Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Ukrajině se formují separatisté. Krym bude vzkvétat, slíbilo Rusko

  13:15aktualizováno  14:36
Nové hnutí usilující o rozdělení Ukrajiny podle etnické příslušnosti vzniklo o víkendu na východě země. Pod názvem Jihovýchod ho založili stoupenci federalizace. Ruský premiér Dmitrij Medveděv mezi tím s polovinou ministrů své vlády přiletěl do Simferopolu. Informoval tam o plánech na hospodářský růst Krymu.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv v Simferopolu přednesl plán na hospodářský rozvoj Krymu. (31. března) | foto: Reuters

Stoupenci ruskojazyčné autonomie se v Charkově rozhodli vytvořit zárodek "Jihovýchodní federativní republiky", které by měla rozšířené pravomoci a rozsáhlou autonomii, uvedla agentura Unian. Ruština by v novém útvaru měla status státního jazyka.

Krize na Ukrajině

Organizace Jihovýchod, která má federalizaci země prosadit, sdružuje podle ukrajinských médií asi 30 proruských spolků, jimž dominuje organizace Veliká Rus a hnutí Trojjediná Rus, jehož stoupenci se zasazují o spojení Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

Kromě Charkovské oblasti by se součástí nové jihovýchodní ruskojazyčné republiky měla stát i Luhanská a Doněcká oblast, píše Unian. Jednání o spolupráci je prý v plném proudu. Iniciátoři federalizace se označují za dědice takzvané Doněcko-krivorožské sovětské republiky, bolševického útvaru, který na východní Ukrajině vznikl v chaotickém období bezprostředně po první světové válce.

Hnutí Jihovýchod chce vytvořit koordinační radu, která by se "postavila kyjevským pučistům". Novou ukrajinskou vládu hnutí neuznává, staví se i proti ještě nedávno vládnoucí Straně regionů, která prý zradila ruskojazyčný východ. Prezidentské volby plánované na 25. květen chtějí stoupenci federalizace bojkotovat.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už v neděli prohlásil, že Ukrajina by se měla stát neutrální federací, která by zaručovala jednotlivým oblastem autonomii. Tímto krokem by se podle Lavrova vyřešila současná krize. Ukrajinská vláda však tento návrh odmítla (více o výroku Lavrova se dočtete zde).

V pondělí se pak proti návrhům Lavrova ohradil i úřadující prezident ukrajiny Oleksandr Turčynov. "Pánové Lavrov, (prezident Vladimir) Putin a (premiér Dmitrij) Medveděv mohou navrhovat jakékoli scénáře, ale jen pro Ruskou federaci. Rusko ať se zabývá svými problémy, nikoli problémy Ukrajiny," poznamenal Turčynov. Ukrajina podle něj žádné předpoklady pro federalizaci nemá.

Stahování vojsk

Rusko v minulých dvou dnech výrazně snížilo stavy svých jednotek na hranicích s Ukrajinou. V současnosti je v pohraničních oblastech soustředěno na deset tisíc ruských vojáků, zatímco údaje z minulého týdne hovořily o počtech dvojnásobně až trojnásobně vyšších.

Úřadující ukrajinský prezident se zároveň vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Kyjev hodlá prosazovat status neutrality. Problém příslušnosti ukrajinské armády k některému z vojenských bloků podle něj nové ukrajinské vedení projednává. "Je to naléhává otázka. Ukrajina se dnes snaží zamezit tomu, aby jakákoli cizí země měla vůči ní útočné úmysly," řekl Turčynov a dodal, že alianční politika je předmětem jednání vlády, ministerstva zahraničí i parlamentu.

Medveděv představil plány na rozvoj Krymu

Na Krym mezi tím zamířil ruský premiér Dmitrij Medveděv spolu s polovinou ministrů své vlády. V pondělí dopoledne přiletěl do Simferopolu. Podle agentury ITAR-TASS je ve "vládním výsadku" na Krymu osm vicepremiérů včetně Dmitrije Rogozina, náměstka předsedy vlády odpovědného za zbrojní výrobu. Dosud nejvyšším ruským představitelem, který anektovaný Krym navštívil, byl ministr obrany Sergej Šojgu.

Medveděv oznámil dalekosáhlý plán hospodářského rozvoje Krymu a posílení jeho vazeb na Ruskou federaci. Chystanou rozsáhlou integraci má zastřešovat nově zřízené federální ministerstvo pro záležitosti Krymu, do jehož čela premiér postavil Olega Saveljeva, dosavadního náměstka ministra hospodářství.

Krym je ruský, Putin anexi potvrdil 21. března svým podpisem:

Už v červnu se podle Medveděva zvýší platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, rozdíl v nákladech na platy a sociální dávky vyrovná speciální dotace z ruské rozpočtové rezervy. Se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu.

Kličko velí k podpoře Porošenka

Vitalij Kličko vyzval předsedkyni strany Vlast Juliji Tymošenkovou, aby stejně jako on podpořila prozápadního prezidentského kandidáta Petra Porošenka a vlastní kandidatury se v jeho prospěch vzdala. "Petro Porošenko má podle preferencí největší podporu, proto ho podpořím i já," uvedl Kličko, který ve voličských průzkumech obsazuje pravidelně druhé místo s velkým odstupem za Porošenkem. Tymošenková je většinou těsně za Kličkem třetí.

Rusko na Krymu zřídí také novou univerzitu celostátního významu. Od počátku příštího školního roku se krymští školáci budou učit podle ruských, nikoli ukrajinských osnov.

Zlepšit dopravní spojení s ruskou pevninou má podle Medveděva až dvojnásobné zvýšení kapacity trajektové přepravy mezi východokrymským přístavem Kerč a ruským Krasnodarským krajem. Klíčový význam má pro Krym dodávka pitné vody, která se dosud zajišťuje z ukrajinské pevniny. Podle Medveděva lze poloostrov strádající velkým nedostatkem vody zásobovat speciálním vodovodem z Krasnodarského kraje.

Rusko chce na Krymu povzbudit investice, podle předsedy ruské vlády mohou příchozí podnikatelé počítat s daňovými prázdninami do konce letošního roku. Rusko chce podle agentury ITAR-TASS na Krymu zřídit autonomní ekonomickou zónu, aby se poloostrov nestal pouhým příjemcem dotací z centra, ale samostatnou hospodářskou jednotkou. Zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.