Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie ztrácí zkušeného elitního policistu. Šlachta měl pestrou kariéru

  17:20aktualizováno  17:20
Robert Šlachta působil u policie přes 25 let. Začínal jako řadový policista a dostal se do čela celorepublikového protimafiánského útvaru. Stál za vyšetřováním řady kauz. Zátah jeho detektivů v roce 2013 vedl k pádu vlády Petra Nečase. Policie v něm ztrácí zkušeného kolegu, který si v čele elitního útvaru vysloužil uznání, ale i ostrou kritiku.

Robert Šlachta odchází z Policejního prezídia (10.6.2016) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Informace o pětačtyřicetiletém Robertu Šlachtovi jsou v médiích jen kusé. Vzhledem k tomu, na jak exponované pozici působil, se není ani čemu divit. Podle dostupných informací nastoupil jako řadový policista do služby v Pohořelicích v roce 1990. Po dvou letech se dal k zásahové jednotce z Jihomoravského kraje a pracoval tam až do roku 1995, kdy přestoupil do brněnské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Boj o reformu police

V roce 1998 se dostal do čela oddělení zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností. Funkci zastával čtyři roky, než opět povýšil a stal se vedoucím pobočky Národní protidrogové centrály (NPC) v Brně. V roce 2004 pak přestoupil do Prahy a stal se zástupcem ředitele NPC Jiřího Komorouse pro výkon a trestní řízení. V říjnu roku 2007 přestoupil k Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a znovu zde zastával pozici náměstka ředitele. Ve funkci zůstal jen do konce roku, protože od 1. ledna 2008 nastoupil do čela Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kde vystřídal pozdějšího ministra vnitra Jana Kubiceho (více zde).

Na vedoucích pozicích byl Šlachta úspěšný, byl vyhlášený velitelem roku 2007. „Ve své velitelské funkci plukovník Šlachta prokázal své přednosti, spočívající zejména v dokonalé znalosti kriminálního prostředí a v následné aplikaci nových metod práce, které postupně přebírá jako výsledek takzvané nejlepší praxe celá Policie ČR. Jedná se zejména o zkvalitnění operativně pátrací činnosti, využívání informací z prostředí a zlepšení kvality trestního řízení,“ uvádí k ocenění dobová tisková zpráva policie.

Údajný trn v oku Peciny a snaha o Šlachtovu diskreditaci

Veřejnosti je však Šlachta znám hlavně díky řadě mediálně velmi sledovaných kauz, které ÚOOZ pod jeho velením odstartoval. Ve své vlivné funkci také čelil pokusům o odvolání či diskreditaci. Hned v roce 2009 se spekulovalo, že se jej chce zbavit tehdejší úřednický ministr vnitra Martin Pecina. Pecina ovšem v rozhovorech prohlašoval, že Šlachta odvádí dobrou práci (více zde). Později neuspěl v květnových volbách 2010 a post šéfa ÚOOZ už dále nemohl ovlivnit.

V roce 2010 se stal novým ministrem vnitra Radek John, který chtěl Šlachtu jmenovat náměstkem policejního prezidenta pro trestní řízení. Informaci novinářům nepotvrdil ani nevyvrátil a Šlachta tvrdil, že žádnou nabídku nedostal. Pokud by Šlachta tehdy povýšil, mohl se dostat k informacím o všech trestních kauzách.

V dalším roce padlo na Šlachtu podezření, že varoval svého podřízeného Mariana Hanáka před zatčením. Bývalý detektiv krátce před policejním zátahem utekl (více zde), později byl ale odsouzen na osm let do vězení. Šlachta nařčení odmítl s tím, že se někdo snaží zdiskreditovat jeho i celý speciální útvar policie, který vede (více o případu zde).

ÚOOZ přitom vedl pod Šlachtou celou řadu vyšetřování. V roce 2009 udělal zátah proti pravicovým extremistům, kteří se cvičili k teroristickému útoku (více jsme psali zde). Detektivové také opakovaně jezdili do Jihoafrické republiky kvůli výslechu uprchlého Radovana Krejčíře (více zde). Později se jim dařilo i v boji proti nelegálnímu alkoholu. V roce 2013 se jim podařilo objevit skrýš, kde bylo téměř milion litrů nezdaněného lihu (více jsme psali zde).

Kvůli Nagyové padla vláda. Na výsledky kauzy se stále čeká

Ve stejný rok se Šlachtově útvaru dostalo zřejmě největší pozornosti. V létě totiž jeho detektivové udělali velký zátah, při kterém zasahovali na Úřadu vlády a v dalších místech. Během něj zadrželi bývalé poslance ODS Ivana Fuksu, Petra Tluchoře, Marka Šnajdra, bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka nebo Janu Nagyovou, tehdejší ředitelku kabinetu premiéra Petra Nečase (více o zátahu zde). Takzvaná Nagygate pak způsobila pád Nečasovy vlády (více o demisi zde).

Korupční aféra se postupně rozvíjela. Šlachta se snažil získat klíčové důkazy o docházce poslanců ODS do Sněmovny. Parlament ovšem požadavky policie odmítal a Šlachta dokonce poslance v ostrém dopise varoval před skartací dokumentů, které by ÚOOZ vnímal jako maření vyšetřování (více zde). Sněmovna nakonec požadované dokumenty vydala o několik měsíců později (více o případu zde).

Fotogalerie

Za Nagygate se na Šlachtu snášela kritika. Nečas téměř rok po vypuknutí kauzy tvrdil, že šéf ÚOOZ měl být před zásahem na Úřadu vlády odvolán kvůli selhání v boji s černým obchodem s alkoholem. Podle bývalého premiéra se měl obchod s pančovaným alkoholem utnout mnohem dříve. Šlachta jeho slova odmítl (více o výměně názorů zde).

Z původně velké kauzy, která svrhla vládu, nakonec nevzešel žádný jednoznačně obviněný korupčník. Proti poslancům Šnajdrovi, Fuksovi a Tluchořovi sice bylo vzneseno obvinění z korupčního jednání, když údajně složili mandáty výměnou za lukrativní posty v polostátních firmách, Nejvyšší soud ovšem dospěl k závěru, že exposlance nelze trestně stíhat kvůli poslanecké indemnitě (více zde). Loni v dubnu se trojice dočkala omluvy od ministerstva spravedlnosti a odškodnění ve výši 1,9 milionu korun (více zde).

Janě Nečasové (dříve Nagyové) uložil obvodní soud v roce 2014 roční podmíněný trest za zneužití Vojenského zpravodajství k hledání kompromitujících důkazů na bývalou manželku Nečase. Pražský městský soud však případ vrátil k dalšímu projednání a v květnu 2015 soud první instance dospěl k závěru, že se žádný trestný čin nestal. Na konci letošního března případ znovu skončil u pražského městského soudu a osvobozující verdikt zrušil (více zde). Tato větev kauzy tak stále pokračuje.

Zátah v řadách policie a rezignace kvůli slučování útvarů

Na podzim roku 2015 se detektivové ÚOOZ zabývali zneužitím pravomoci úřední osoby v řadách policie v Olomouci a zasahovali na několika místech po celé republice (více zde). Výsledkem operace s názvem VIDKUN bylo obvinění vysoce postavených policistů Karla Kadlece a Radka Petrůje (více o jejich případu zde).

V pátek 10, června Robert Šlachta oznámil svou rezignaci s tím, že odejde do civilu. Svým krokem reagoval na chystanou reorganizaci policie, v rámci níž by se ÚOOZ měl sloučit s dalším policejním týmem, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (více čtěte zde). Od policie odchází ke konci června.

Kromě Šlachty mohou od policie odejít i další důležití lidé. Mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedl, že spolu se svým šéfem i jeho první náměstek Stanislav Růžička a někteří vedoucí odborů a expozitur ÚOOZ.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.