Mýty o socialistických časech.

Mýty o socialistických časech. | foto: Koláž - iDNES.cz

Ukáznění pionýři, žádní bezdomovci. Žáci se dozví o socialistických bludech

  • 2927
Za husákovského režimu sice nebyla úplná svoboda, ale jinak se žilo líp než teď. Proti tomuto ne zrovna ojedinělému názoru bojuje knížka Mýty o socialistických časech, která zamířila na stovky českých škol. Publikace vyvrací řadu mýtů o nízké kriminalitě, kvalitním školství či zdravotnictví na špičkové úrovni.

Kniha, kterou vydala společnost Člověk v tísni, se zaměřuje na každodenní život v socialistickém Československu za normalizace, tedy v 70. a 80. letech.

"Domníváme se, že se na období husákovského socialismu nahlíží s nepatřičnou laskavostí a chtěli jsme touto knížkou přispět k otevření debaty o tomto období našich dějin. Kniha je určena mladým lidem i těm, kteří tu dobu zažili a kteří možná méně pozitivní věci vytěsnili z paměti," řekl iDNES.cz Karel Strachota, ředitel projektu Příběhy bezpráví, v rámci něhož publikace na školy míří.

Autoři knihy, publicisté Adam Drda a Stanislav Škoda a politolog Josef Mlejnek ml., se ve dvanácti kapitolách snaží popsat, často s pomocí vlastních zkušeností, jak se za husákovského režimu skutečně žilo. Věnují se učitelům, nezaměstnanosti, bydlení či vojně.

oslava 165. narozenin

Jako příklad toho, čeho všeho bylo socialistické zdravotnictví schopné, se pro ilustraci uvádí v knize zpráva ze Zdravotnických novin: "Nejstarším občanem SSSR je zřejmě Širali Muslimov, který letos oslavil již své 165. narozeniny. Žije a dosud pracuje ve vysokohorské obci Barzavu v Ázerbájdžánu. Je stále tělesně a duševně velmi čilý, sám si vyplnil dotazník pro sčítání lidu v letošním roce. Je poslancem místního sovětu."

V kapitole o "Špičkové a každému dostupné zdravotní péči" například připomínají, že si člověk nemohl v ČSSR vybrat doktora, nýbrž musel chodit k tomu, který mu byl přidělen. A pokud byl lékař špatný, měli jste smůlu.

V kapitole o bydlení zase připomínají termín "nadměrné metry", kdy komunisté spočítali, kolik metrů obytné plochy náleží jednomu člověku. Pokud rodiny obývaly větší byt, než jim po přepočítání příslušelo, hrozilo, že budou přestěhováni do menšího, nebo že jim přidělí spolunájemníka.

"Já jsem knihu uvítal, protože takových materiálů zvláště k tomuto období (70. a 80 léta), je zoufale málo. Narozdíl třeba od 50. let v éře politických procesů," řekl iDNES.cz učitel dějepisu Marek Výborný z pardubického gymnázia, které se do projektu Příběhy bezpráví pravidelně zapojuje.

Retroseriály navozují dojem, že se žilo vlastně dobře

Podle Výborného je publikace dobrým protipólem seriálů a pořadů, které se vrací k tématice 70. a 80. let. "Nejsou to historické dokumenty, je to sonda do života, ale diváci a speciálně mladá generace narozená po roce 1989 to nezná, nikdy nebyli konfrontováni s realitou každodennosti. Může z toho vyplynout pocit, že za socialismu bylo všechno v pořádku, všichni se měli dobře, neexistovali nezaměstnaní, byla práce,... což není pravda," upozorňuje Výborný.

Podobný názor má i jeho kolegyně z pražského Gymnázia Arabská. "Knížku určitě využiji, dlouho jsem na ní čekala, doplňuje totiž sadu DVD Člověka v tísni s názvem Vzpomínáme (jedenáct krátkých dokumentů, které přibližují každodenní život za socialismu, pozn.red)," uvedla učitelka společenských věd Ilona Horáčková s tím, že jediným minusem filmů bylo, že žáci je mohli vnímat jako nostalgii, jak se kdysi stály fronty na banány a jak se daly sehnat jen mrkváče.

ŽILO SE PŘED ROKEM 89 LÍP?

V úvodu Mýtů o socialistických časech autoři odkazují na průzkum agentury STEM, která pravidelně zjišťuje, jak Češi hodnotí život společnosti pod vládou KSČ. V roce 2008 zjistil, že 57 % lidí považuje současný režim za lepší než před rokem 1989, 24 % má opačný názor a zbytek si myslí, že to vyjde nastejno. Tehdy STEM také konstatoval, že toto názorové rozložení se zhruba od roku 2001 zásadně nezměnilo.

Knihu naopak kritizuje historik Petr Zídek. "Přístup Člověka v tísni k problémům 70. a 80. let je unikátní. Na zpracování brožury si najal dva publicisty a jednoho politologa, kteří se nikdy nepodíleli na žádném výzkumu daného období ani na toto téma nepublikovali žádný vědecký text. Výsledek podle toho vypadá. Z dvanácti ‘mýtů’ minimálně polovina žádné mýty nejsou, tedy alespoň pokud za mýtus považujeme široce rozšířenou představu," napsal Zídek v Lidových novinách.

Strachota se ovšem brání, že ambicí Člověka v tísni nebylo napsat učebnici dějepisu. "Je to také jen jedna z řady publikací, které školy dostanou. S historiky spolupracujeme, v případě Mýtů jsme ale zvolili publicisty, o nichž navíc víme, že mají k této době vyhraněný názor, čímž jsme chtěli vyvážit laskavý retropřístup různých knih, seriálů a filmů," uvedl Strachota.

Kritičtější je i Stanislav Švejcar ze ZŠ Zámecká v Litomyšli. "Knížka bezesporu zaplňuje určité prázdné místo v oblasti poznávání komunistické diktatury. Jsou tam však také teze, s nimiž jako učitel dějepisu nemohu úplně souhlasit. Některé názory jsou hodně subjektivní, až zavádějící, vadí mi třeba označení ‘kolaborant’ pro někoho, kdo svůj život ‘pouze’ přizpůsobil komunistickému systému," míní učitel.

Sám při hodině využil kapitolu "Všechno bylo levnější", v níž se mimo jiné dočteme, že v roce 1988 vyšla Škoda Favorit na necelých třicet výplat. Dnes dáme za Fabii ani ne deset platů.

Mýty o socialistických časech se během listopadu dostanou do více než sedmi set základních a středních škol zapojených do projektu Příběhy bezpráví, v jehož rámci se žáci seznamují s dějinami totalitních režimů prostřednictvím filmu a následných debat s pamětníky (viz Místo hokeje uranové doly. Ve školách promítnou, jak režim ničil i sportovce). Knihu budou dostávat i učitelé na seminářích Člověka v tísni.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video