Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Otázky a odpovědi k bitvě o ústav pro studium totalit

  20:00aktualizováno  20:00
V novinovém i internetovém zpravodajství už týden silně rezonuje pře o odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana. Oč jde a jaké jsou motivy jednotlivých stran? Portál iDNES.cz pro vás připravil přehled nejčastějších otázek a odpovědí k dění v Ústavu.

Jedno z témat, o něž se vede spor, je, do jaké míry zkoumat pomnichovskou éru a okupaci a do jaké míry vládu komunistů. Na snímku pohraničníci u hranic s NSR, červenec 1982. | foto: Libor HajskýČTK

1.V čem spočívá přínos ústavu pro běžného obyvatele?

Ústav má dle zákona zkoumat a nestranně hodnotit dobu nesvobody (30. 9. 1938 - 4. 5. 1945) a komunistické totality (25. 2. 1948 - 29. 12. 1989) a dále "protidemokratickou a zločinnou činnost státních orgánů", hlavně bezpečnostních složek, KSČ i dalších režimních organizací. Řada výstupů je na webu Ústavu či na webu Archivu bezpečnostních složek (třeba evidenční záznamy agentů StB). Archiv také komukoliv zpřístupňuje data bezpečnostních složek v badatelně.

Jedna z pasáží zákona zdůrazňuje popularizační roli Ústavu: "Poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse." Ústav dále vydává i odborný časopis a sborník.

Přesné formulace v zákoně jsou důležité. Například sociolog a člen Rady ÚSTR Michal Uhl v rozhovoru pro týdeník Respekt říká, že by bylo záhodno zkoumat postavení ženy ve společnosti nebo to, proč lidé unikali z reality na chaty. A že v Ústavu chybějí lidé, kteří "interpretují z levicových pozic". Jenže litera zákona nic o studiu doby komunismu v celé šíři neříká, naopak vymezuje pole působnosti relativně úzce na zločinnou a represivní činnost státních složek a odboj.

2.Co bylo bezprostřední příčinou rozruchu a silných slov?

Rada ÚSTR 10. dubna odvolala ředitele Daniela Hermana, který Ústav vedl od srpna 2010 (více zde). Senátní většinu, klíč k obsazování Rady, drží ČSSD a ODS reagovala razantně. Předseda Petr Nečas mluvil o vzniku "ústavu marxismu-leninismu", jindy zdrženlivá Miroslava Němcová o hájení ÚSTR "všemi prostředky". Hermana, už čtvrtého ředitele Ústavu, nahradila někdejší šéfka Českého centra ve Varšavě a překladatelka z polštiny Pavla Foglová.

Levice ústy předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky odmítla, že by Ústav politizovala. Z toho viní pravici, za jejíchž vlád ÚSTR vznikl. Sobotka podle svých slov naopak fandí odpolitizování Ústavu. Krátce řečeno poskytlo politikům odvolání ředitele rok a čtvrt před volbami další pole, na němž se mohou verbálně střetnout. 

3.Co dalšího se návazně událo během posledních dnů?

Nezůstalo jen u odchodu ředitele Hermana. Mediální pozornost vzbudilo postupné odstoupení celé vědecké rady, ředitelova odborného poradního sboru. V té byly respektované kapacity v oboru, například profesoři amerických univerzit Igor Lukeš (Boston) a Mark Kramer (Harvard).

"Nemám proti členům vědecké rady, kteří odstoupili, žádné výhrady. K odstoupení jsem je nevyzývala, a když je bývalí ředitelé do vědecké rady navrhli, hlasovala jsem pro ně," říká například šéfka Rady ÚSTR Petruška Šustrová.

Foglová také vyhodila prvního náměstka Eduarda Stehlíka, který platí za předního českého odborníka na nacistickou okupaci a druhý odboj. Na jeho místo přišel bývalý šéf ÚSTR Zdeněk Hazdra. Ten se v minulosti vymezoval proti prvnímu řediteli Žáčkovi, jenž podle něj vedl Ústav do izolace. Žáček, nyní šéf kanceláře, dostane zřejmě výpověď brzy stejně jako ředitelka Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová a ekonomický náměstek René Schreier.

Šéfka Rady ÚSTR Petruška Šustrová navrhla překladatelce Foglové, své známé, místo už na přelomu ledna a února. "Bylo to, zda bych měla zájem se podílet na řízení Ústavu. Radní patrně nebyli spokojeni s tím, jak je ústav veden, a hledali nějakou náhradu," říká k tomu Foglová. 

4.Dvě různé rady, ředitel... Jak je rozdělené "bitevní pole"?

Ústav má kromě ředitele, který ho navenek zastupuje a organizačně vede, Radu ÚSTR, která funguje jako nejvyšší (správní) orgán. Jmenuje či odvolává ředitele, na jeho návrh pak jmenuje či odvolává členy tzv. vědecké rady (složení už na webu Ústavu není, loni v říjnu vypadala takto). Ta je odborným poradním orgánem pro badatelskou činnost.

Členy Rady ÚSTR volí Senát, který ovládá ČSSD. Proto se do rady nově dostali lidé blízcí levici - sociolog Michal Uhl, politolog Lukáš Jelínek, historik Jan Bureš. Poslední zmíněný je mimochodem ostrý kritik skupiny bratří Mašínů, čímž se liší od pohledu Petra Nečase či Alexandra Vondry.

Noví radní spolu se šéfkou rady Petruškou Šustrovou a radní Emilií Benešovou utvořili většinu potřebnou k odvolání ředitele Hermana a jmenování Pavly Foglové na jeho místo. Proti zůstala osamocená první předsedkyně a nynější řadová členka Rady Naděžda Kavalírová. Ta řekla, že nová rada podle ní pracuje na politickou objednávku (podrobnosti najdete zde).

5.Jaké profesní chyby radní Hermanovi vyčetli?

Celou řadu. Například údajné živelné zpřístupňování archiválií, problémy s digitalizací, problematickou úroveň publikační činnosti, fluktuaci pracovníků i to, že nemá kvalifikaci manažerskou ani historickou. (Tu ale nemá ani Foglová.)

Herman se brání, že výtky přišly až nyní krátce před odvoláním a dříve nebyly. Pokud jde o digitalizaci, tam radní Emilie Benešová z Národního archivu kritizuje její kvalitu, zpochybňuje schopnost Ústavu zajistit nepoškozování archiválií a naznačuje, že "prominentní badatelé rozhodují, co se bude digitalizovat" (více na serveru Neviditelný pes). Důkladnější digitalizování a s ním spojené zpřístupňování archivů by však zřejmě bylo pomalejší. V současné době je zdigitalizovaná asi šestina z třiceti milionů listů.

Otázkou také je, jak dělit síly mezi studiem obou hlavních period - pomnichovské a nacistické a následně komunistické. Zařazení Ústavu pod jiné specializované pracoviště, například Ústav pro soudobé dějiny, nevypadá reálně. Obě instituce jsou odlišně koncipované.

6.Mluvil Zaorálek o "špinavé, hnusné instituci a jejím vymetení"?

Monika MacDonagh-Pajerová, členka poradního kolegia odvolaného ředitele Hermana, tvrdí, že jí na podzim 2012 napsal místopředseda Sněmovny i ČSSD Lubomír Zaorálek, že ústav je "špinavá, hnusná instituce, kterou je potřeba vymést". Vzbudilo to odezvu a kritiku ze strany arcibiskupa Duky.

Zaorálek nejprve krátce pro ČT uvedl: "Nezdá se vám, že jsou to takové typické estébácké metody, že se použije něco ze soukromé korespondence?" O dva dny později serveru Týden.cz řekl, že neví, že by něco takového napsal. Ale proč by nejdřív protestoval proti zveřejnění soukromé zprávy a pak ji popíral?

"S paní Pajerovou se známe více let, před půl rokem jsme si na téma Ústavu vyměnili několik zpráv. Esemesky si nearchivuji, ale nevěřím, že bych tohle řekl. Ať mi to někdo ukáže. Já takhle nemluvím," dušoval se pro iDNES.cz Zaorálek. A rovněž se ohradil proti tvrzení, že by byl učitelem marxismu-leninismu, jak o něm například v uplynulých dnech řekla vicepremiérka Karolína Peake. "Je to lež," řekl.

Pajerová ale trvá na tom, že esemesku s pro ni šokujícím zněním dostala. "Mám starý telefon, a tak jsem si ji přepsala do kalendáře. Přečtu vám to: 'ÚSTR je žalostná instituce. Lidé, kteří ho reprezentují, jsou úděsní, štvavá ideologie novodobých komsomolců, kteří se navíc žerou mezi sebou. Je to špinavá hnusná instituce, do rady by měli jít ti, kteří to vymetou'," citovala pro iDNES.cz. Jenže ruční přepis objektivně nezvratným důkazem není.

7.Kolik nás ústav stojí z daní?

Roku 2012 bylo Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek vyhrazeno 154,7 milionu korun (86,3 mil. pro ÚSTR, 67,4 mil. pro ABS). Většina z vyhrazených peněz šla na platy včetně příslušenství (68 %), menší část (30 %) na "ostatní běžné výdaje" a zbylou část ve výši 2,5 milionu korun tvořily kapitálové výdaje. Podrobnou tabulku najdete zde na webu ÚSTR.

V roce 2011 Ústav operoval s přidělenou částkou 151 milionů korun, v roce 2010 s částkou 164 milionů, v roce 2009 s částkou 176 milionů a v roce 2008 s částkou 163 milionů korun. Pětiletý provoz tedy dohromady stál 808 milionů Kč, tedy zhruba 81 korun na každého obyvatele ČR.

8.Je celý spor motivován politickým bojem?

Levicové strany proti vzniku Ústavu v roce 2007 ostře protestovaly. Expředseda komunistů Miroslav Grebeníček označil ústav za inkviziční stolici a snahu vnutit historikům "primitivně stranické vidění světa jako jediný kanonizovaný a přípustný směr bádání". Sociální demokrat Zdeněk Jičínský zase uvedl, že padesátá léta považuje za dostatečně zmapovaná (stenozáznam začíná zde).

Levice se s žádostí o jeho zrušení obrátila i na Ústavní soud, ale neuspěla (odůvodnění najdete zde).

Když se po dlouhých letech převahy pravice v Senátu, za které Ústav vznikal (podle původního senátního návrhu) obměnilo složení horní komory parlamentu, dokázala ČSSD prosadit do Rady členy, kteří mají o chodu Ústavu jiné představy. Pro tvrzení, že ředitel Herman skončil na politickou objednávku levice či že radní byli voleni pod podmínkou, že se zasadí o Hermanovo odvolání, ale neprůstřelné důkazy nejsou. Byť je logické, že Ústav není KSČM po chuti, neboť jí připomínání zločinné minulosti komunistického režimu škodí ve volbách.

K otázce ředitele se vyjádřil i prezident Miloš Zeman. "Domnívám se, že historický ústav má vést renomovaný historik, nikoliv bývalý tajemník biskupské konference a nikoliv bývalá překladatelka z polštiny," řekl na dotaz Práva. Vyhranil se tak proti Hermanovi i proti Foglové.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.