Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kam se Rusko vydá dál? Pobaltí i Moldavsko tuší hrozbu

  18:51aktualizováno  18:51
Analytici a politologové se shodují, že Rusko se s anexí Krymu nespokojí. Další na řadě by mohly být země, kde žije významná ruská menšina. Kromě východu Ukrajiny připadá v úvahu Moldavsko, které má s ruskými separatisty neblahé zkušenosti, nebo Estonsko.

Ruské transportéry na Krymu (12. března 2014) | foto: Reuters

Prvním varováním pro Estonce bylo prohlášení nejmenovaného ruského představitele, podle kterého se malý pobaltský stát snaží zabránit používání ruštiny. "Jazyk by neměl sloužit k segregaci a izolaci určitých skupin," řekl ruský diplomat Radě pro lidská práva OSN v Ženevě podle zápisu z jednání rady (anglicky je zápis dostupný zde).

Další možné ruské cíle

Jižní Osetie a Abcházie - Oba separatistické regiony vyhlásily nezávislost na Gruzii, kterou v roce 2008 po válce v Jižní Osetii uznalo Rusko.
Estonsko a Lotyšsko - Bývalé sovětské republiky, dnes členové EU i NATO. V obou zemích tvoří Rusové zhruba čtvrtinu obyvatel.
Gagauzsko - Autonomní část Moldavska, které na začátku 90. let vyhlásilo nikým neuznanou nezávislost.  2. února se tu konalo kontroverzní referendum, v němž si obyvatelé odhlasovali bližší vztahy s Moskvou. 
Podněstří - Svou nezávislost na Moldavsku vyhlásilo po krátké válce v roce 1992, v níž podněsterské ozbrojené síly podpořila ruská armáda. Nikdo ji ale neuznal. 17. března Podněstří požádalo o přijetí do Ruské federace. Rusové tvoří přibližně třetinu obyvatelstva.
Kazachstán - Rusové tvoří asi čtvrtinu obyvatel země, žijí zejména na severu státu. Ruština je tu oficiálním jazykem stejně jako kazaština.

V Estonsku a Lotyšsku tvoří Rusové zhruba čtvrtinu obyvatelstva. Obě země bývaly stejně jako Litva součástí Sovětského svazu, dnes jsou všechny tři státy členy EU i NATO. 

Litva po svém osamostatnění udělila občanství i Rusům, kteří do země přišli po roce 1940, kdy zemi zabral Sovětský svaz. Estonsko a Lotyšsko na rozdíl od Litvy podmiňují udělení občanství znalostí jazyka a historie. I když obě země po mezinárodní kritice ze svých požadavků o něco slevily, část tamějších Rusů stále občanství nemá.

Právě ochrana Rusů a rusky mluvícího obyvatelstva Krymu Rusku posloužila jako argument pro anexi černomořského poloostrova. Podobné výroky na adresu Estonska proto budí obavy z dalších ruských kroků. Prezidentka Litvy Dalia Grabuskaite ruský postup podle agentury Reuters označila za "pokus o použití brutální síly překreslit hranice evropských států a zničit poválečnou architekturu Evropy."

Moldavsko hledá záchranu v EU

Ruský postup na Krymu a Putinovy proklamace o ochraně Rusů dělají starosti i Moldavsku, další z bývalých sovětských republik. Problematické je zejména Podněstří, pás území mezi Moldavskem a Ukrajinou, které už na začátku 90. let vyhlásilo nezávislost. Žádný suverénní stát zemi sice neuznal a formálně území stále patří Kišiněvu, fakticky tu ale žádnou moc nemá. 

V pondělí Podněstří požádalo o přijetí do Ruské federace (více čtěte zde). O den později ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin prohlásil, že Podněstří je "pod blokádou" Ukrajiny. Kyjev i Kišiněv tuto informaci ovšem popřely, uvedlo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Ruská vláda se podle Rogozina bude zabývat tím, jak Podněstří pomoci.

Krize na Ukrajině

"Situace by se ještě více zkomplikovala, pokud Moldavsko podepíše dohodu s Evropskou unií," citovala Rogozina agentura ITAR-TASS. Ruský vicepremiér tím na asociační dohodu s EU, tedy tu samou, kterou na podzim odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč, načež v Kyjevě začaly masové protesty.

Moldavská vláda doufá, že dohodu s EU podepíše co nejdříve, což by zemi pomohlo čelit ruskému tlaku. "Samozřejmě tu jsou určitá rizika, ale my nemusíme žít ve strachu. Musíme být přesvědčení, že to, co děláme, je správné," citovala moldavského prezidenta Nikolae Timoftiho RFE/RL. 

"Známe postoj Evropské unie vůči Moldavsku. Když je někdo proti - v tomto případě Rusko -, je to také jen určitý postoj. Ale my jsme si jistí, že jsme na správné cestě a že podepíšeme asociační dohodu," dodal Timofti. Podle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye by k podpisu mělo dojít nejpozději letos v srpnu. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.