Zákon, který ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal koncem září, umožňuje výuku v mateřském jazyce menšin v předškolních zařízeních a v prvních čtyřech ročnících základních škol. Od pátého ročníku nastupuje jako vyučovací jazyk ukrajinština s tím, že souběžně budou mít žáci možnost vzdělávat se v mateřském jazyce. Změna má nastat v roce 2020.
Ruské vlajky vlají nad doněckým úřadem prokurátora, zatímco ukrajinská vlajka je stržena.
Otázka jazyka je na Ukrajině mimořádně citlivá, protože se týká proruských povstalců na východě země. Ti jakékoli ukončení svých separatistických snah podmiňují posílením politické, hospodářské, bezpečnostní, ale i jazykové autonomie.
Kyjev novelu zdůvodňuje snahou lépe integrovat menšiny do společnosti a pomoci jim získávat zaměstnání ve veřejném sektoru. Moskva zase tvrdí, že cílem zákona je poškodit zájmy milionů ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny.
Krize na UkrajiněZEMAN: Český prezident vytočil Ukrajince ŽELEZNICE: Rusové dokončili objížďku Ukrajiny TÁBOR AZOV: Ukrajinské děti cvičí s kalašnikovy POLITIKA: Pád Saakašviliho a Savčenkové MALORUSKO: Doněčtí povstalci vyhlásili nový stát KOMENTÁŘ: Proč nepodceňovat Malorusko NATO: Kyjev začíná jednat o plánu vstupu KAUZA AGEJEV: Zajatý Rus vypovídá o válce |
Na potíže při užívání a výuce svého jazyka si stěžují i Maďaři, Rumuni a Poláci žijící na západě země. Maďarsko zákon označilo za „ránu do zad“ a pohrozilo, že požádá EU, aby přehodnotila vztah s Ukrajinou. Rumunský prezident Klaus Iohannis v září na protest zrušil plánovanou návštěvu Ukrajiny.
Napětí v Budapešti
Ukrajinskou novelu ve čtvrtek kritizovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, podle nějž nezachovává rovnováhu mezi oficiálním jazykem země a jazyky minorit. „Nový zákon bude mít za následek silné okleštění práv, která byla v oblasti jazykové výuky dřív přisouzena národnostním menšinám,“ cituje Svobodná Evropa usnesení Parlamentní shromáždění Rady Evropy.
Napětí kolem školského zákona poznamenalo také čtvrteční návštěvu ukrajinského ministra zahraničních věcí Pavla Klimkina v Budapešti.
„Vidíme to ve zcela jiném světle. Může to vést k vymazání jazyků menšin z veřejného prostoru,“ uvedl jeho maďarský protějšek Péter Szijjárto a dodal, že si nepřeje, aby další zákony přispěly k utlačování práv maďarské menšiny na Ukrajině. Szijjárt na společné tiskové konferneci prohlásil, že vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem jsou kvůli školskému zákonu nejhorší od roku 1991.
Klimkin naopak řekl, že smyslem zákona není potlačovat práva menšin na Ukrajině včetně práva používat jejich mateřský jazyk. „Nezavřeme jedinou školu a nedáme výpověď žádnému učiteli,“ řekl. „Naše logika je jednoduchá, každý občan musí kromě své mateřštiny být schopen hovořit také ukrajinsky. Je to důležité pro jeho úspěch v budoucnosti,“ dodal s tím, že novela pouze nahradila starý postsovětský zákon.
Klimkin následně kritizoval Budapešť za vydávání maďarských občanství ukrajinským Maďarům, což prý k jejich integraci na Ukrajině „rozhodně nepřispívá“.
