Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyjev chce pod protiraketový deštník, bojí se ruských hlavic na Krymu

  10:11aktualizováno  17:10
Ukrajinu ohrožují ruské rakety rozmístěné na Krymu a proto je třeba uvažovat o zahrnutí země do protiraketové ochrany budované USA. Navrhuje to tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Jeho prohlášení okamžitě vzbudilo značnou nelibost Kremlu.

Příslušníci ruské Černomořské flotily na přehlídce v krymském Sevastopolu (18. března 2015) | foto: Reuters

„Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1 500 až 2 000 kilometrů,“ prohlásil Turčynov v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.

Rusové podle něj už přepravili na poloostrov desítku raket Iskander-M. Současně opravují krymská letiště, aby z nich mohly operovat bombardéry, jakož i infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu jaderných zbraní. Na Krymu se prý už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové zbraňové systémy S-400 a Pancir-S1M, a také protilodní rakety Bal a Bastion. I ty prý mohou být vybaveny jadernými hlavicemi, a tak ohrožovat značnou část Černého moře.

Fotogalerie

„Agrese Ruska, které okupuje naše území, a realizace ruských útočných jaderných programů na ukrajinském území přímo porušují bezjaderné postavení Ukrajiny a podmínky dohody o nešíření jaderných zbraní,“ prohlásil Turčynov. „Nevylučuji, že kvůli obraně před jaderným nebezpečím budeme nuceni vést jednání o rozmístění prvků protiraketové obrany na ukrajinském území,“ dodal tajemník ukrajinské bezpečnostní rady.

Kyjev už dříve reagoval na ruské akce na Krymu modernizací armády. „Posilujeme obranu před agresorem. Kromě toho, aniž bychom narušili mezinárodní dohody, obnovujeme náš raketový štít, jehož hlavním úkolem je obrana před ruskou agresí,“ prohlásil Turčynov. Obrana však podle něj není dostatečná. „Se šílencem, který ohrožuje svět silným jaderným arzenálem“ si sama Ukrajina neporadí, nutná je „součinnost a systémová koordinace všech předních zemí světa“, řekl.

Kreml Turčynovo prohlášení rozčílilo a vzápětí pohrozil Kyjevu odvetou. „Pokud se Ukrajina chystá rozmístit na svém území prvky americké protiraketové obrany, tak to lze vnímat jedině negativně. Protože to bude představovat ohrožení Ruska (...), což nevyhnutelně povede k tomu, že Rusko přijme svá odvetná opatření, aby zajistilo vlastní bezpečnost,“ varoval Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina.

Putinovi se nedá věřit, ale musíme s ním jednat

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu v rozhovoru pro BBC prohlásil, že ukrajinská armáda stojí na východě země proti ruským, nikoliv separatistickým silám. I tak však věří v diplomatické řešení, kvůli kterému s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uzavíral v Minsku mírové dohody.

Konec Novoruska?

Zástupci povstaleckých republik se oficiálně zřekli projektu Nového Ruska, samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Separatisté tvrdí, že rozhodnutí je příspěvkem k plnění minských mírových dohod, zároveň však připouštějí, že idea Nového Ruska plán ztroskotala vinou chabého ohlasu v dalších ruskojazyčných regionech Ukrajiny.

Nové Rusko mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Pojem několikrát použil i Vladimir Putin. Jádrem nového ruského satelitu měla být území Doněcké a Luhanské republiky.

Za uplynulých 24 hodin zahynuli v bojích s proruskými separatisty tři ukrajinští vojáci, dalších devět utrpělo zranění. „Za uplynulých 24 hodin byly ukrajinské pozice ve 22 případech ostřelovány minomety, ve třech případech děly a ve čtyřech tanky,“ řekl mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko. Nejhorší situace by měla být v okolí doněckého letiště.

O svém ruském protějšku nemá žádné iluze. Podle něj Putinovi „lze sotva důvěřovat“, ale on nemá na výběr a musí s ním jednat. Nevěří totiž, že by ukrajinské území bylo možné osvobodit vojenskou cestou.

Ukrajinci jsou podle něj odhodláni dostát všem závazkům, musí však být připraveni na to, že protivník zaútočí. „Budu naprosto upřímný, tohle není válka s Ruskem podporovanými separatisty, tohle je opravdová válka s Ruskem,“ řekl BBC. 

„Fakt, že jsme zajali dva vojáky ruských speciálních jednotek je toho jasným důkazem, připomněl Porošenko sobotní incident u Luhanska, při kterém ukrajinští dobrovolníci zajali dva ruské vojáky (více čtěte zde). Ve středu byli oba Rusové obviněni z pokusu o vytvoření teroristické skupiny a hrozí jim 15 let vězení. Jevgenij Jerofejev a Alexandr Alexandrov se s obviněním seznámili v kyjevské vojenské nemocnici, kde si léčí střelná zranění z přestřelky před zatčením.

Podle Porošenka by se výraz „ruští vojáci“ měl přestat psát v uvozovkách: stačí přijet do Kyjeva a podívat se na „skutečné důstojníky ruských speciálních sil“, kteří na Ukrajinu přijeli bojovat a zabili „jednoho z mých vojáků“. „Jaké další důkazy musíme předložit Rusku, že jsou to jejich vojáci, jejich regulérní jednotky a jejich válka a agrese?“ ptal se. 

Proti ruskému zapojení u hranic s Ukrajinou promluvil v úterý i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který Kreml žádal, aby ukončil krátká vojenská cvičení blízko hranic a byl „transparentnější, když dojde na vojenské akce“. 

Krizi spustilo přátelství s EU

Skutečnou příčinou války je podle něj skutečnost, že ukrajinský lid vyšel do ulic, aby požadoval podpis dohody s Evropskou unií, proti které bylo jedině Rusko.„Ale neptám se Ruska o svolení, zda smíme do Evropy. Ptám se Ukrajinců, co si přejí. A oni si přejí být součástí velké evropské rodiny,“ podotkl. 

Krize na Ukrajině

„Jsem skutečně šťastný, že EU drží dveře pro Ukrajince otevřené. A právě to bylo skutečnou příčinou války. Právě to vedlo před rokem k anexi Krymu,“ řekl Porošenko. Ta podle něj způsobila katastrofu mezi krymskými Tatary, „podobnou genocidě“.

V Evropské unii se vidí i Porošenko sám: „Až nebudu prezident, chci se stát členem parlamentu, Evropského parlamentu. Až Ukrajina bude členem EU - a udělám pro to vše, co je možné (...). Více než 70 procent Ukrajinců je rozhodně pro EU,“ řekl.

Nyní je však hlavním cílem mír v zemi. Jeho dosažení vyžaduje dvě věci: uzavření hranice pro ruská vojska a zbraně a stažení všech ruských sil, protože bez nich by k žádné občanské válce nedošlo, řekl ukrajinský prezident.

Kromě bojů s Ruskem ujišťoval Porošenko v rozhovoru také o svém odhodlání uskutečňovat reformy, bojovat s korupcí a zbavit oligarchy moci. Výsledky však budou podle něj patrné nejdříve za tři či čtyři roky. Odmítl, že by sám byl oligarchou, byznysu se ale bohužel nemohl zbavit, jak sliboval, protože je válka a chybějí kupci. Prý se pokoušel prodat svá ruská aktiva, ale ruská vláda je hned zabavila.

Jednání v Minsku trvala v únoru celou noc, ale nakonec se státníci dohodli: 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.