Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český plán při eskalaci krize na Ukrajině: vojáci u hranic i elektráren

  9:23aktualizováno  9:23
Při zhoršení situace v ukrajinsko-ruském konfliktu by Česko mohlo poslat až 1 200 vojáků na hranice a další ke strategickým objektům, například k elektrárnám. Je to zakotveno v plánech pro krizové situace. Pro vyslání sil NATO na Ukrajinu není vůle ani právní základ, řekl listu náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Smyslem případného rozmístění vojáků na českých hranicích by byla zejména pomoc policii a zvládání případného přílivu uprchlíků (jejichž první vlna by ovšem dopadla na přímé sousedy Ukrajiny). V Česku dále žije početná ukrajinská menšina, která by se v případě ukrajinsko-ruské války teoreticky mohla radikalizovat.

Česko už v minulých týdnech nabídlo tři stovky vojáků a čtyři stíhačky Gripen pro posílení obrany východoevropských členů NATO. Pro případ většího konfliktu - přestože ten zůstává zatím v rovině teorií a podle generála Pavla by k němu mohlo dojít až například při ohrožení pobaltských členů Aliance - má Česko vyčleněné brigádní uskupení, tedy zhruba pět tisíc vojáků.

Proč právě 1 200 vojáků?

Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla nesouvisí číslo 1 200 vojáků se scénáři vývoje na Ukrajině. "Tento počet je dlouhodobě zakotven v krizových plánech a dohodách mezi armádou a složkami integrovaného záchranného systému a vojáci jsou určení k posílení IZS při krizovém stavu," řekl iDNES.cz Pavel.

V podobném případě je vyčleněno 1 200 vojáků na pomoc policii na hranicích, 700 pro ochranu jaderných elektráren a dále specializované odřady po desítkách až stovkách lidí pro další úkoly. Jsou například vyčlenění vojáci pro zásah při případném protržení hráze rybníku Jordán.

"Vojáci by nezaujali místa na hranicích automaticky, kdyby první ruský voják překročil hranice Ukrajiny. Chod věcí by řídila policie a kdyby ke splnění úkolu vlády zpřísnit schengenská opatření na hranicích její síly nestačily, může je podpořit až oněch 1 200 vojáků," řekl iDNES.cz generál Pavel.

Jenže v dlouhodobějším konfliktu by se odhalilo to, před čím vojáci už delší dobu varují: "Za současné situace bychom nezvládli udržet tyto vojáky v poli. Neměli bychom pro ně dost zásob, munice a v konečném důsledku ani lidí, kteří by mohli doplňovat případné ztráty," řekl Hospodářským novinám Pavel.

Generál proto chce v následujících dnech obcházet politiky a vysvětlovat jim, že další škrcení výdajů na obranu přímo ohrožuje i základní funkce armády.

Pavel nicméně vyjádřil přesvědčení, že aktivity ruské armády a připojení Krymu s sebou nesou finanční náklady, které by při protahované krizi měly dopad na životní úroveň Rusů. Ti by podle něj pak mohli ztrácet pochopení pro další vojenské akce.

Situace eskalovala po událostech ve Slavjansku

Krize na Ukrajině

Hrozba otevřeného střetu mezi Ukrajinou a Ruskem vzrostla poté, co ukrajinská armáda zakročila proti radikálům ovládajícím město Slavjansk. Rusové v reakci varovali, že Ukrajinci ponesou následky a zahájili cvičení vojsk, které rozmístili u hranic Ukrajiny (více o čtvrtečním vývoji zde).

Rusko ve čtvrtek zdůraznilo, že prezident Vladimir Putin má od parlamentu mandát vyslat jako nejvyšší velitel ozbrojených sil vojáky na Ukrajinu. Rusko si tuto pravomoc nicméně odhlasovalo samo, mandát OSN nemá a Spojené národy říkají, že zprávy o ohrožení etnických Rusů jsou zveličené (více např. zde).

V minulosti Rusko operace bez mandátu OSN kritizovalo. Případně bylo proti, pokud určitý mandát OSN existoval a západní země ho - podle Moskvy - překračovaly, jako tomu bylo například v Libyi.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.