Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před džihádisty prchly desetitisíce Kurdů, Turci jim otevřeli hranice

  10:06aktualizováno  21:41
Během jediného dne uprchlo do Turecka přes 60 tisíc Kurdů, na jejichž vesnice v Sýrii útočí radikálové z Islámského státu. Ankara pro ně v pátek otevřela hranice. Turecku se rovněž podařilo osvobodit bezmála 50 svých občanů, které radikální islamisté v červnu unesli z konzulátu v Mosulu.

Turecko otevřelo své hranice kurdským uprchlíkům, jejichž vesnice v Sýrii dobývá Islámský stát. (19. září 2014) | foto: Reuters

Vláda v Ankaře otevřela kvůli neustálému postupu sunnistkých militantů z Islámského státu v pátek asi třicetikilometrový úsek svých jižních hranic, kde vzniklo osm improvizovaných přechodů.

Například čtyřiatřicetiletý farmář Lókam Ísa utekl se svými příbuznými a s dalšími třemi desítkami rodin poté, co radikálové z Islámského státu vtrhli do jeho vesnice Celebi. Jak uvedl, kurdské jednotky proti nim bojují jen s lehkými zbraněmi. „Zničí všechno, na co přijdou. Viděli jsme, co se stalo v iráckém Sindžáru, a ve strachu jsme utekli,“ svěřil se Ísa agentuře Reuters.

Z nedaleké vesnice uprchl i čtyřiadvacetiletý Abdulláh. „Islamisté zaútočili, my jsme se ženami odešli, ale většina mužů zůstala. Zavraždili spoustu vesničanů, podřezali jim krky. Báli jsme se, že nás to čeká také,“ dodal.

Radikálové už na severovýchodě severovýchodě Sýrie ovládli 60 kurdských vesnic a obklíčili město Ajn al-Arab. Nyní se islamisté údajně nacházejí asi 15 kilometrů od města, uvedl jeden z kurdských velitelů přímo z místa.

Uprchlíků stále přibývá

Počet utečenců každou hodinou narůstá. „Hranice do této chvíle překročilo zhruba 45 tisíc syrských Kurdů,“ uvedl ještě ráno pro televizi al-Arabíja turecký vicepremiér Numan Kurtulmus.

Islámský stát

Britský deník Financial Times v pátek psal, že Turecko na hranicích počítalo se čtyřmi tisícovkami uprchlíků. Zájem o útěk přes hranice je však více než desetinásobně větší. A to navzdory častým stížnostem na potlačování práv Kurdů, které se na adresu turecké vlády před vyhrocením krize v Sýrii a Iráků často snášely.

Prezident kurdské autonomní oblasti v Iráku Masúd Barzání v pátek vyzval mezinárodní společenství, aby islamistům zabránila v dobytí města Ajn al-Arab, jemuž Kurdové říkají Kobani, za každou cenu zabránila. Radikálové podle něj musejí být být „zasaženi a zničeni, ať jsou kdekoli.“

Během bojů o kurdské vesnice v okolí padesátitisícového města zemřelo podle panarabské televize nejméně 18 sunnitských ozbrojenců. Islámskému státu přesto stačilo 48 hodin na to, aby dobyl celkem 24 kurdských osad.

Islamisté propustili desítky tureckých zajatců

Turecké úřady rovněž v sobotu oznámily, že se jim podařilo dostat na svobodu bezmála 50 svých občanů, které v červnu unesli radikální islamisté z mosulského konzulátu. V sobotu to oznámil turecký premiér Ahmet Davutoglu. Propuštění diplomaté, vojáci i děti už jsou podle něj zpět ve vlasti.

Fotogalerie

„Rád bych se s vámi podělil o radostnou zprávu, na kterou čekal celý národ. Díky velkému úsilí, které trvalo celé týdny, nám byli naši občané v časných ranních hodinách předáni a převezli jsme je zpět do vlasti,“ oznámil v sobotu podle televize al-Džazíra šéf turecké vlády.

Na propuštění rukojmích se podle něj podílely turecké tajné služby MIT, obešlo se bez vojenské operace. Žádné podrobnosti o tom, jak se osvobození zajatých Turků podařilo vyjednat či jaké podmínky si džihádisté kladli, úřady nezveřejnily. Podle turecké televize NTV nemusela Ankara platit žádné výkupné.

Premiér Davutoglu propuštění rukojmích oznámil z Ázerbájdžánu, kde je na oficiální návštěvě. Ještě během soboty ji však hodlá přerušit a setkat se s osvobozenými zajatci.

Na svobodu se podle britské BBC v sobotu dostalo celkem 49 lidí. Tři z nich jsou Iráčané, zbytek občané Turecka. Je mezi nimi i generální konzul Öztürk Yilmaz a několik dětí. Sunnitští radikálové z organizace Islámský stát je unesli letos v červnu, když vtrhli na turecký konzulát v severoiráckém Mosulu.

Rukojmí ze Západu džihádisté vraždí

Al-Džazíra připomíná, že Turecko se od té doby zdráhalo účastnit bojů proti džihádistům v Sýrii a Iráku. Členský stát NATO, který s oběma zeměmi sousedí, se totiž obával o životy svých unesených občanů.

Agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje z bezpečnostních služeb píše, že Islámský stát držel turecké zajatce v severoiráckém městě Rakká. Džihádisté je v sobotu údajně převezli za hranice z Tureckem a nechali je jít.

Vedle zaměstnanců mosulského konzulátu a jejich rodin unesli islamisté v červnu i další skupinu Turků. Šlo o 31 řidičů kamionů. Ankaře se jejich propuštění podařilo vyjednat během měsíce, ani tehdy však úřady nezveřejnily žádné podrobnosti.

Radikálové z Islámského státu v minulých týdnech zveřejnili tři videa, na nichž vraždí zajatce ze Západu. Před kamerami postupně uřízli hlavu amerického novináře Jamese Foleyho, jeho kolegy Stevena Sotloffa a britského humanitárního pracovníka Davida Hainese (více se dočtete zde).

Boj s islamisty podpoří i Egypt

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí chce podpořit boj proti islamistům, uvedl to v rozhovoru pro agenturu AP. Jestli se Egypt přidá k současné koalici bojující s radikály, kterou vedou Spojené státy, už Sisí neuvedl.

Na dotaz, zda by Egypt mohl poskytnout svůj vzdušný prostor nebo logistickou podporu pro nálety na ozbrojence, jen řekl: „Jsme připraveni k podpoře. Uděláme cokoli, co bude potřeba.“ Vyloučil ale vyslání pozemních jednotek s tím, že irácká armáda je podle něj dostatečně silná pro boj s radikály a „vyslání pozemních jednotek ze zahraničí není na pořadu dne“.

Propuštění zajatci se vrátili do Turecka:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.