Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K migrantům už není opatrný jen Visegrád, prohlásil Zeman

  21:19aktualizováno  21:19
Opatrnost vůči migrační vlně není jen vlastností visegrádské skupiny, ale postupně se přidávají další státy. V rozhovoru se slovenskou agenturou TASR to prohlásil prezident Miloš Zeman. Bylo by podle něj naivní se domnívat, že teroristické útoky v Evropě přestanou.

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES. (25.11.2015) | foto: MAFRA

V rozhovoru, který se uskutečnil při příležitosti 25. výročí podpisu Visegrádské deklarace, hovořil Zeman o minulosti, současnosti a budoucnosti visegrádské čtyřky (V4), o migrační krizi a také o specificích kultury islámu.

V souvislosti s V4 prezident řekl, že k tomu, aby bylo možné uvnitř Evropské unie něco prosadit, je nezbytná spolupráce skupiny zemí. Visegrádská spolupráce byla podle českého prezidenta důležitá jak v dobách integračních snah ČR a SR, tak i dnes, kdy Evropa čelí migrační krizi.

Podrobněji prezident mluvil o odmítání mechanismu přerozdělování uprchlíků prosazovaného Evropskou unií a odmítaného už nejen zeměmi V4.

„Já si myslím, že minimálně v současné době opatrnost vůči migrační vlně není jenom vlastností visegrádské skupiny, že se k ní postupně přidávají i další země. Donald Tusk (předseda Evropské rady) nedávno konstatoval, že se situace změnila a převládlo mínění, že ten přerozdělovací mechanismus je, nediplomaticky řečeno, nesmysl,“ řekl Zeman.

Zeman kritizoval Řecko a Itálii

Zeman se vrátil i k zářijové schůzce ministrů vnitra Evropské unie, kde Polsko na rozdíl od Česka, Slovenska a Maďarska hlasovalo pro mimořádné rozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl (psali jsme zde).

Šéf europarlamentu mluví o převratu v Polsku. Přehání, míní politologové

„Upřímně řečeno, kdyby Polsko hlasovalo s námi, možná by situace byla jiná v tom, že by k hlasování ani nedošlo. Právě proto, že by si ostatní země nechtěly Polsko příliš rozzlobit. Ale mluvil jsem teď nedávno v Maďarsku s polským prezidentem (Andrzejem) Dudou a zdá se, že jeho postoj i postoj nové polské vlády znamená návrat do Visegrádu a nesouhlas s kvótami,“ konstatoval Zeman.

Nejvyšší český představitel v rozhovoru rovněž zdůraznil, že podporoval, „stejně jako například Andrej Babiš a někteří další politici, aby se Česká republika přidala ke slovenské žalobě“ proti kvótám (více čtěte zde).

Ostře přitom kritizoval Řecko a Itálii za to, že nebyly schopné zřídit takzvané hotspoty, tedy záchytná místa, kde mohou uprchlíci požádat o azyl. „Tyto dvě země reálně selhaly. A právě proto se proud migrantů zcela nekontrolovaně posunul na sever, tedy poblíž našim hranicím,“ prohlásil prezident.

Většina migrantů jsou mladí, zdraví muži, řekl Zeman

Zeman ale také řekl, že „musíme respektovat muslimské země“. Některé z nich jsou podle něj liberálnější, jiné méně, ale „respektujeme jejich víru, pokud jejich obyvatelé nepřicházejí do Evropy“.

Uprchlická krize

Pokud přicházejí do Evropy, dochází podle Zemana ke kontaktu dvou neslučitelných kultur. „A já vůbec nehodnotím, která je vyšší a která je nižší,“ dodal Zeman.

Prezident připomněl, že teroristické útoky se už odehrály v Británii, Španělsku, ve Francii, Belgii i Dánsku a bylo by naivní předpokládat, že naráz ustanou. „Zvláště, když počet islámských migrantů v Evropě výrazně roste,“ podotkl Zeman.

Připomněl tezi o tom, že „většina migrantů jsou mladí, zdraví muži, a to vede k obavám, že sem Islámský stát uvnitř migrační vlny posílá džihádisty, kteří mohou terorizovat celou Evropu“. Pokud chceme migrantům pomoci, měli bychom jim podle Zemanova názoru pomáhat v jejich vlastní zemi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.