Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo hokeje uranové doly. Ve školách promítnou, jak režim ničil i sportovce

  14:23aktualizováno  14:23
Jednou z metod, jak přiblížit školákům život v socialistickém Československu, je pustit jim dokument a pozvat na školu hosta, nejlépe aktéra z filmu. Nejžádanější film, který letos nabízí Člověk v tísni v rámci projektu Příběhy bezpráví, zachycuje osudy hokejového mužstva. To skončilo místo na ledě v uranových dolech.

STOCKHOLM 1949. Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Vladimír Kobranov a Jiří Macelis si hýčkají pohár pro vítěze. Za rok je komunistický režim ve vykonstruovaném procesu poslal do vězení. | foto: Koláž - iDNES.cz

Na osm stovek škol se letos přihlásilo do projektu Příběhy bezpráví, v rámci kterého se žáci seznamují s dějinami totalitních režimů prostřednictvím filmu a následných debat s hosty. To má vyvolat silnější emoce než data, jména a pojmy v učebnicích dějepisu.

Základním a středním školám ho Člověk v tísni poprvé nabídl před šesti lety, čímž reagoval na nedostatečnou výuku moderních dějin.

POSTAVENÍ MIMO HRU

Hokejové národní mužstvo, které dvakrát získalo titul mistrů světa, představovalo pro totalitní režim nebezpečí. Hokejisté se tak v roce 1950 na mistrovství světa do Londýna už nepodívali. Po zásahu StB skončili ve vězení, před soudem a nakonec v uranových dolech v Jáchymově. Nejvyšší z trestů zněl 15 let odnětí svobody. Mladíci, kteří sotva tušili, proč se ze dne na den ocitli na seznamu zrádců národa, tak na vlastní kůži pocítili, jak významnou roli hraje politika i ve sportu.

Zdroj: jedensvetnaskolach.cz

Jednoznačně nejžádanějším filmem z letošní nabídky je Postavení mimo hru (o čem snímek je viz box).

"Tentokrát jsme si vybrali film o československých hokejistech z přelomu 40. a 50. let, kteří několik let strávili v komunistických věznicích a lágrech. Chceme dětem ukázat, že komunismus zasahoval svými chapadly úplně všude, že nelikvidoval ‘jen’ politiky, vědce či umělce, ale že obětí bezpráví se mohl stát každý, stačilo se komunistům z nějakého důvodu znelíbit," komentuje výběr filmu učitel Stanislav Švejcar ze Základní školy Zámecká v Litomyšli.

Stejný film si vybrala i radotínská škola, kam za žáky přijde debatovat jeden z perzekuovaných hokejistů, Augustin Bubník. "V devítce je hodně kluků -sportovců, tak jsem si říkal, že by je to mohlo zajímat. Zároveň mě napadlo, že pan Bubník jako aktér filmu by mohl být k zastižení a do školy přijít," vysvětlil učitel Michael Jirsa ze Základní školy Praha - Radotín, která se do projektu zapojila po páté.

"Děti jsou mnohdy překvapené, co se vlastně dělo, jaké bezpráví tu bylo. Nedovedou si často představit, co se smělo, a co ne či za co mohl být člověk odsouzen a v jakých podmínkách trávil život ve vězení," popisuje Jirsa zkušenost z minulých let.

Letošním nováčkem je naopak Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická v Brně. "Zaujalo mě, že se filmy zaměřují na 50. léta. Podle mě se tomuto období stále nevěnuje na školách dost pozornosti, tak jsem to uvítala jako možnost rozšíření výuky," vysvětlila učitelka dějepisu Ludmila Kadlčíková. I tady se studenti podívají na dokument o hokejovém mužstvu.

Moderní dějiny už se učí snáze

Člověk v tísni pomocí Příběhů bezpráví chce školám pomoci s výukou moderních dějin. V posledních letech byly totiž školy často terčem kritiky, že se s dětmi dostanou maximálně ke 2. světové válce.

PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ

Příběhy bezpráví - měsíc filmu na školách pořádá Člověk v tísni v rámci programu Jeden svět na školách. Vždy v listopadu dostanou zapojené školy nabídku dokumentů a hraných filmů, z nichž si vyberou jeden. Kromě filmu si školy mají za úkol pozvat hosta, ať už pamětníka, historika či např. filmaře. Zároveň dostanou i materiály s tipy na další aktivity. Příběhy bezpráví nejsou jen listopadovou akcí, školy mohou využívat "videopůjčovny" po celý rok, což už dělá téměř 1 800 škol.

"Je pravda, že výuka moderních československých dějin byla na našich školách řadu let zanedbávána. Zpočátku chyběly kvalitní učebnice, ale byla tu i nechuť některých kantorů se tomuto tématu věnovat," míní Švejcar.

Podle něho se ale poslední roky situace zlepšuje. Vydávají se učebnice, které nabízí kvalitně zpracované novodobé dějiny a srovnávají různé totalitní systémy, které ve 20. století Evropu a svět trápily. Plusem je i start školské reformy, kdy školy musí klást nyní na novodobé dějiny větší důraz.

"Myslím si, že už není možné si stěžovat na nedostatek materiálů. Je dost literatury, pramenů či internetových stránek. Když k nám ale přijdou noví studenti, tak se jich ptám, kde skončili na základní škole, a většina z nich stále končí u druhé světové," komentuje Kadlíčková.

Filmy se dostanou i za hranice, Švédům by se mohly hodit

Příběhy bezpráví se v nejbližší době dostanou i do rukou zahraničních škol, konkrétně v Polsku, Německu, Velké Británii, Slovensku a Švédsku.

"Přišlo nám logické nabídnout našim zahraničním partnerům téma totality, a to jak zemím s podobnou historickou zkušeností, tak tradičním demokraciím. Sice to jsou české příběhy, ale to poselství filmů je univerzální," míní ředitel projektu Karel Strachota.

Jeden zahraniční průzkum, který má Člověk v tísni k dispozici, ukázal, že například ve Švédsku moc netuší, co se vlastně za železnou oponou dělo. Devadesát procent Švédů ve věku od 15 do 20 let dokonce nikdy neslyšelo slovo gulag. Naopak, co je Osvětim, věděl téměř každý.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.