Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin volal Obamovi. Ten vyzval Rusko, ať se zdrží dalších provokací

  13:46aktualizováno  22:53
Vpád ruské armády na východ Ukrajiny je pravděpodobnější, než Američané předpokládali. Obavy z dalšího ruského postupu vyjádřil také prezident USA Obama, který v hodinovém telefonátu vyzval Vladimira Putina, aby se Rusko zdrželo dalších provokací.

Ruská armáda obsadila většinu vojenských základen na Krymu (24. března) | foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek Obamovi telefonoval kvůli americkém návrhu na řešení rusko-ukrajinské krize. Obama se snaží získat ruskou podporu pro diplomatické řešení. To zahrnuje i přítomnost mezinárodních pozorovatelů, kteří na Krymu dohlédnou na to, že nikdo neporušuje práva etnických Rusů a ruské jednotky se stáhnou zpátky na základny, uvedla agentura Reuters.

Obama naléhal na Putina, aby se "vyvaroval dalších provokací",  tedy i posilování jednotek na ruských hranicích s Ukrajinou. Ruskému prezidentovi navrhl, aby Rusko sepsalo konkrétní odpověď na americké návrhy. O dalším postupu spolu mají jednat ministři zahraničí obou zemí, John Kerry a Sergej Lavrov.

Bílý dům výslovně uvedl, že to byl Putin, kdo volal Obamovi, který v pátek uzavírá návštěvu v Saúdské Arábii.

Před přítomností vojsk Obama varoval už dříve během pátku. "Vidíme, jak se vojáci shromažďují u hranic pod záminkou běžného cvičení, jenže tohle Rusko obyčejně nedělá," cituje Obamu agentura Reuters. Podle něj se možná Moskva snaží jen Ukrajince svou silou zastrašit, ale také to může být předzvěst budoucích akcí. "Možná mají další plány," prohlásil americký prezident.

Zprávy o počtu mobilizovaných ruských jednotek na západní hranici s Ukrajinou se různí. Zatímco ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že Rusové mají u hranic v pohotovosti zhruba 100 tisíc vojáku, Američané považují toto číslo za nadsazené.

Už v polovině března Rusové u hranic s Ukrajinou cvičili. Součástí byla i ostrá střelba:

Podle nich je kolem Rostova, Kursku a Belgorodu rozmístěno zhruba 30 tisíc mužů. Jejich obavy ovšem takové odhady nijak nesnižují, i tak mají totiž Rusové dostatečný počet vojáků k tomu, aby dokázali průmyslový východ země bleskově obsadit. Obama proto vyzývá Rusko, aby své jednotky od hranic neprodleně stáhlo.

Krize na Ukrajině

Ani on sám však nečeká, že dostane z Kremlu přátelskou odpověď. Ruská agentura Interfax cituje výroky členů bezpečnostních složek, kteří si stěžují na stupňující hrozby Západu.

"Právoplatná touha obyvatel Krymu a východní Ukrajiny, kteří se staví na stranu Ruska, způsobuje hysterii v USA a u jejich spojenců," zní z Moskvy. Rusové zároveň jedním dechem slibují, že snahy Západu oslabit ruský vliv, nezůstanou bez odpovědi.

Pozemní koridor ke Krymu

Televize CNN už před dvěma dny uvedla, že americké zpravodajské služby považují novou ruskou invazi na Ukrajinu za pravděpodobnější než dřív. Podle jejích zdrojů, které vzhledem k citlivosti informací odmítly zveřejnit svá jména a pozice, dostala rozvědka znepokojivé signály o pohybech ruské armády.

Přípravy a počty vojsk se podle CNN velmi podobají situaci před válečnými operacemi v Čečensku a Gruzii. Někteří republikánští členové Kongresu už varovali Bílý dům, že Rusko je připraveno obsadit část Ukrajiny, aniž by Spojené státy mohly účinně reagovat.

Američané jsou mimo jiné přesvědčeni o tom, že Rusko chce vytvořit pozemní koridor k anektovanému Krymu, na nějž má zatím přístup pouze po moři. Dalšími cíly mají být města Charkov, Luhansk a Doněck, v nichž žije silná ruská menšina.

Putin vzdal hold vojákům z Krymu

Prezident Vladimir Putin dříve popíral, že neidentifikovaní ozbrojenci, kteří Krym ovládli, jsou ruští vojáci. Tentokrát jim však vzdal hold, když řekl, že krymské události předvedly "kvalitativně nové možnosti našich ozbrojených sil" i vysokou morálku jednotek. Černomořské flotile, rozmístěné na Krymu, poděkoval za "výdrž a osobní statečnost".

Ukrajinská agentura Unian píše, že Rusové k hranicím přesouvají také mechanizované jednotky. V sousedních regionech je údajně 150 obrněných transportérů a 400 dalších vojenských vozidel. Další speciální jednotky, letectvo a logistika jinde v Rusku jsou podle Ukrajinců v nejvyšší pohotovosti.

Putin nařídil Ukrajině vrátit zbraně z Krymu

Rusové však v neklidné oblasti pouze nezbrojí, ale zásobují i "nepřítele". Vladimir Putin v pátek nařídil vrátit Ukrajině zbraně a vojenskou techniku z krymských posádek, které nepřešly na ruskou stranu. Gesto však nebylo bezelstné - Moskva totiž tuší, se tím vyhne drahé právní bitvě u mezinárodních soudů.

Z přibližně 18 800 ukrajinských vojáků, kteří sloužili na Krymu, zůstali Ukrajině věrni podle Kyjeva více než čtyři tisícovky, podle Moskvy necelé dva tisíce lidí. Na poloostrově se Rusko mimo jiné zmocnilo valné části ukrajinské flotily.

Podle agentury Interfax vrátilo Rusko svému sousedovi asi 350 kusů obrněné a automobilové techniky ze 70. let, o které ruská armáda nestojí, protože tak zastaralé typy tanků a transportérů, T-64, BVP-1 a BTR-70, sama z výbavy vyřadila. Nicméně ukrajinské ministerstvo obrany vyčíslilo hodnotu majetku zanechaného na Krymu na 11,4 miliardy dolarů (asi 228 miliard Kč).

Čína respektuje suverenitu a územní celistvost všech zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že Čína respektuje územní svrchovanost Ukrajiny a bude usilovat o diplomatické řešení konfliktu na Krymu. Čína chce podle prezidenta při řešení napjaté situace na poloostrově s Německem spolupracovat.

"Čína nemá v otázce Ukrajiny žádné soukromé zájmy. Čínská strana se drží své zásady nevměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států a respektovat suverenitu a územní celistvost všech zemí," prohlásil Si. "Podporujeme konstruktivní snahy, které podniká mezinárodní společenství k uklidnění situace," dodal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.