Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zametání parků a žádné nikáby. Rakousko načrtlo integraci běženců

  15:56aktualizováno  15:56
Povinné veřejně prospěšné práce za symbolickou odměnu pro nezaměstnané žadatele o azyl, nižší minimální garantovaný příjem a zákaz úplného zahalování muslimských žen. Rakouský ministr pro integraci Sebastian Kurz ve čtvrtek představil nový zákon o integraci cizinců, který má zpřísnit současnou legislativu.

Uprchlíci na slovinsko-rakouské hranici u obce Spielfeld (23. října 2015) | foto: AP

Zastřešující nový zákon o integraci má být dopracován během příštích šesti měsíců. Norma mimo jiné přizná cizincům právní nárok na kurzy němčiny, při kterých ale budou muset spolupracovat. O Kurzově plánu na zpřísnění legislativy týkající se cizinců ve čtvrtek informovala rakouská agentura APA.

Uprchlická krize

Hlavní změnou bude podle Kurze zavedení veřejně prospěšných prací, jako je udržování veřejných ploch či pomoc v sociálních zařízeních. Těmto činnostem by se nezaměstnaní žadatelé o azyl mohli za symbolickou odměnu věnovat 15 až 30 hodin týdně. Pokud uprchlíci tyto práce odmítnou, má se jim snížit sociální podpora.

Kurz chce i snížení minimální sociální podpory pro nově příchozí. Na tento příjem by měli mít v plné výši nárok až po pěti letech legálního pobytu. „Musí existovat rozdíl mezi těmi, kteří jsou zde čerstvě a těmi, kteří již do systému něco zaplatili,“ vysvětlil.

Ministr také řekl, že zváží zákaz úplného zahalování muslimských žen. Podle něj nejde o náboženský, ale „protispolečenský“ symbol. Agentura APA připomněla, že ministr ještě před dvěma lety volání po tomto zákazu odmítl.

Kurz je členem rakouské Lidové strany (ÖVP) a zároveň ministrem zahraničí. Poznamenal, že své návrhy konzultoval s koaličními sociálními demokraty.

Studie: Migranty se v EU nedaří zapojit do trhu práce

Žádné z devíti zkoumaných původních členských zemí Evropské unie se dosud nepodařilo uspokojivě integrovat uprchlíky na trhu práce. Zjistila to studie německé Bertelsmannovy nadace.

Studie je založená na číslech i osobních rozhovorech. Analyzuje 94 různých opatření na podporu integrace migrantů, kteří přišli do Evropy v posledních letech. Studii vypracoval tým třinácti výzkumníků pod vedením ekonoma Ivána Martína z Evropského univerzitního institutu ve Florencii.

Porovnává devět relativně bohatých původních členských zemí EU: Švédsko, Dánsko, Francii, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Španělsko, Itálii a Velkou Británii. Závěr studie vede podle serveru deníku Der Standard k vystřízlivění, ale nikoliv k beznaději. Každá z těchto devíti zemí přijala značný počet uprchlíků.

Fotogalerie

Nejambicióznější přístup k integraci uprchlíků uplatňují ve Švédsku, kde mezi lety 2000 a 2015 požádalo o azyl asi půl milionu lidí. Ve Švédsku může každý žadatel o azyl s prokázanou totožností od prvního dne pracovat, na rozdíl od Rakouska, kde jsou žadatelé o azyl nyní z trhu práce prakticky vyloučeni.

Přesto i ve Švédsku našlo mezi lety 2013 a 2014 (novější údaje podle studie nejsou k dispozici) zaměstnání jen 450 žadatelů o azyl. Lidé s uznaným statusem uprchlíka využívají ve Švédsku pomoci dvouletého státního integračního programu. Ale i po konci tohoto programu získalo práci pouze 11 procent zúčastněných žen a 28 procent mužů, upozorňuje Der Standard.

Výzkumníci ale zdůrazňují, že zapojování migrantů na trh práce může být úspěšné a přínosné pro všechny. Dosavadní problémy v Evropě jsou způsobeny i přístupem přijímacích států.

Například Británie ani Francie se o profesní integraci uprchlíků téměř vůbec nesnaží. Mnohé integrační programy jsou podfinancované a málo zaměřené na ženy, jejichž úspěšné začlenění napomáhá celkové integraci uprchlických komunit. Jiným problémem je přetrvávající snaha o větší či menší ochranu evropského trhu práce, i prostřednictvím toho, že „bez (příslušných) licencí a certifikátů nejde nic“.

Autoři: ,


Renault Talisman 1.6dCi 160k EDC INTENS...
Renault Talisman 1.6dCi 160k EDC INTENS...

r.v. 2016, naj. 18 313 km, diesel, 1. majitel
698 001 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.