"Krize na Ukrajině je další obtížný a rozhodující moment. A také velmi nebezpečný moment. Budíček pro nás všechny - a to nejen v Evropě , ale v celé euroatlantické oblasti," prohlásil Rasmussen na Bruselském fóru, kde vystoupil v jednom diskusním panelu se dvěma svými předchůdci v čele aliance - Georgem Robertsonem a Jaapem de Hoopem Schefferem.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění na Krymu a Ukrajině podrobně RUSKO: Putin podepsal smlouvu u připojení Krymu KYJEV: Jaceňuk podepsal asociační dohodu s EU ANEXE: Rusové obsazují ukrajinské základny KOMENTÁŘ: Děsivá pohádka o referendu JIŽNÍ OSETIE: Také jsme slavili, ale iluze jsou pryč MAPY: Rusové přepisují atlasy OBAVY: Moldavsko a Pobaltí se bojí Ruska SANKCE: Rusům nefungují platební karty KLIČKO & SPOL.: Kdo se chopil moci v Kyjevě |
Ruské vojenské akce na Krymu označil Rasmussen za agresi a nejvážnější krizi na evropském kontinentě od pádu Berlínské zdi. "Naše vize Evropy jako celku svobody a míru byla zpochybněna," dodal.
Krym, Podněstří, Jižní Osetie a Abcházie podle něj jen potvrzují vzor chování Ruska z posledních let, který je přes proklamace Moskvy založen na konfrontaci a nikoliv na spolupráci. "To, co tyto krize spojuje, je jedna velká země, která se rozhodla jednostranně přepsat mezinárodní pravidla. Přes noc a po svém," řekl.
Připomněl, že před čtyřmi lety NATO přizvalo Rusko jako svého strategického partnera. V poslední době prý ale Moskva hovoří a vystupuje "spíše jako nepřítel, než partner". Severoatlantická aliance proto musí zůstat nadále silná a ostražitá, spolupracovat s Evropskou unií a zbytkem mezinárodního společenství, aby zajistila bezpečnost a stabilitu v celém euroatlantickém prostoru.
"Chceme-li dodržovat platný světový řád, Evropa a Severní Amerika musejí stát při sobě. Nadále posilovat své ekonomické a vojenské vazby. To je způsob, jak nejlépe čelit těm, kteří pravidla porušují a jak chránit naše hodnoty a náš způsob života," prohlásil Rasmussen.
Klíčem je podle něj posílení ekonomických vazeb mezi evropskými a severoamerickými spojenci, diverzifikace energetických zdrojů a snížení závislosti na ruských dodávkách a především okamžité zvýšení investic do obrany.
Spojenci Ukrajině pomohou
"Nemůžeme pokračovat v odzbrojování, zatímco se zbytek světa vyzbrojuje a někteří chrastí zbraněmi na našich hranicích. Musíme si být jistí, že máme celou řadu možností k odstrašení a obraně proti jakékoli hrozbě," uvedl Rasmussen a vyzval především evropské státy k větší politické vůli. "Evropané musí plně hrát svou roli," dodal.
Ukrajina má ve světle posledních událostí podle Rasmussena zaručenou pomoc spojenců. NATO prohloubí politickou a vojenskou spolupráci, která by měla přispět k reformě ukrajinských ozbrojených sil. Ty by se podle něj měly proměnit v moderní a efektivní organizaci, schopnou zajistit věrohodné odstrašení i obranu proti vojenským hrozbám.
Prioritou pro NATO jako celek však musí být kolektivní obrana. V této souvislosti Rasmussen připomněl nedávné posílení ochrany vzdušného prostoru na Pobaltím nebo hlídkové monitorovací lety nad Rumunskem a Polskem.
"Nenechte se mýlit - budeme bránit naše spojence. Náš závazek k bezpečnosti všech spojenců je nerozbitný. Teď i v budoucnu," mírnil obavy některých členských zemí Rasmussen.
