Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Batalion Vostok. Separatisty rovnají do latě bojovníci loajální Moskvě

  0:25aktualizováno  0:25
Na východě Ukrajiny zavádí nové pořádky těžce ozbrojená jednotka, která vznikla na začátku května. Její velitel se nijak netají tím, že část jeho bojovníků přišlo z ruských regionů na Kavkazu. Batalion Vostok se podle analytiků snaží převzít kontrolu nad oblastí a stanout v čele znesvářených separatistů.

Minulý týden vnikl Batalion Vostok (Prapor Východ) do budovy doněckého gubernátora, kterou v březnu obsadili separatisté a udělali si z ní centrálu své Doněcké lidové republiky. Bojovníci Vostoku do budovy za denního světla nakráčeli a nesourodou skupinku proruských vzbouřenců vyhnali.

Sami pak prováděli novináře dobytou budovou, vykopávali dveře a ukazovali nakradené zboží, alkohol a cigarety, které tam vyhnaní separatisté nashromáždili. 

Krize na Ukrajině

Podle bojovníků praporu Vostok bylo obsazení separatistického sídla nouzovým opatřením v reakci na prudký nárůst rabování a kriminality, které se v posledních týdnech v Donbasu rozmohlo. Jednotlivé separatistické skupiny mezi sebou soupeří a často není jasné ani to, kdo jim velí. To chtějí bojovníci nové milice změnit. 

"Myslím, že to představuje pokus o ustavení jednotek, které jsou disciplinovanější a především poslouchají rozkazy z Moskvy," řekl Rádiu Svobodná Evropa (RFE/RL) expert na ruskou bezpečnost Mark Galeotti.

Separatisté, k nimž se navzdory doněckému zásahu Vostok počítá, se mezitím stáhli hlouběji do centra Doněcku a v obytných čtvrtích postavili barikády. Doufají, že ukrajinští vojáci v hustě osídlených částech města nezaútočí. 

"Nemáme jinou možnost," řekl agentuře Reuters velitel praporu Alexander Chodakovskij. "Měli by si uvědomit následky bojů ve městě, jestli Porošenko nechce získat přídomek 'Krvavý'," dodal v narážce na nově zvoleného ukrajinského prezidenta, který vyjádřil odhodlání separatistické hnutí zcela potlačit.

"Rozdělení země je konečné. Nic nás už s nimi (kyjevskou vládou, pozn. red.) nespojuje," myslí si Chodakovskij. "Kyjev už pochopil, že ztratil jihovýchod Ukrajiny, že je to sféra ruského vlivu, a tak či onak jí i zůstane."

Bojovníci z Kavkazu

V řadách praporu působí i bojovníci z kavkazských regionů. Bojů o doněcké letiště se minulý týden účastnilo i patnáct Osetinců. Agentuře Reuters to potvrdili sami ozbrojenci.

"Mojí osobní motivací je náboženství, obrana pravoslavného křesťanství před Západem," říká Oleg, který přišel ze Severní Osetie. "V roce 2008 nás zabíjeli a Rusové nás zachránili. Přišel jsem splatit dluh," přizvukuje v narážce na krátkou válku Gruzie s Ruskem Olegův spolubojovník z Jižní Osetie, který své jméno nesdělil.

Ve Vostoku bojovali i Čečenci, podle ozbrojenců už ale odjeli. "Čečenci už tu nejsou. Odjeli ve čtvrtek se zraněnými a mrtvými. Mezi Čečenci byla jen jedna oběť," řekl Chodakovskij, podle nějž šlo o pouhé dobrovolníky.

Fotogalerie

Zprávy o čečenských bojovnících v Doněcku se objevily minulý týden během bojů o letiště. Jedna skupina proruských ozbrojenců přiznala, že je součástí čečenské jednotky, která přijela separatistům na pomoc. "Náš prezident vydal rozkaz. Povolali nás a my jsme přišli," řekl listu Financial Times jeden z ozbrojenců, třiatřicetiletý  Zelimchan. 

Čečenský prezident Ramzan Kadyrov popřel, že by na Ukrajinu vyslal vojáky. "Ukrajinské zdroje šíří zprávy o tom, že čečenské jednotky z Ruska vpadly do Doněcku. Oficiálně prohlašuji, že to není pravda," řekl Kadyrov den před tím, než Vostok obsadil sídlo separatistů v Doněcku.

"Čečenců jsou ale tři miliony a dvě třetiny z nich žijí mimo Čečenskou republiku, a to i na Západě. Nemůžeme vědět a ani nám nepřísluší vědět, který z nich jde kam," citovala Kadyrova BBC.

Vostočnici vs. Kadyrovci

Rádio Svobodná Evropa uvádí, že jméno Batalionu Vostok je známé už z druhé čečenské války. Vznikl v roce 1999 jako jednotka čečenských separatistů, kteří později přešli na stranu Rusů.

Prapor spadal přímo pod ruskou vojenskou rozvědku GRU a měl asi 600 až 900 mužů. V roce 2008 byl nasazen v Jižní Osetii na pomoc proruským separatistům v boji s gruzínskou armádou.

Lidskoprávní organizace prapor Vostok a jeho velitele Sulima Jamadajeva vinily z četných únosů a vražd. V listopadu 2008 byl prapor rozpuštěn na nátlak Ramzana Kadyrova. Důvodem zřejmě byla ostrá rivalita mezi "Vostočniky" a příslušníky jeho osobní milice, takzvanými Kadyrovci.

Podle ruského novináře a experta na severní Kavkaz Ivana Suchova to ale úplný konec praporu nebyl. "Nikdy se úplně nerozpadl - změnilo se jeho zaměření a začlenil se do jednotek čečenského ministerstva obrany," řekl Suchov RFE/RL.

Není zřejmé, nakolik dnešní jednotka působící na Ukrajině souvisí s původním batalionem Vostok. "Myslím, že jádro jednotky tvoří veteráni z původního praporu," myslí si Mark Galeotti. "Je ale zřejmé, že tam v současnosti jsou i jiní než čečenští vojáci a lidé, kteří v předchozí jednotce nebyli."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.