Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyjev referendum o jednotě Ukrajiny nevyhlásí, naznačuje poslanec

  14:34aktualizováno  15:02
Ukrajinský parlament odmítl uspořádat referendum o územní celistvosti země, které se mělo konat společně s prezidentskými volbami 25. května. Referendum navrhla ukrajinská vláda jako ústupek separatistům, kteří na východě země chystají v neděli vlastní plebiscit.

Stoupenc nové vlády v Kyjevě věší ukrajinskou vlajku před vypálenou budovu odborů v Oděse (5. května 2014) | foto: AP

O zamítnutí referenda informoval agenturu DPA Oleksandr Bryhynec, který je poslancem vládní strany Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Zamítavý postoj k navrhovanému referendu zdůvodnili poslanci obavou o bezpečnost členů volebních komisí. "Jakékoli referendum je možné vyhlásit jen v situaci, kdy je jistota, že občané nebudou hlasovat před hlavněmi samopalů," citoval list Ukrajinska pravda poslance Andrije Senčenka.

Myšlenku referenda podle ukrajinských novin podporují prakticky všechny poslanecké frakce. Hlasovat je ale podle názoru poslanců možné až v době, kdy separatisté složí zbraně a jejich odpor se podaří lokalizovat.

V případě prezidentských voleb je podle poslanců situace jiná, protože voliči budou moci volit z většího počtu kandidátů. "Referendum lze snadněji zneužít k politickým manipulacím," prohlásil Senčenko bez dalšího vysvětlení.

Proruští radikálové žádají federalizaci země a hrozí odtržením od Ukrajiny. Kyjev nadále trvá na centrálním uspořádání země s tím, že posílí pravomoci regionů.

Úterní mimořádná schůze parlamentu se koná s vyloučením veřejnosti. Šéf sněmovny Oleksandr Turčynov, který zastává i post hlavy státu, již ale předem upozornil novináře, že lze čekat "závažná rozhodnutí". 

Krize na Ukrajině

Spekuluje se, že by Turčynova v čele parlamentu i dočasném prezidentském křesle mohl nahradit vlivný oligarcha Petro Porošenko. Ten se jako nezávislý uchází o post hlavy státu v nadcházejících prezidentských volbách. Podle průzkumů je jasným favoritem prvního kola.

Lavrov: Další ženevská konference nemá smysl

Situaci na Ukrajině měla zmírnit konference v Ženevě. Její účastníci - zástupci Ruska, Ukrajiny, USA a EU - se před dvěma týdny shodli na tom, aby "všechny nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině složily zbraně, aby se budovy obsazené ozbrojenci vrátily svým původním vlastníkům a aby skončila okupace nejrůznějších prostranství", jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

Rusko i Ukrajina se nicméně navzájem obviňují z porušování této dohody a Berlín požaduje, aby byla uspořádána nová konference o situaci na Ukrajině.

Lavrov ovšem v úterý řekl, že nová konference v Ženevě by neměla smysl, protože dosud nebyla do praxe uvedena ujednání z předchozí schůzky. Šéf ruské diplomacie to prohlásil ve Vídni, kam přijel na jednání ministrů zahraničí Rady Evropy. 

Ukrajina je naopak připravená znovu s Ruskem jednat, pokud Rusko podpoří ukrajinské prezidentské volby, uvedl ministr zahraničí Andrij Deščycja. "Pokud je Rusko připravené podpořit tyto volby, eliminovat hrozby a skončit se svou podporou extremistům na Ukrajině, jsme připraveni na další takové kolo jednání," řekl ve Vídni Deščycja podle agentury Reuters.

Stejně tak by další jednání ve Švýcarsku podpořila i Evropská komise (EK)."Jsme otevřeni každé iniciativě, která by ukončila násilí a vedla k uklidnění nynější krize," uvedla mluvčí EK Maja Kočijancičová.

Lavrov po jednání Rady Evropy záměr ukrajinské vlády uspořádat 25. května předčasné prezidentské volby kritizoval. Bylo by podle něj "neobvyklé" uskutečnit hlasování v době, kdy vláda nasadila vojska proti některým ze svých občanů. Ukrajina totiž na neklidném východě provádí vojenskou operaci s cílem potlačit povstání proruských separatistů. Zatímco Kyjev tvrdí, že je to protiteroristická akce, Moskva hovoří o trestné výpravě proti příznivcům federalizace.

Lavrova ještě odpoledne na vídeňském letišti Schwechat čeká schůzka s jeho protějšky z Německa a Ukrajiny Frankem-Walterem Steinmeierem a Andrijem Deščycjou a s předsedou OBSE Didierem Burkhalterem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.