Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman hovoří na XXVII. Sněmu...

Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman hovoří na XXVII. Sněmu Hospodářské komory ČR v Praze. (28. května 2015) | foto: Petr Topič, MAFRA

ANALÝZA: Sobotka v demisi až do voleb, nebo „Zemanova“ vláda

  • 69
Ohlášená demise vlády Bohuslava Sobotky ve skutečnosti vůbec nemusí znamenat, že se Sobotka, šéf ANO Andrej Babiš i další členové vlády budou před volbami stěhovat ze svých kanceláří. Ve skutečnosti mohou dovládnout až do října v demisi. Vše bude záležet na tom, jestli se domluví lídři stran s prezidentem Milošem Zemanem. Jaké jsou základní varianty dalšího vývoje po Sobotkově demisi?

1. Zeman jmenuje vládu a la Rusnok II.

O tom, kdo a kdy bude jmenován novým premiérem, teď rozhoduje prezident Miloš Zeman, který dostane od Sobotky do rukou větší moc. Podobně jako to udělal Petr Nečas v roce 2013, když se svou vládou dal demisi (více o demisi Nečasovy vlády jsme psali zde).

Jak to skončilo, všichni vědí. Ač chtěly pravicové strany sestavit novou vládu v čele s Miroslavou Němcovou („Nečasovu vládu bez Nečase“), prezident si to udělal po svém. Jmenoval kabinet Jiřího Rusnoka, který neměl předjednanou důvěru stran, důvěru nezískal (vše o hlasování o Rusnokově vládě zde) a vše skončilo předčasnými volbami v říjnu 2013.

Proti této možnosti hovoří fakt, že si to Zeman už jednou vyzkoušel, pohořel a termín voleb, nejpozději 20. a 21. října, je již dán. Na rozdíl od situace před čtyřmi lety.

2. Jiná politická vláda, už bez Andreje Babiše

Další možností je nová politická vláda. Jenže na rozložení sil v Poslanecké sněmovně se nic nezměnilo. Jednu možnou většinu mají společně ČSSD (50 členů klubu ve Sněmovně), ANO (47) a KDU-ČSL (14). Sobotka by se mohl pokoušet, aby se znovu domluvily stejné strany, jen bez Babiše ve vládě. Není ale důvod, proč by něco takového dělalo ANO, jasně vedoucí ve všech průzkumech veřejného mínění (nejčerstvější volební průzkum najdete zde).

Druhá teoretická většina existující ve Sněmovně by se dala nazvat „tradiční demokratické strany versus ANO“. K 50 křeslům ČSSD a 14 lidovců by většinu dotvořily TOP 09 s 26 křesly a ODS se 16. Proti této možnosti ale mluví to, že by dvě dosud opoziční pravicové strany převzaly pět měsíců před volbami spoluodpovědnost za to, co má Sobotka se svým týmem rozdělané.

3. Sobotkova vláda dovládne v demisi do voleb

Po premiérově předvolebním „výstřelu“, kdy se rozhodl radši celou vládu položit, než aby odvoláním Babiše udělal z šéfa konkurenčního hnutí „mučedníka“ (více zde), se fakticky může stát, že se nezmění na složení vlády vůbec nic. Vláda bude pokračovat dál v demisi až do voleb v říjnovém termínu, nebo ho strany o něco málo po dohodě s prezidentem kosmeticky uspíší.

Vzhledem k tomu, že volby mají být už v říjnu, je tato varianta poměrně pravděpodobná. A premiér Sobotka už kvůli tomu sklízí spršku kritiky od svých konkurentů.

„Naše vláda mohla být nejúspěšnější v historii naší země. Pan premiér teď ale její pověst zničil stejně jako práci všech ministrů,“ řekl Babiš. „Dovládnout by určitě měla toto vláda v demisi,“ uvedl také šéf ANO (rozhovor s Babišem zde).

S použitím jednoho známého reklamního sloganu - když jsou tři varianty, c) je „správně“, je tedy v tomto případě nejpravděpodobnější.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video