Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bašty stoupenců brexitu jsou líhní útoků proti cizincům, ukazují záznamy

  14:44aktualizováno  14:44
Nenávistné útoky proti přistěhovalcům ve Velké Británii nejsou jen výmyslem několika jednotlivců. Ukázala to analýza policejních statistik serveru The Independent. V oblastech, které se v červnovém referendu ukázaly jako silně euroskeptické, vzrostl počet útoků bezmála o dvě stě procent. Ministryně vnitra volá po prošetření postupu policie.

Žhářský útok poničil obchod s východoevropským zbožím ve městě Norwich (8. července 2016) | foto: Profimedia.cz

Analýza listu The Independent je založena přímo na materiálech z policejních databází po celé Velké Británie, které novináři získali podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ze statistik výrazně vybočují právě oblasti, kde v referendu převažovali zastánci brexitu. Nárůst nenávistných útoku je zde výrazně vyšší než celostátní průměr, který podle National Police Chiefs’ Council (NPCC) činí 57 procent.

Britská volba

Dobrým příkladem je hrabství Lincolnshire, které se v referendu vyprofilovalo jako jedno z nejvíce euroskeptických v celé Británii. V místním městě Boston hlasovalo pro brexit 75 procent voličů. Podle policejních statistik v celém hrabství po referendu vrostl počet útoků proti přistěhovalcům o 191 procent. Zatímco v roce 2015 policie zaznamenala ve stejném týdnu 22 případů, ve kterých hrála roli etnicita či náboženské vyznání, letos jich bylo v týdnu během konání referenda 42 a týden po konání pak dokonce 64.

Podobný vývoj zaznamenalo také hrabství Kent, kde hlasovalo pro brexit asi 60 procent Britů. Nárůst počtu útoků proti imigrantům se zde čtrnáct dní po hlasování zastavil na 143 procentech. Derbyshire hlásí nárůst 121 procent.

Jedinou statistickou odchylku představuje Nottinghamshire, jedna z dalších velkých opor kampaně za odchod Británie z EU. Policie zde zaznamenala pouze jedenáctiprocentní nárůst útoků. Statistiku však mohl ovlivnit fakt, že ve stejném týdnu loňského roku zde strážci zákona registrovali neobvykle velký počet podobných incidentů.

Nadávky i fyzická napadení

V policejních záznamech je velká část případů evidována jako narušení veřejného pořádku, desítky případů jsou pak vedeny přímo jako napadení s rasovým či náboženským podtextem. Nejedná se přitom jen o nadávky či výhrůžné vzkazy a dopisy. Policie eviduje i případy fyzického napadení či žhářské útoky.

NPCC uvádí, že od 16. června obdržela během čtyř týdnů šest tisíc hlášení o takzvaných zločinech z nenávisti. Ředitel této organizace Mark Hamilton si myslí, že za růst těchto trestných činů a přestupků může z velké části právě nedávné referendum.

Fotogalerie

Na situaci již reagovala nová ministryně vnitra Amber Ruddová. Oznámila, že britská Generální inspekce policejních sborů (HMIC) přezkoumá současný postup policie při prošetřování případů namířených proti přistěhovalcům. „Vláda je odhodlána vybudovat Británii, která tady bude pro všechny,“ ubezpečila Ruddová.

„Ti, kteří projevují svou nenávist, vysílají do společnosti zprávu, že je v pořádku někoho napadat kvůli jeho národnosti, rase či náboženskému vyznání. Říkají tím také, že je v pořádku ničit naše společné hodnoty a propagovat netoleranci, která škodí společnosti i jednotlivcům,“ myslí si ministryně vnitra.

Poláci pod palbou

Dosavadní útoky jsou namířeny proti všem přistěhovalcům. Nejvíce jich však podle reakcí lidí míří na Poláky. Dobře patrné je to v londýnské čtvrti Hammersmith, která je jedním z hlavních center polských imigrantů v zemi.

Brexit může Británii už letos stáhnout do mělké recese, míní analytici

„Vrací nám to vzpomínky na padesát let staré události. Pokud jste tehdy neměli anglické příjmení, lidé se vás ptali, proč tu vůbec jste,“ svěřila se před časem dcera polských přistěhovalců Anna (více o zkušenostech polských imigrantů se dočtete zde).

Britové si vystoupení z EU odhlasovali těsným výsledkem v referendu, které se konalo 23. června. Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v Unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionu (více zde).

Krátce na to oznámil svou rezignaci premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron (více zde). Jeho místo nečekaně rychle převzala ministryně vnitra Theresa Mayová. Překvapením bylo i složení nového kabinetu. Nejvíce kontroverzi vzbudilo jmenování lídra kampaně za brexit Borise Johnsona ministrem zahraničí (více zde).



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.