Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poláci v Británii si zvykají na urážky, víc se však bojí vyhoštění

  16:26aktualizováno  16:26
Početná polská komunita žijící ve Velké Británii se po nedávném referendu o vystoupení z EU stala terčem nenávistných útoků a urážek. Poláci však tvrdí, že zastrašit se nenechají. Strach mají pouze z nejistoty a nové legislativy, kvůli které jim může hrozit vyhoštění ze země.

Poláci mají po celé Velké Británii stovky obchodů s polskými specialitami | foto: Profimedia.cz

Kryssie Bellová první vlnu nenávistných útoků zažila krátce po vyhlášení výsledků červnového referenda o vystoupení Británie z EU. Bellová má polské kořeny, narodila se však už v Británii a v londýnské čtvrti Hammersmith žije přes čtyřicet let. Dnes zde vede Polské kulturní centrum, na které tři dny po referendu někdo nasprejoval nenávistný vzkaz, který přistěhovalce vyzýval k návratu do vlasti.

Britská volba

Hammersmith jedním z hlavních center polských imigrantů v zemi. Celkem v Británii podle odhadů žije asi 850 tisíc Poláků, připomíná server BBC. Nenávistné projevy je překvapily.

„Byli jsem z toho v šoku. Přála jsem si, abychom se zase mohli vrátit do časů před referendem,“ sdělila Bellová reportérům serveru Politico. Že stížnosti na nenávistné útoky nejsou jen výmyslem vystrašených přistěhovalců, dokládá policejní statistika. Londýnská policie vyjížděla po referendu týdně v průměru ke 64 událostem spojeným s útoky na přistěhovalce. Jen pro srovnání - od května 2015 do května 2016 zaznamenala celkem pouhých 40 podobných případů.

Bellová připomíná, že dějištěm útoků nejsou jen přistěhovalecké čtvrti v Londýna. Jedna její známá z Nottinghamu si jí postěžovala, že se stala terčem urážek kvůli tomu, že na veřejnosti mluvila polsky. „Kdy už přestanete mluvit touhle řečí, vraťte se domů,“ vyslechla si údajně.

Polské příjmení jako stigma

Změnu nálady ve společnosti potvrzuje také Anna, která pochází z polsko-anglické rodiny a v Británii žije již mnoho desetiletí. „Vrací nám to vzpomínky na padesát let staré události. Pokud jste tehdy neměli anglické příjmení, lidé se vás ptali, proč tu vůbec jste,“ vysvětluje. Své příjmení reportérům nesdělila právě proto, že je polské a bojí se negativní reakce svého okolí.

„Odejděte z EU. Konec polské havěti“ stojí na jednom z nenávistných letáků:

25.června 2016 v 11:26, příspěvek archivován: 09.července 2016 v 11:16

these cards have actually been put through letter boxes of Polish families in Huntingdon today. I could weep pic.twitter.com/P3maK1Vasf

Většina Poláku žijící ve Velké Británii je odhodlána nenávistné útoky přestát. Doufají, že vyhrocená nálada v následujících měsících opadne. Na mnoha místech jim s tím pomáhají i rodilí Britové. Na recepci v Polském kulturním centrem v Hammersmithu se vrší povzbuzující vzkazy a květiny. Mnoho lidí se sem chodí osobně omluvit za chování svých spoluobčanů.

Hanna Growler-Tourmacheová, která zde pracuje v malém neziskovém knihkupectví, má pro Poláky pochopení - sama má německé kořeny. „Šikanu si nezaslouží. Jsou to přesní a tvrdě pracující lidé. Poláci tady podle mě mají dobrou reputaci,“ myslí si Growler-Tourmacheová.

Jedna z dalších dobrovolnic Pat Downesová tvrdí, že má život v multikulturní čtvrti ráda. Na jejím vyprávění je dobře patrné, jak výsledky referenda dokáží rozhádat celé rodiny. Její rodiče totiž hlasovali pro vystoupení Británie z EU v naději, že „jejich vlast opět převezme kontrolu,“ vysvětluje Downseová s odkazem na jeden z hlavních sloganů kampaně za brexit. Nyní má podle svých slov strach rodiče navštívit. Bojí se hádek i odcizení.

Fotogalerie

Poláci i díky podpoře místních berou nenávistné projevy jen jako činy jednotlivců. Mnohem větším strašákem jsou pro ně politické následky referenda. Bojí se totiž, že by mohli být z království vyhoštěni. A to i navzdory tomu, že většina politiků jim přislíbila pomoc. Případné nové podmínky pro udělování pracovního povolení by se jich neměly týkat. Favoritka na premiérský post Theresa Mayová však zmínila, že vše bude předmětem jednání. Poláci, pro které se Británie stala druhým domovem, tak stále žijí v nejistotě.

„Už jsme si zvykli tady žít,“ tvrdí Michał Bis, který se do Británie přestěhoval se svou manželkou Kasiou v roce 2011. Oba mají stabilní práci. Na svůj londýnský dům si dokonce mohli vzít hypotéku. Brexit je zanechal v šoku. Michał se snaží tvářit sebejistě, Kasia však má obavy. Polská ekonomika sice v posledních letech roste, venkovské oblasti, odkud oba pochází, však zůstávají stranou zájmu investorů.

Poláci přes palubu?

Obavy má také 37letá Karolina Kualová, která pracuje jako asistentka v jednom polském obchodu na severu Londýna. “Všichni žijeme ve strachu, protože nevíme, co bude dál. Mám dvě děti, které tady chodí do školy. Platím daně. Nemohou mě jednoduše hodit přes palubu,“ vysvětluje.

Konec polské havěti! V Británii se po brexitu množí útoky na cizince

Někteří se k celé situaci staví statečně a zvažují všechny možnosti. Rafal Rozycki odcestoval do Británie se svou přítelkyní Katarzynou z Lodže v roce 2004. Oba nemohli ve své vlasti sehnat práci. Rafal nyní v Británii pracuje v jedné letecké společnosti. „Čekám, co se bude dít. Nemám strach v tom smyslu, že bych se bál vyhoštění. Chápu ale, že se mě může v následujících letech dotknout. Chci proto zkusit zažádat o britský pas,“ tvrdí Rafal. Získání britského pasu je přitom podle zkušeností přistěhovalců velmi obtížné.

Strach mnoha Poláku z vyhoštění je přitom podle serveru Financial Times oprávněný. Až 81 procent stávajících pracovníků ze zemí EU by totiž neprošlo procesem udělení pracovního povolení, jaký je aktuálně běžný pro žadatele ze zemí mimo EU. Jedinou nadějí jsou tak sliby politiků, že přistěhovalců ze zemí Unie se případná nová nařízení nebudou týkat.

Otázkou však zůstává, co by si Británie bez pracovníků ze zahraničí počala. Většinu „podřadnější“ práce totiž v Británii vykonávají právě přistěhovalci. Zejména hotely a restaurace by případným vyhoštěním cizinců velmi utrpělo. Britové se totiž na tato místa příliš nehrnou.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.