V Hamburku lidé bojují proti nespravedlivému systému, říká sociolog

  16:14
Mezi sto tisíci lidmi, kteří v uplynulých dnech demonstrovali v ulicích Hamburku, byla řada skupin s různými cíli. „Spojuje je kritika současného nastavení společnosti, kapitalistického, neoliberálního systému,“ vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz sociolog Arnošt Novák, který byl v minulosti sám aktivní mezi českými anarchisty. Nesouhlasí s častým názorem, že se protestující chodí na podobné akce jen „vyřádit“.
Sobotní protesty v ulicích Hamburku, kde se dva dny konal summit dvaceti...

Sobotní protesty v ulicích Hamburku, kde se dva dny konal summit dvaceti největších ekonomik světa G20. | foto: Reuters

Velkou část demonstrantů v Hamburku tvořili zástupci anarchistického a radikálně levicového smýšlení, k němuž se sám hlásíte. Můžete vysvětlit podstatu protestů? O co demonstrantům šlo?
Demonstrací se účastnilo sto tisíc lidí a bylo to velmi široké spektrum, od členů Greenpeace až po marxistické skupiny. Důvody, proč se tam sešli, jsou u různých skupin různé, každá zdůrazňuje trochu něco jiného. Nicméně to, co tyto lidi spojuje, je kritika současného nastavení společnosti, stávajícího kapitalistického, neoliberálního systému.

Summit G20 v Hamburku

Požadují reformy a zásadnější změnu systému. Na tom, jak konkrétně by tato změna systému měla vypadat, by se asi tyto skupiny neshodly. A pravděpodobně by se neshodly ani jednotlivé anarchistické skupiny mezi sebou - i ty mají různé směry, mezi sebou se liší. Protesty jsou tedy spíš zpochybněním statu quo a delegitimizací stávajícího mocenského uspořádání, které demonstranti považují za nespravedlivé.

Hořící auta a rozbité výlohy ovšem snadno odvedou pozornost většinové společnosti od podstaty protestů. Proč protestující používají násilné metody? Není to kontraproduktivní?
O tom je potřeba uvažovat v širším kontextu. Nechám stranou moralizování, protože na stávající reakci na hamburské protesty mi vadí a vlastně mě i děsí morální panika, která se kolem toho vytvořila a která znemožňuje kritickou debatu.

V historii západní Evropy - minimálně v druhé polovině dvacátého století - byly tvrdší nepokoje a „rioty“ v podstatě standardní součástí protestní kultury. To, že se západní demokracie naučily tyto protesty zvládat, aniž by používaly střelné zbraně a umírali při nich lidé, vlastně zpětně tyto liberální demokracie posilovalo. Liší se tím od zemí jako třeba Egypt, kde při Arabském jaru prodemokratičtí aktivisté také používali pouliční násilí a režim na ně poslal tanky a střílel do nich. Volání některých český pravicových politiků po tom, aby se do demonstrujících střílelo, považuji za mnohem nebezpečnější než pár desítek výtržníků. Osobně mám problém s násilnými protesty v tom, že občas vedou k určité fetišizaci násilí jako možnosti odporu, a v důsledku ke ztrátě odpovědnosti vůči ostatním lidem v hnutí či těm, kteří protest podporují.

V České republice je situace naprosto odlišná, v politické kultuře tu není příliš běžné demonstrovat, natož takto. Je to dáno jinou historií, kulturou, i je tu obecně menší míra angažovanosti. Souhlasím tedy s tím, že v Česku by takovéto protesty byly rozhodně kontraproduktivní. Spoustu lidí by zahnaly z veřejného prostoru zpátky do ústraní a do soukromí. V západní Evropě jsou tvrdší protesty naopak běžné. I takovéto nepokoje tam mají svá nepsaná pravidla, která respektují jak protestující, tak policie.

Jaká?
Jednání ze strany radikálů není svévolné, neznamená to, že hoří celý Hamburk. Míří cíleně na výlohy korporací, bank a luxusní vozy. Jsou to symbolické cíle. I když podle posledních zpráv z Hamburku se tam situace zvrtla a dokonce i sami radikální demonstranti se od nočních výtržností v alternativní čtvrti Schanze distancovali. Na zásazích německé policie zase vidíme, že nepoužívá ostré zbraně, což by se jistě stalo v jiných, méně demokratických režimech.

Arnošt Novák

Vystudoval Mediální studia na Fakultě sociálních věd UK a Sociální a kulturní ekologii na Fakultě humanitních studií UK, kde získal doktorát z enviromentálních studií a v současnosti zde vyučuje enviromentální sociologii.

V letech 1993-1995 bydlel ve squatu Ladronka. Je jedním ze zakladatelů autonomního sociálního centra Klinika na pražském Žižkově. Bývá označován za anarchistu.

Nicméně myslím, že současné protesty v Hamburku eskalovaly mimo jiné i kvůli tomu, že policie začala porušovat vlastní zákony, například tím, že rozehnala soudně povolený kemp demonstrantů, aby lidi neměli kde přespat a najíst se. Prováděla domovní prohlídky, zásahy a preventivní zadržování. To spoustu lidí v Hamburku popudilo a jejich protesty tím dostaly větší legitimitu. Divadla a kostely začaly po tomto zásahu lidem nabízet ubytování a pomoc. A myslím, že zlom nastal s tím, že policie rozehnala čtvrteční antikapitalistickou demonstraci, která byla povolená.

Na druhou stranu ve srovnání s českou policií, jsou zásahy německé policie systematické a němečtí policisté obvykle nedělají individuální excesy, kdy jim ujedou nervy. Ale jak jsem měl možnost vidět, na německé poměry těch excesů tentokrát bylo opravdu dost. Myslím, že německá policie, která je v tomto ohledu velice dobře vycvičená, v podstatě situaci zvládala horko těžko.

Je také potřeba položit si otázku, proč bylo zasedání G20 svoláno právě do Hamburku. Během posledních patnácti let se podobná jednání velmocí konala vždy v odlehlých částech světa právě proto, aby se předešlo protestům. A v roce 2017 se najednou zasedání svolá do Hamburku, který má historii velmi levicového města. Spousta bezpečnostních expertů nad tím kroutila hlavou.

Čím si to vysvětlujete?
Setkal jsem se s dvěma interpretacemi. Jedna je, že se předem počítalo s velkými protesty, díky nimž se pak budou moct zpřísnit zákony a omezit občanské svobody. Trochu mi to zavání konspirací a já nejsem příznivcem konspiračních teorii, ale když vidím reakce některých německých politiků, tak na tom něco může být. Liberální demokracie je i v Německu v krizi a snahy po autoritativnějších formách vládnutí se teď mohou dostat ke slovu. Druhé vysvětlení je, že se místní policie za desítky let naučila tyto formy protestů dobře zvládat, ale i tyto protesty se vyvíjejí. Při této akci si tak chtěla vyzkoušet velké ostré cvičení, protože se výhledově počítá s tím, že v Evropě bude docházet k větším sociálním nepokojům, krizím atd. Hamburk tak měl být laboratoří, kde se policie bude učit zvládat velké množství protestujících, a bude pak ty zkušenosti sdílet na mezinárodní úrovni.

Anebo je volba Hamburku náhodná. Koneckonců zasedání Mezinárodního měnového fondu bylo v roce 2000 také svolané do Prahy, do středu Evropy.
Ale to byl rok 2000, ještě před počátkem série masivních protestů. Tehdejší zasedání sem pozval Václav Havel, mělo symbolizovat návrat České republiky do Evropy. Osobně nevěřím tomu, že volba Hamburku byla čistě náhodná. Je za tím politické rozhodnutí, museli to zvažovat i bezpečnostní experti, ti museli brát v potaz, že právě v Hamburku jistě budou velké protesty.

Vrátím se ještě k násilnostem během protestů. Neměly by argumenty demonstrantů větší váhu, kdyby je vyjadřovali v mezích zákona?
Podle mě pouliční demonstrace nejsou o tom, kdo má lepší argumenty, o nějakém přesvědčování. Jsou o performativním jednání, demonstrování zásadního nesouhlasu. V případě Black bloku (skupiny protestujících zahalených do černé, pozn. red.) je to demonstrace odhodlanosti k určitému jednání, které je riskantní. Argumentace se odehrává před nebo po demonstracích.

Mají podle vás všichni demonstranti „srovnané“ názory a vědí, co a proč dělají? Nebo je mezi nimi i mládež, která se jednoduše přišla vyřádit? Redaktorka magazínu Der Spiegel například z místa popisovala levicové radikály oděné do globálních značek...
Co dnes není globální? Například adidasky už dávno nepatří mezi luxusní zboží a dají se koupit poměrně levně. Naopak řada bio, eko věcí je projevem luxusu. Spousta lidí také argumentuje tím, že když žijí v kapitalismu, je vlastně jedno, jestli podporují nadnárodní nebo národní značku. Stále je to kapitalismus a konzum a oni nevidí prioritu ve svých spotřebitelských volbách, jako spíše v nastavení systému a jeho institucích.

Z různých studií, co se zabývají lidmi v Black bloku, který není žádnou anarchistickou organizací, ale taktikou protestujících, obecně vyplývá, že jsou to ve velké míře vysokoškolsky vzdělaní lidé. Rozhodně bych je nedelegitimizoval tím, že jsou hloupí. Samozřejmě v případě takto velkých protestů si nemůžeme nalhávat, že na sebe v ulicích nenabalují i lidi z pouličních gangů nebo mládež, která se náhodně přidá, rozbíjí a rabuje, jako tomu bylo v Hamburku. Každopádně jádro radikálních demonstrantů v Black bloku určitě nemůžeme shodit tím, že se přišli jen vyřádit.

Do Hamburku na summit skupiny G20 míří tisíce demonstrantů (5. července 2017)

Na programu jednání G20 byla ekologie, rovnost žen a mužů nebo migrace. To jsou témata, která by levicové scéně měla být poměrně blízká...
Jedna věc je, že tam tato témata jsou zastoupená, druhá, jakým způsobem je představitelé velmocí zdánlivě řeší, jak s nimi nakládají a třetí, kdo je řeší a komu je to řešení upřeno. Vrátil bych se ještě k tzv. antiglobalizačním protestům z přelomu tisíciletí. Agendu, která je dnes na jednání velmocí, jim vlastně vnutila tato hnutí, nevládní organizace a jiné státy třetího světa. Velmoci je samy od sebe neřešily. To, že se o těchto tématech nyní jedná, je výsledkem tlaku a protestů sociálních hnutí.

Řada demonstrantů v Hamburku nesla transparenty s nápisy „smrt kapitalismu“. Co by podle nich tržní ekonomiku mělo nahradit?
To je složité téma, které by bylo na samostatný rozhovor... To, co různé proudy spojuje, je tzv. progresivní politika. V porovnání s Donaldem Trumpem nebo zastánci brexitu, kteří také kritizují globalizaci, se levicoví radikálové nechtějí vracet do minulosti k nefunkčním konceptům, jako je nacionalismus, státní socialismus zemí východního bloku, ani nacionální kapitalismus uzavřený do hranic národních států. Jde jim o novou formu demokracie, protože fáze, kdy se demokracie překrývala s kapitalismem, podle nich ztratila legitimitu a končí. Neměli bychom se proto vzdávat demokracie, ale kapitalismu. Demokracie by se měla přenést i do dalších sfér našeho života, hlavně do výroby, protože jeden z největších současných problémů kromě klimatické krize je prohlubující se sociální nerovnost.

Co si mám pod demokratizací výroby představit? Můžete uvést příklad?
To znamená, že se lidé mohou sami rozhodovat, co a za jakých podmínek se vyrábí. Už teď existují různé náznaky, zejména v zemích, jako je Španělsko, Itálie nebo Řecko, kde vznikají v současnosti sítě různých solidárních ekonomik a samosprávných projektů. Silné je tam tzv. hnutí nerůstu. Funguje zde dobře družstevnictví. Zkrátka jde o to, že ve společnosti by se neměla prosazovat jako dominantní tržní logika orientovaná na soukromý zisk, ale spíše ta, která bere v potaz potřeby a přání širších vrstev společnosti a zároveň respektuje, že žijeme na planetě, která má své meze.

I v Česku mělo družstevnictví tradici za první republiky, než bylo zničené reálně socialistickým režimem. V naší postsocialistické společnosti je ale velmi obtížné kritizovat kapitalismus, protože člověk je pak okamžitě osočen, že se chce vracet k minulému komunistickému režimu, což demonstranti rozhodně nechtějí.

Jsou hamburské protesty mířené i proti liberální demokracii?
Některé skupiny by vám možná řekly, že ano, jiné, že ne. V mém chápání jde spíše o prohloubení a překonání liberální demokracie, která by měla být více participativní. Současná liberální demokracie některá práva a svobody zajišťuje čistě formálně nebo skoro vůbec. Například, k čemu je svoboda slova, když ji můžete uplatňovat leda tak na svém soukromém facebookovém profilu, ale přitom se vlastnictví médií koncentruje. K čemu je možnost demokraticky hlasovat ve volbách, když ta možnost končí před vchodem do firmy či továrny. Protesty v Hamburku bych rozhodně necharakterizoval jako protidemokratické nebo protiliberální, to by bylo zjednodušující.

Nicméně tyto protesty porušují demokratická pravidla, která si lidé společně stanovili...
To je právě otázka, jestli jsme si ta pravidla stanovili společně. Čím dál víc lidí ve společnosti, nejen v Hamburku, má pocit, že oni se na pravidlech, která jsou na nich vymáhaná, nepodílejí, ani z nich nemají prospěch. Práva jsou nastavená ve prospěch menšiny společnosti, která na tom vydělává, a většina společnosti na nich tratí. Jedni to projevují tak, že volí Trumpa, brexit anebo populistické vůdce, jiní to projevují na demonstracích v Hamburku.

Nechci tady argumentovat za někoho, kdo zapaluje auta. Já nic takového nedělám, ani jsem to nikdy nedělal. Jen se snažím rozostřit ten černobílý pohled, který je nyní zaměřený jen na násilí a na ohně v ulicích, které jsou vidět. Ale opomíjí se strukturální násilí každodenního života.

Demonstrace během summitu G20 v Hamburku (6. července 2017).
Do Hamburku na summit skupiny G20 míří tisíce demonstrantů (5. července 2017)
Do Hamburku na summit skupiny G20 míří tisíce demonstrantů (5. července 2017)
Lidé protestují před chystaným summitem G20 v Hamburku. (7. července 2017

Jak vypadá současná anarchistická scéna v Česku?
Obecně je antiautoritářská levice v Česku dost malá, co se týče politických nebo občanských aktivit. V poslední době má možná tendenci mírně růst. K politizaci nové generace přispěly hodně studentské protesty v roce 2012. Díky nim se řada mladých lidí začala zajímat o politiku, ekologii, sociální otázky atd.

Antropolog David Graeber rozlišuje Anarchisty s velkým A, pro které je důležitá identita a sdružují se v organizacích, jako je například Česká anarchistická federace. A anarchisty s malým a, pro které identita důležitá není, jako anarchisté se ani sami neoznačují. Důležité jsou pro ně principy, podle kterých fungují: samospráva, rovnost, participace atd.

Sám se považujete za anarchistu?
Pro mě ta nálepka není důležitá. Nejsem členem žádné anarchistické organizace. Anarchismus mě ale nějakým způsobem inspiruje, na druhou stranu ke spoustě jeho aspektů jsem kritický.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

13. března 2024

Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

„Prázdný Topol“ či „kráva“ poslankyně. Nevybíravě mluvili premiéři i prezidenti

19. března 2024

Premium Andrej Babiš omylem poslal e-mail jinému adresátovi a v úterý se kvůli tomu mimořádně scházejí...

Slovenská prezidentská debata: jak se „krasomluvec“ Pellegrini otřel o Čechy

18. března 2024  20:40,  aktualizováno  23:36

Dva největší favorité slovenských prezidentských voleb se vůbec poprvé utkali v televizním duelu....

Na silnici z Klatov do Plzně bourala čtyři auta, v nemocnici skončil i kojenec

18. března 2024  21:06,  aktualizováno  21:37

Na hlavní silnici z Klatov do Plzně u Přeštic bouraly čtyři osobní automobily. Čtyři lidi včetně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...