Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské vojáky prozrazuje dialekt, říká český zpravodaj na Ukrajině

  22:14aktualizováno  22:14
Vladimir Putin se na jihovýchodě Ukrajiny snaží zopakovat krymský scénář, jen s méně jistým výsledkem. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Podle něj budou nepokoje v krizových regionech pokračovat až do květnových prezidentských voleb.

Neoznačení ozbrojenci v centru Slavjansku. Na jejich transportérech je vidět ruská vlajka a zástava výsadkářů, kterou používají jak ruští, tak ukrajinští paragáni (16. dubna 2014) | foto: AP

Ruský prezident Putin tvrdí, že na východě Ukrajiny žádní ruští vojáci nejsou. Ve čtvrtek přitom v televizi připustil, že na Krymu ruští vojáci byli, ač to Rusko dříve popíralo. Co si o tom myslíte?
Vladimir Putin tím vlastně přiznal, že anexi Krymu předcházela vojenská operace, že na místě byli příslušníci ruské armády. Z toho můžeme vyvodit, že podobně postupuje i na jihovýchodě Ukrajiny v ruskojazyčných provinciích.

Je patrné, že se zde objevují lidé, kteří nejsou zdejší. Jejich chování se odlišuje od běžných členů domobrany, kteří někdy vypadají jako klasičtí strýcové s břichem. Už z chůze těchto odlišných jedinců je zřejmé, že prošli určitým výcvikem.

Martin Dorazín

Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

V 90. letech působil jako zvláštní zpravodaj na Slovensku a v bývalé Jugoslávii, v letech 2005 až 2009 jako zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku a Pobaltí. Sledoval také události na Balkáně a v Libyi.

Zdroj: ČRo

Někdy také místní novináři uvádějí, že ozbrojenci používají slova, která nejsou ze zdejšího dialektu, ale spíše patří k dialektu moskevskému a petrohradskému. Podle těchto jazykových odlišností se dá poměrně dobře identifikovat člověk, který nepochází odsud.

Co si myslíte o informacích ukrajinské tajné služby SBU, která ve středu uvedla, že na východě Ukrajiny působí ruští agenti, kteří zde mají vraždami vyprovokovat případný vojenský zásah Ruska?
Ukrajinská tajná služba tady samozřejmě působí, působí tady i tajné služby jiných států. FBI dokonce přiznala, že zde pobývali i její lidé. Panuje tady situace, která vyžaduje nasazení zvláštních sil zpravodajských služeb.

Bylo by přinejmenším zvláštní, kdyby tady zahraniční zpravodajské služby nepůsobily, když za hranicemi sousedního státu (v případě Ruska) probíhají takové nepokoje. Působí tu samozřejmě kvůli zjišťování informací, ale také jako ochrana ruských obyvatel. Je tedy zbytečné popírat, že zde nějací ruští agenti operují.

Žádné další kroky však, kromě zjišťování informací a ochrany obyvatel, zřejmě nepodniknou...
To, čím se tady zabývají, vědí jen oni sami. My můžeme usuzovat jen z náznaků, kusých informací a svědectví lidí. Jisté je, že zpravodajské služby podobným způsobem nasazuje i Ukrajina v Rusku, aby měla přesné informace o přesunu a počtech vojsk, což je v dané situaci logické a normální.

Dá se odhadnout, jak velká část obyvatel východoukrajinských oblastí je skutečně prorusky zaměřená a přála by si připojení ke Krymu?
Převažující názor je spíše pro zachování Ukrajiny a výrazné posílení pravomocí oblastních orgánů, prosazení přímé volby. Důležitým bodem je také finanční zajištění, aby kapitál, který zde vzniká, šel především do rozvoje místních oblastí a ne do Kyjeva, kde mizí jako v černé díře. Toto se nemění v podstatě pod žádnou vládou, která na Ukrajině vládla.

Fotogalerie

Lidi nejvíce štve, že se nemohou dovolat spravedlnosti u soudů, které jsou zkorumpované, že politici z lidí jen tahají peníze. Lidem pochopitelně vadí také to, že pomyslné nůžky mezi nimi a oligarchy jsou neuvěřitelně otevřené. Budou poslouchat ty, kteří jim zajistí pořádek a právo. Do vývoje by jistě mohli zasáhnout právě oligarchové, ti však sledují spíše svoje zájmy a hrají svoji vlastní hru, do které obyčejní lidé zapadají jen jako figurky.

Ukrajinská vláda se obává opakování krymského scénáře. Jak byste srovnal současnou situaci na východě Ukrajiny s tím, co se předtím dělo na Krymu?
Mezi situací na Krymu a na jihovýchodě Ukrajiny jsou jistě společné rysy – volání po referendu, volání po větší samostatnosti. To nakonec může vyústit v prohlášení nezávislosti, což už se formálně stalo, protože proruští aktivisté vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Rozdíl mezi Krymem a jihovýchodem Ukrajiny je v tom, že na Krymu, snad s výjimkou tatarské menšiny, lidé byli pro připojení k Rusku. Nikdo je k tomu nemusel nutit.

Krize na Ukrajině

Na východě by to určitě nebylo tak jednoznačné. Ukazují to i proukrajinské demonstrace ve městech jako Doněck, Charkov a Luhansk, kde vyšly do ulic tisíce lidí, kteří prosazují jednotnou Ukrajinu.

Krym byl navíc pro Rusko poměrně velkou ekonomickou zátěží. Připojení Krymu stojí spoustu peněz čistě administrativně a Rusko navíc bude muset ukázat, že chce Krymu pomoci. V první fázi bude muset vybudovat novou infrastrukturu, zvýšit platy státním zaměstnancům.

Rusko to finančně hodně vyčerpá a je otázkou, zda by rozpočet snesl podobné náklady při obsazení dalšího ukrajinské území. Spíše to vypadá, že Moskva bude vyčkávat.

O dění na Ukrajině se objevuje množství nepotvrzených, někdy dokonce protichůdných informací. Jaká je v tomto ohledu situace na místě? Dají se informace ověřovat?
Ověřování informací je asi ten největší problém, protože na oficiální ruská a ukrajinská média se příliš spoléhat nedá. Obě strany si dění "přikrášlují". Jakékoli informace člověk musí konzultovat s kolegy či místními lidmi.

Myslíte si, že Rusku může posloužit jako záminka k nasazení armády i podobný incident, jako se odehrál ve čtvrtek Mariupolu, kde po střetech zemřeli tři proruští aktivisté?
Ruská strana to jistě využije jako případný argument. Nějaký rozhodující moment to však podle aktuálního dění nebude, protože Rusko už na incident reagovalo z oficiálních míst a nevypadá to, že by se jednalo o velký zlom ve vývoji na východě Ukrajiny.

Jaký vývoj podle vás čeká jihovýchod Ukrajiny v následujících týdnech?
Nepokoje, neklid a obsazování policejních stanic a úřadů určitě bude pokračovat. Minimálně do voleb (ty mají proběhnout 25. května, pozn. red.). Volby budou přelomovým momentem, pokud k nim lidé tady na východě přijdou.

Už dopředu je totiž označují za nelegitimní a hrozí jejich bojkotem. Cítí totiž, že pokud budou spojeny s jakýmsi referendem na celostátní úrovni, se svými požadavky na federalizaci by nejspíše neuspěli. Pokud to bude místní referendum, tam samozřejmě mají větší šanci.

Na Ukrajině nejsou žádné ruské jednotky, tvrdí Putin:







Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.