Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Pátek 31. října 2014. Štěpánka

KOMENTÁŘ: Děsivá pohádka o referendu a „Putinových“ pozorovatelích

  9:59
Ruská propaganda viní prohnilý Západ z podpory fašismu a přitom imituje přítomnost "evropských pozorovatelů", aby jí soubor západních neonacistů vystavil vysvědčení z demokratičnosti referenda na Krymu.

Lidé hlasují v referendu v krymském Simferopolu (16. března 2014). | foto: AP

Jeníček a Mařenka zabloudili v temném informačním hvozdu. Na každém kroku nebezpečné rozcestí. Jedni říkají, že holokaust byl, druzí tvrdí, že je to židovský výmysl. Jedni prohlašují, že krymské referendum o připojení k Rusku je porušením mezinárodního práva, druzí ho popisují jako nejzazší výdobytek přímé demokracie. Je to pořád tvrzení proti tvrzení, a kdo se v tom má vyznat...

"Pozorovatelé" z Česka

Na Krymu byli poslanci Milan Šarapatka (Úsvit) a Stanislav Berkovec (ANO). Pozvala je tzv. Euroasijská pozorovatelna pro demokracii a volby, ve skutečnosti firma jednoho muže - belgického ultrapravicového aktivisty Luca Michela.

Během cesty a před ní poslanci tvrdili, že nevěděli, kdo je pozval. Šarapatka později dodal, že mu to je jedno. Michel se přitom živí nabízením "pozorovatelů" diktátorům, kteří potřebují dodat volbám zdání legitimity. Referendum na převážně Rusy obývaném poloostrově (jehož se ale Rusko v roce 1994 vzdalo ve prospěch Ukrajiny), obsazeném podle všech důkazů ruskými vojáky, kde mizí a jsou biti proukrajinští aktivisté, nesmí vysílat ukrajinská televize a ruští agenti unášejí ukrajinské důstojníky, označili za klidné a spravedlivé.

"I kdyby to financovalo Rusko, tak by mi to nevadilo. Je to snad nedemokratická nebo problémová země?" reagoval pro MF DNES předseda Úsvitu Tomio Okamura.

Devadesát sedm procent hlasů pro připojení k Rusku je sice náramně vysoké číslo, není však ve "svobodomilovných" zemích zcela ojedinělé. Je pořád ještě o malinko nižší než stoprocentní podpora Kima III. v nedávných severokorejských volbách nebo legendárních 106 % pro Vladimira Putina ve válkou zpustošeném Čečensku.

V referendu v roce 1938 se pro anšlus zpětně vyjádřilo 99,7 % všech Rakušanů, Židy nevyjímaje a o Slovanech nemluvě. Zázraky se zkrátka dějí: poslední plebiscit v obsazeném Podněstří, které mimochodem už také zažádalo o přijetí do Ruské federace, dopadl na chlup stejně - 97 % hlasů pro. Pro připojení Krymu k Rusku, navzdory fámám, jako jeden muž hlasovali také krymští Tataři, víme to od evropských pozorovatelů.

Hitler svého času přímo miloval instituci mezinárodních pozorovatelů a ochotně je zval do svých nápravněvýchovných zařízení. Holandští členové mise Mezinárodního červeného kříže, která navštívila terezínské ghetto v červenci roku 1944, nadšeně referovali domácímu tisku: "Židé zde vedou mnohem pohodlnější život než říšští Němci venku. Omladina hraje na dvorcích míčové hry, dospělí se věnují hře na hudební nástroje nebo si jen tak odpočívají. A nikde nejsou vidět vojáci ozbrojení samopaly..."

Mimochodem, kde se vzali na Krymu ti dobří muži, kteří si říkají mezinárodní pozorovatelé? Žádná světová ani evropská organizace se k nim demonstrativně nezná, ukrajinské ambasády je na návštěvu nezvaly. Že by ambasády nějakého jiného pohostinného státu? A podle jakého klíče byli pozorovatelé vybíráni?

I děti vědí, a Putin tuhle znovu zopakoval, že v konfliktu kolem Ukrajiny odráží Rusko agresi novodobých fašistů. Je tudíž logické domnívat se, že pozvánky k cestě na Krym byly zasílány hlavně lidem, kteří se zasloužili o zápas proti neonacismu v Evropě. Chyba lávky!

Antisemité a neonacisté

Ruská agentura ITAR-TASS přinesla názor hlavy mise mezinárodních pozorovatelů Poláka Mateusze Piskorského, podle něhož referendum bylo přímo výpotkem demokratických procedur: "To, co jsme viděli na Krymu, se v nejmenším neliší od plebiscitu v jakékoli jiné evropské demokratické zemi."

Každý zvídavý člověk si může zadat toto jméno na jakémkoli internetovém vyhledávači, aby se dozvěděl málo uvěřitelné věci. Mateusz Piskorski je známý polský antisemita, obdivovatel Adolfa Hitlera, bývalý šéfredaktor časopisu polských holých lebek Odala, v němž neustále velebí "árijskou rasu".

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jiří Stránský o osvobození Plzně, o Krymu a o slovenských volbách
  • Jana Bendová o restitucích, konkrétně o Kristině Colloredo-Mansfeld a zámku Opočno
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Belgický židobijce Luc Michel je členem neonacistické strany, což mu v minulosti nebránilo udržovat těsné vztahy s francouzskou levičáckou teroristickou organizací Přímá akce. Stejného ražení jsou také ostatní ctihodní poslanci. Jeden za rakouské haiderovce, druhý za katalánské nacionalisty, třetí za francouzskou Národní frontu.

Mnozí mají za sebou komunistickou minulost. Někteří jako Nicholas Griffin, známý to popírač holokaustu a vůdce Britské národní strany (nezaměňovat s britskou Stranou nezávislosti Spojeného království), v minulosti již párkrát odpřísahal regulérnost voleb v Rusku či Severní Koreji.

Je v tom cosi z Freuda: ruská propaganda viní prohnilý Západ z podpory fašismu a přitom imituje přítomnost "evropských pozorovatelů", aby jí někdo ze západních nácků vystavil vysvědčení z demokratičnosti. A nakonec špatná zpráva pro české milovníky lidových hlasování: za posledních dvacet let se v Rusku nekonal vůbec žádný plebiscit, ani k místním otázkám. Pro obyvatele Krymu toto referendum bylo jistě na generace poslední.

Vladimir Putin se rozhodl a každý, kdo slyšel jeho projev k anexi Krymu, kdo viděl ten frenetický potlesk a slzy štěstí v očích poslanců Státní dumy, ví, co toto rozhodnutí znamená. Ve vnitřní politice - režim osobní moci, samovládu. Smýšlet jinak, natož mluvit jinak bude od nynějška zakázané, ba trestné. V zahraniční politice - rozpínavost založená na imperialistické ideologii. To ovšem nejde bez války. V tom má Putinovi pomáhat pátá kolona, kterou tvoří podivný amalgám z paleokomunistů a neonacistů s drobnými vměstky z infračervené a ultrafialové části politického spektra.

Takže, děti, pomodlit, vyčurat a spát. Na tu modlitbičku určitě nezapomeňte, teď ji budete hodně potřebovat.

Autor:



Volkswagen Passat 1.6
Volkswagen Passat 1.6

r.v. 2010, naj. 156 653 km, diesel
275 999 Kč (s DPH)



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.