Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéfka ústavu pro totalitu nepřišla na debatu. Vadí jí, že ji pořádá ODS

  12:53aktualizováno  12:53
Ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová odmítla přijít do Senátu na debatu o důvodech kritiky dosavadního chodu ústavu. Vysvětlila to tím, že její funkce vyžaduje nepolitičnost a akci pořádala ODS.

Šéfka Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Foglová | foto:  Petr Topič, MAFRA

"Mám za to, že moje povinnost informovat veřejnost je naplněna více než vrchovatě. Jako člověk ve funkci, od které se žádá naprostá nepolitičnost, musím odmítnout účast na akci, kterou pořádá jedna politická strana," citoval za pořadatele předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera z dopisu Foglové.

Ta měla přitom v minulosti k této straně blízko. Její bývalý manžel Jaromír Piskoř byl totiž poslancem za ODS. S Foglovou vlastnili zároveň firmu, která straně půjčila za výhodných podmínek 20 milionů korun (více zde).

Kubera zdůraznil, že cílem debaty je s pomocí expertů odhalit, zda argumenty pro sesazení bývalého ředitele Daniela Hermana byly skutečně důvodné a zda je ústav opravdu v agónii, jak zdůvodnila výměnu ředitelů nynější rada ústavu ve složení, které na sklonku loňského roku určil levicový Senát.

Dění kolem ÚSTR

Bouřlivou kritiku vyvolalo nejen sesazení Hermana, ale i kroky jeho nástupkyně Foglové, která se chce zbavit i dalších členů vedení ústavu včetně ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové.

Historici vzpomínali na Hermana

Historici pozvaní na debatu se vesměs Hermana i Kukánové zastávali a důvody pro jejich odvolání hodnotili jako zástupné.

Například etická komise pro ocenění účastníků třetího odboje se podle svého předsedy Jiřího Kauckého shodla na tom, že spolupráce s ústavem pod Hermanovým vedením byla na vynikající úrovni. Komise už koncem března, tedy ještě před odvoláním, vyzvala radu ústavu, aby "nepřikračovala ke krokům, které by destabilizovaly situaci" v ústavu.

Historik Michal Kraus jako předseda vědecké rady ústavu, která na protest proti Hermanovu sesazení odstoupila, označil ve shodě s historikem Igorem Lukešem kritiku dosavadního chodu ústavu za "paušalizující odsudky o politizaci nepodpořené žádným argumentem" a zástěrku pro personální změny.

"Za takzvanou odpolitizací a odideologizací je zřetelné politické zadání, respektive nesouhlas s hodnotami, které má ústav ze zákona povinnost hájit," prohlásil Kraus.

Rada ÚSTR podle své předsedkyně Petrušky Šustrové již dříve popřela, že by pracovala na politickou objednávku (jak Šustrová obhajovala změny v ústavu, čtěte ZDE). Rada měla výhrady k Hermanově práci a nynější spory podle ní politizují politici a média.

Senátoři aktuální situaci raději neprobírali

Napjatou situaci v ústavu měli probrat senátoři z ústavně-právního výboru, když projednávali loňskou výroční zprávu této instituce. Výtky ke zprávě vznesla předsedkyně rady ÚSTR Petruška Šustrová, členové výboru dokument "vzali na vědomí".

K tomu, aby se výbor věnoval jen loňské zprávě a nikoli situaci v ÚSTR po odvolání Daniela Hermana z funkce ředitele, nabádali zpravodaj Miroslav Nenutil i předsedající Miloš Malý (oba ČSSD). Senátoři se toho drželi a projednání zprávy trvalo zhruba dvacet minut. Šustrová uvedla, že rada zprávu přijala s výhradami. Schází v ní podle ní přesnější popis projektů, informace o naplňování spolupráce s českými a zahraničními institucemi a zahraniční cesty.

Členové výboru pak po Nenutilově zpravodajské zprávě jednomyslně odhlasovali, že dokument "berou na vědomí". Senát bude zprávu projednávat na schůzi, která začne 2. května.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.