Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko: Zrušte nám víza ještě letos, nebo přestaneme přijímat uprchlíky

  6:22aktualizováno  6:22
Turecko očekává, že nejpozději do konce roku získá bezvízový styk s Evropskou unií. V opačném případě přestane přijímat uprchlíky, které Unie vrací z řeckých ostrovů. V rozhovoru, jenž v pátek zveřejnil deník Die Welt, to řekl turecký velvyslanec v Německu Selim Yenel. Podle něj chce Ankara vstoupit do EU do roku 2023.

Lodě řecké pobřežní stráže na Ostrově Lesbos. | foto: AP

„Liberalizace vízového styku musí přijít ještě před koncem letošního roku, rok 2017 není přijatelný,“ řekl velvyslanec. „V příštím roce se budou konat volby v důležitých evropských zemích, jako je Francie a Německo. Při nich by se mohly hledat argumenty, proč by turečtí občané neměli dostat bezvízový styk,“ doplnil.

EU si pro zrušení víz stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Ankara ale podle Bruselu zatím všechny neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne.

Uprchlická krize

Yenel pohrozil, že pokud Turci bezvízový styk nezískají, Ankara přestane plnit březnovou dohodu s EU o společném řešení migrační krize. „V takovém případě bychom neposílali do Evropy autobusem miliony uprchlíků, jak si někteří představují. Přestali bychom ale přijímat zpátky syrské uprchlíky z EU,“ řekl velvyslanec. Vyjádřil ale přesvědčení, že k takovému vývoji nedojde a březnová dohoda bude zachována.

Podle Yenela také Ankara nadále usiluje o vstup do Unie. „Turecká vláda chce do EU vstoupit před rokem 2023,“ řekl. „V současnosti nejsou podmínky pro vstup tak výhodné, ale to se může rychle změnit,“ dodal.

Velvyslanec předpokládá, že na rozhovory nebudou mít žádný vliv ani dopady neúspěšného pokusu o vojenský převrat, po němž dochází k masovému zatýkání a propouštění státních zaměstnanců. Z Unie poté začaly zaznívat hlasy kritizující Ankaru, že po neúspěšném puči zesilují nedemokratické tendence.

„EU si nemusí dělat starosti o demokracii v Turecku. Není k tomu žádný důvod,“ tvrdil nyní Yenel. Podle něj je pochopitelné, že Turecko v době převratných událostí muselo přijmout výjimečná opatření.

Velvyslanec také vyjádřil přání, aby Unie dala jasněji najevo, že pokus o puč odsuzuje a že stojí na straně prezidenta Recpa Tayyipa Erdogana. „Turecko očekává, že kancléřka Merkelová, předseda Evropské rady Tusk, předseda Evropské komise Juncker nebo slovenské předsednictví navštíví naši zemi. To by posílilo demokracii v Turecku a ukázalo, že jste pochopili, že demokracie byla zachráněna,“ řekl.

Kurz: Nespoléhejme na Turecko

Hranice na takzvané balkánské trase uprchlíků musí být uzavřeny natrvalo, pokud chce Evropská unie udržet pod kontrolou počet přicházejících migrantů. Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz vznesl požadavek v pátečním rozhovoru pro německý deník Rheinische Post .

Uzavření balkánské trasy podle Kurze zásadně změnilo dynamiku migrační krize. „Brána do Evropy byla otevřená. Teď se trend mění. Hranice jsou uzavřené a ceny, které žádají převaděči, razantně vzrostly. Nelegální migrace tak ztrácí atraktivitu,“ řekl. Zdůraznil přitom, že příchod běženců lze brzdit jen v případě, že se podaří hranice udržet zavřené.

Kurz také zopakoval dřívější vyjádření, že EU nesmí při řešení migrační krize spoléhat na Turecko, které ministr považuje za nespolehlivého partnera. „Sebevědomá, silná Evropa musí umět chránit vlastní hranice,“ řekl s tím, že zemím jako Řecko, které mají problémy zabezpečit svou hranici, musí pomoct ostatní státy Unie.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.