Publicistka a překladatelka odmítla názor, že napomáhá prosazovat komunistické zájmy. "Dokonce ani nevím, jaké zájmy by to měly být. Jsem přesvědčena, že archivy z doby nesvobody musejí být co nejpřístupnější každému zájemci, což naštěstí zaručuje zákon o archivnictví," napsala Šustrová jednomu ze čtenářů. Žádný z členů rady ústavu prý přístup k archivům omezit nechce.
Proč se do dění v ústavu vkládají politici, lze podle ní těžko vysvětlit. "Zřejmě na tom chtějí uhrát politické body. Politizace celé věci je nešťastná, a vstupy politiků mě udivují. Copak odvolání jednoho ředitele tolik znamená?" uvedla předsedkyně rady. Souhlasila i s jedním z tazatelů, že se jedná o mobilizaci v podání ODS.
On-line rozhovor s Petruškou ŠustrovouŠéfka rady ÚSTR diskutovala se čtenáři iDNES.cz |
Podle ní by bylo vhodnější jméno pro tuto instituci po vzoru Slovenska Ústav paměti národa. "Ale název není, myslím, to nejpodstatnější. Nejpodstatnější je, co a jak ta instituce dělá," podotkla Šustrová, která také odmítla, že by ji instruoval místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Náměstkem se stal HazdraOdvolaného historika Eduarda Stehlíka ve funkci 1. náměstka ředitele ÚSTR v úterý nahradil Zdeněk Hazdra, který ústav vedl od května do srpna 2010 před nástupem nyní odvolaného Daniela Hermana. "Je pro mne zárukou, že vědecká činnost ústavu bude nadále pokračovat," uvedla nová ředitelka Pavla Foglová. Na své funkce rezignovali někteří členové Poradního kolegia ředitele ÚSTR. Podle Moniky MacDonagh-Pajerové, která o tom iDNES.cz informovala, se k ní přidali předseda kolegia Miroslav Lehký, herec Ondřej Vetchý, exministr kultury Jaromír Talíř, biskupka Jana Šilerová či spisovatel Jiří Stránský.  Historik Zdeněk Hazdra |
Za jeden z problémů ústavu považuje například to, že v něm pracuje málo lidí, kteří dosáhli nejvyššího vzdělání v oboru historie. "ÚSTR má nyní v odborných kruzích nevalnou pověst, ale doufám, že se to zlepší," napsala čtenářům.
Pro veřejnost nepříliš známé instituci se dostává velké pozornosti poté, co radní ústavu odvolali ředitele Daniela Hermana. Podle nich nezvládal řízení ústavu.
Herman i vládní ODS v čele s premiérem Petrem Nečasem to považují za politický krok, za kterým stojí politici ČSSD a KSČM. Předseda vlády v pondělí uvedl, že personální změny v ústavu jsou přípravou na jejich spoluvládnutí po volbách v roce 2014. Opoziční strany to odmítají (více čtěte zde).
Na protest proti odvolání Hermana rezignovala patnáctičlenná vědecká rada, která je odborným poradním orgánem ředitele (více čtěte zde).
Šustrová v on-line rozhovoru zmínila, že účast ve vědecké radě už zatím neoficiálně přislíbili tři lidé. Konkrétní jména nechtěla uvést.
"Ale musí je samozřejmě oslovit ředitelka ÚSTR a bylo by rozumné, kdyby proti nim neměli zásadní námitky ostatní členové Rady, protože členy vědecké rady navrhuje ředitel a schvaluje Rada ÚSTR. Samozřejmě by to měly být respektované osobnosti, které mají k práci instituce co říci," doplnila.
Radní do čela ústavu dočasně zvolili překladatelku z polštiny a bývalou šéfku Českého centra ve Varšavě Pavlu Foglovou. Řádného ředitele chtějí najít ve výběrovém řízení do konce dubna 2014. V čele rady stojí novinářka Petruška Šustrová.
Petruška Šustrová za komunismu strávila kvůli opozičním aktivitám dva roky ve vězení, podepsala také Chartu 77. Po revoluci působila jako náměstkyně ministra vnitra, věnuje se publicistice a překládání. Členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů se stala v říjnu 2008, od letošního února ji vede.
