protiruská, nacionalistická a bezpečnostní témata. Ťahnybok patřil s Kličkem a Jaceňukem k lídrům protijanukovyčovské revoluce.

Od dob, kdy se jmenovala Sociálně-národní strana Ukrajiny a užívala zrcadlově obrácené logo pancéřové divize SS, Svoboda v určitých bodech přibrzdila. Ale stále je to strana, jejíž mládežníci loni šířili Goebbelsovu propagandu přeloženou do ukrajinštiny, udržuje vazby na italské neofašisty a jejíž poslanec by z etnických důvodů deportoval cizí fotbalisty z Ukrajiny, napsal německý Der Spiegel.

Ťahnybok sám ještě za prezidentování Leonida Kučmy nad hroby banderovců plamenně hovořil o moskevsko-židovské mafii ovládající Ukrajinu a o tom, jak se Rusové, Němci, Židé "a další špína" chtěli zmocnit Ukrajiny. Její nezávislost by pojistil vstupem do NATO a obnovením jaderného arzenálu - to druhé může podle Ťahnyboka zvládnout do půl roku. EU vnímá jako účelového spojence proti Rusku.

V parlamentních volbách v roce 2012 získala Svoboda 10 % hlasů a 37 poslanců ze 450. Dva nedávné průzkumy veřejného mínění (najdete je zde a zde) přisoudily Ťahnybokovi pro první kolo voleb prezidenta podporu zhruba 4-5 %, daleko za favoritem Kličkem. Konaly se před krveprolitím na Majdanu.

Rusko však paradoxně může mít zájem situaci na Ukrajině před volbami spíš mírnit. Vyjdou-li z voleb posílení lidé jako Tymošenková či Jaceňuk (kteří už prokázali, že dokážou vyjednávat), případně klidný Kličko, který v minulosti například kritizoval stržení Leninovy sochy v Kyjevě ("měli bychom spíše stavět než ničit"), Moskva s nimi najde společnou řeč snáze než s Ťahnybokem.

Pravý sektor. Ti, které čeští radikálové zvou na návštěvu

Neřkuli s Pravým sektorem, zastřešujícím hnutím, které se prolíná s ukrajinskými extremistickými organizacemi a nehraje si už vůbec na nic: jeho vůdce Dmitro Jaroš vyzval například k akcím proti Rusku teroristického vůdce Doku Umarova (hnutí nicméně tvrdí, že výzvu na sociální síť VKontakte dali hackeři). 

Poslední průzkum

Podle aktuálního průzkumu volebních preferencí agentury Socis by parlamentní volby vyhrála Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové s 15,4 % hlasů. Těsně za ní je s 15 % UDAR Vitalije Klička. Na třetí místo se s 13,1 % překvapivě vyšvihla Solidarita v čele s podnikatelem Petrem Porošenkem. Následuje Strana regionů s 9,5 % a hnutí Svoboda Oleha Ťahnyboka s 5,4 % hlasů. O datu mimořádných parlamentních voleb nebylo dosud rozhodnuto, spekuluje se o květnovém termínu.

Ultranacionalistické jádro Pravého sektoru je relativně malé, vliv a řadu příznivců ale získalo při střetech s policisty. Radikálové při nich používali i střelné zbraně a zápalné lahve. Trojice lídrů revoluce - včetně Ťahnyboka, jehož Svobodu považuje Pravý sektor za změkčilce - podle serveru BBC kritizovala Pravý sektor za "provokace" a násilí (zdroj zde).

Krveprolití v Kyjevě s desítkami mrtvých nicméně demonstranty stmelila a umetla ultranacionalistům cestu do státní správy. Zástupcem šéfa Národní bezpečnostní a obranné rady Andrije Parubije (politického turisty a zakladatele už zmíněné Sociálně-národní strany Ukrajiny) se stal šéf Pravého sektoru Jaroš. Obavám z ukrajinských extremistů, jejichž ideologii i seriózní Time popisuje jako "hraničící s fašismem", to dává důvodný základ.

Stejně jako postřeh zmíněného magazínu, že by ve volbách Pravý sektor neměl šanci a účast v tomto demokratickém procesu proto není ani součást Jarošovy strategie. "Jsme vojáci národní revoluce," říká a nezdá se, že by měl zájem na poklidném mírovém rozvoji Ukrajiny a jejím směřování do Evropy.

Kým jsou extremisté z Pravého sektoru, ostatně možná Češi poznají poměrně zblízka. Radikální Dělnická strana sociální spravedlnosti je pozvala na návštěvu do České republiky s odůvodněním, že právě oni "sehráli rozhodující roli v protestech, které se snaží přivlastnit si proevropští kolaboranti v čele s Kličkem či Tymošenkovou". DSSS totiž mluví o vývozu ukrajinské revoluce i do Česka.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.