Letos šedesátiletá ministryně vnitra Theresa Mayová mezi přední britské politiky příliš nezapadá. Na rozdíl od Davida Camerona či Borise Johnsona se vyhýbá ostrým výrokům na adresu politických protivníků a mezi svými kolegy proslula poctivostí, racionálním uvažováním a neústupností.
Britská volbaTORYOVÉ: Británie bude mít premiérku FARAGE: Šéf euroskeptiků končí ŠVÝCARKO: EU testuje neústupnost POCHOD: Londýnem prošli zastánci EU PÁKISTÁNCI: Byli jsme tu první EXPERT: Borise roky v ústraní posílí GIBRALTAR: Odráží španělské námluvy VOLIČI BREXITU: Nadávají nám do rasistů SVÁRY: Brexit rozdělil britské rodiny XENOFOBIE: Po brexitu přibývá útoků na cizince |
Někdejší poradce z Downing Street se před časem svěřil reportérovi serveru The Guardian, že Mayová má mezi ostatními politky respekt, v lásce ji však její kolegové příliš nemají.
Podle poslance Philipa Lee vždy vyznávala chladnou logiku. Vždy jde rovnou k věci, na rozdíl od výše zmíněného Camerona či někdejšího labouristického premiéra Tonyho Blaira. I proto bývá často přirovnávána k německé kancléřce Angele Merkelové, píše server Politico.
Pochopitelně bývá přirovnávána také k Margareth Thatcherové. Mayová se podobně jako Železná lady vyznačuje chladnou logikou, se kterou si jde za svým cílem. Mayová se obdivem k Thatcherové ostatně neskrývá a britský tisk upozorňuje, že vyznává i podobný styl oblékání.
Cesta k politické špičce
Cesta Mayové do nejvyšších kruhů politiky byla dlouhá. Narodila se 1. října 1956 ve městě Eastbourne v hrabství Východní Sussex na jihovýchodě Anglie. Vystudovala geografii na Oxfordu, kde se také seznámila se svým současným manželem Philipem. V 70. a 80. letech pracovala ve finanční sféře, mimo jiné i v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů.
Britský bulvární deník The Sun se na titulní stránce ve spojení s kandidaturou Mayové nebojí slovních hříček:
Friday's Sun: "The Iron Mayden" pic.twitter.com/guZ0QJd69W #BBCPapers #tomorrowspaperstoday (via suttonnick)
Výrazný politický skok zaznamenala v roce 1997, kdy byla zvolena do parlamentu. V letech 2002 až 2003 byla výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Byla členkou několika stínových vlád konzervativců a v květnu 2010 se stala ministryní vnitra a ministryní pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 je pouze ministryní vnitra.
Začátky v čele ministerstva vnitra nebyly pro Mayovou jednoduché. Hned první měsíc prošla velkou zkouškou po střelbě v hrabství Cumbria, kde taxikář Derrick Bird postřílel dvanáct lidí (více o střelbě zde). V srpnu 2011 musela čelit nejhoršímu pouličnímu násilí v Londýně od osmdesátých let v Londýně (vše o nepokojích z roku 2011 zde). V posledních letech se potýkala převážně s migrační krizí. Kritice čelila kvůli nesplněnému slibu Davida Camerona o zmírnění migračního proudu do Británie.
Theresa Mayová na snímku z května 1997, kdy byla zvolena do britského parlamentu.
Theresa Mayová na archivním snímku z roku 2004
Na jednáních vždy hájila politiku konzervativní vlády, která se stavěla proti unijím kvótám na rozdělování uprchlíků. Kritiku unijních představitelů loni vyvolaly její výroky o tom, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli. Mayová také dlouhodobě prosazuje, aby Velká Británie ustoupila od ratifikace Evropské úmluvy o lidských právech.
Volba konzervativcůMayovou v předchozím kole podpořilo 199 z 329 konzervativních poslanců. Ve finále se tak utká se zastánkyní brexitu Andreou Leadsomovou, která získala 84 hlasů. V posledním kole může hlasovat všech asi 150 tisíc členů Konzervativní strany. Souboj obou žen poznamenalo téma mateřství. Leadsomová v sobotu v rozhovoru pro list The Times naznačila , že coby trojnásobná matka je vhodnější uchazečkou o post premiérky, protože tak má větší podíl na budoucnosti země. Narážela tak na to, že Mayová děti nemá a podle Leadsomové proto nemůže zcela chápat obyčejné Brity. Rozhovor vzbudil rozhořčení a Leadsomová novináře z The Times obvinila, že její slova překroutili. |
K úspěchům Mayové lze řadit vyhoštění radikálního muslimského duchovního abú Katady. O tento krok se předtím neúspěšně pokoušelo několik ministrů vnitra (více zde).
Před referendem o setrvání Velké Británie v EU se opatrně připojila na stranu odpůrců brexitu. V kampani se však téměř neprojevovala, z čehož mohla po oznámení Cameronovy rezignace těžit. Podle průzkumů i dosavadního průběhu hlasování je favoritkou na předsedkyni strany a tudíž i na premiérku.
Její úkol v rámci strany je zřejmý. Musí spojit dva soupeřící tábory, které vzešly z kampaní okolo referenda. „Povinností naší strany není nic jiného než jednota. Potřebujeme jasnou a pozitivní vizi pro budoucnost naší země. Takové země, která nefunguje jen pro pár vyvolených, ale pro všechny,“ prohlásila během probíhajících voleb nového lídra konzervativců.
Část veřejnosti spekuluje, zda by se s ohledem na výsledek referenda neměl britského kormidla chopit někdo, kdo podporoval brexit. Mayová však nikoho nenechává na pochybách, že by snad chtěla výsledek plebiscitu zvrátit.
„Brexit znamená brexit. Kampaň je za námi, hlasování proběhlo, účast byla vysoká a veřejnost vynesla verdikt. Neměli bychom tedy brát v potaz setrvání v EU, ani žádná zadní vrátka či druhé referendum,“ myslí si Mayová. Vyjádřila se také proti konání předčasných voleb či nouzovému rozpočtu, kterým před referendem strašil konzervativní ministr financí George Osborne, připomíná server BBC.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše Mayové opatrné angažmá na straně odpůrců brexitu nijak neublíží. „Referendum o členství v EU bylo sice převratným milníkem, jeho výsledek však lze jen stěží interpretovat tak, že by politici zapojení do kampaně za odchod měli mít přednost před ostatními. Legitimita jednotlivých politiků či politických stran se výsledkem referenda nezměnila, od toho budou až parlamentní volby,“ vysvětlil Kruliš serveru iDNES.cz.
Theresa Mayová kromě politických úspěchů proslula také svým extravagantním výběrem obuvi.
Theresa Mayová kráčí po Downing Street po setkání s tureckým prezidentem. Snímek z roku 2011.
Připomíná, že Mayová navíc přijetím své nominace na předsedkyni Konzervativní strany akceptovala, že součástí její agendy bude dojednat odchod Velké Británie z EU. „V případě svého zvolení bude tento úkol s ohledem na zájmy své země naplňovat,“ myslí si Kruliš.
Jednotný trh a kontrola hranic
Naplnit by tak v následujících měsících měla několik základních bodů, kvůli kterým si Britové odhlasovali vystoupení z EU. Základem je vyvolání článku 50, tedy mechanismu, podle kterého se vyjednají podmínky pro odchod Británie z EU. Mayová před pár dny prohlásila, že celou proceduru nezahájí dříve než v příštím roce.
Zajímavé stanovisko má Mayové v problematice volného pohybu lidí a setrvání na jednotném evropském trhu. Trvá na tom, že Británie by měla zůstat na jednotném trhu, zároveň však velí k lepší kontrole na hranicích. Tyto dvě otázky jdou přitom podle vyjádření představitelů EU ruku v ruce a bez volného pohybu lidí a zboží není možný přístup na jednotný trh.
Theresa Mayová se svým francouzským protějškem Bernardem Cazeneuvem před terminálem tunelu v Calais.
Theresa Mayová je favoritkou v klání o post předsedkyně konzervativců.
Statut občanů EU žijících v Británii podle ní bude předmětem vyjednávání. Mayová tak odmítla potvrdit, že cizinci ze zemí EU, kteří aktuálně v Británii pracují, zde budou moci zůstat. Její rivalové v boji o předsednický post přitom dávali cizincům jasné záruky.
Odborníci i média se shodují, že Mayová je jednou z mála političek, která dokáže Británii provést nejturbulentnějším obdobím za poslední desítky let. Trefně neústupnou političku popsal v jednom ze svých textů list The Guardian: „Mayová představuje jiný druh politika – klidného vůdce v místnosti plné přehnaně natěšených školáků.“
Přestože Mayová působí dojmem přísné a tvrdé političky, britská média upozorňují na jednu extravaganci, které se odmítá vzdát. Tou je odvážný výběr obuvi, v níž se pravděpodobná budoucí premiérka nebojí vystupovat ve Westminsterském paláci či evropských institucích.
