Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na jihozápadě Sýrie utichly zbraně, začalo platit příměří ze summitu G20

  11:19aktualizováno  13:31
Na jihozápadě Sýrie v neděli v poledne místního času (11:00 SELČ) začalo platit příměří, které v pátek na summitu G20 v Hamburku dohodli za podpory Jordánska prezidenti USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Agentura Reuters s odkazem na zdroje z místa uvedla, že příměří je zatím dodržováno.

Bojovníci Syrské svobodné armády v jihosyrské provincii Daraá (13. června 2017) | foto: Reuters

Nové příměří je posledním z kroků světových mocností v úsilí o zastavení bojů. Občanská válka v Sýrii začala před šesti lety a dosud v ní zahynulo přes 400 000 lidí.

Cílem příměří je zastavit boje mezi syrskými vládními silami věrnými prezidentovi Bašáru Asadovi a protivládními vzbouřeneckými skupinami na jihozápadě Sýrie.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v pátek při oznamování dohody o příměří řekl, že Trump s Putinem hovořili také o možnosti příměří rozšířit na další oblasti, kde je podle nich zastavení bojů možné.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že na dodržování klidu zbraní bude dohlížet ruská vojenská policie. Zdroj z amerického ministerstva zahraničí ale podle Reuters řekl, že ještě budou nutné další diskuse o klíčových aspektech dohody včetně toho, kdo bude dohlížet na její dodržování.

Zatím je klid, hlásí pozorovatelé

Po začátku platnosti klidu zbraní nejsou z jihozápadní Sýrie hlášeny letecké útoky ani ozbrojené střety. V oblasti přetrvává klid, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Ta situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v zemi síť informátorů.

Také nejmenovaný zástupce povstalců v Dará uvedl, že ve městě se neodehrávají žádné významné boje.

V minulosti už několik příměří v Sýrii ztroskotalo a ani u toho nynějšího není jasné, nakolik se jím bojující strany cítí být vázány.

V posledním roce se syrské vládě s pomocí ruských letounů a bojovníků podporovaných Íránem podařilo převážně sunnitské povstalce zatlačit. Vzbouřence, mezi nimiž jsou i radikální frakce a další skupiny, podporují Turecko, Spojené státy a některé monarchie z oblasti Perského zálivu.

Mnohostranný konflikt, ve který přerostly lidové protesty z roku 2011 proti režimu prezidenta Bašára Asada, si už vyžádal stovky tisíc mrtvých a zapříčinil největší uprchlickou krizi na světě.

Na příměří se Trump s Putinem dohodli na summitu G20 v Hamburku:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Jeruzalémě vypukly střety mezi palestinskými muslimy a izraelskou policií....
Osmanská říše je pryč, vzkázal Izrael. Židé se v ní měli dobře, míní Turci

Izrael a Turecko si v posledních dnech vyměňují ostrá slova v diplomatické přestřelce. Ta vznikla poté, co se turecký prezident začal vyjadřovat ke krizi kolem...  celý článek

David Taylor na archivním snímku
V Sýrii padl bývalý mariňák, který po boku Kurdů bojoval s džihádisty

David Taylor na vlastní oči viděl, jaká zvěrstva se dějí na Blízkém východě a Islámský stát považoval za hrozbu pro lidstvo. Bývalý americký mariňák proto...  celý článek

Vesničan na předměstí pákistánského Multánu ukazuje na dům, kde byla na pokyn...
Rada v Pákistánu nařídila znásilnění dívky odplatou za čin jejího bratra

Pákistánská policie zadržela na předměstí města Multán asi dvacet členů kmenové obecní rady, kteří nařídili znásilnění dospívající dívky. Měl tak být potrestán...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.