1 ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Barack Obama byl za své počínání v zahraniční politice odměněn vlastně ještě dříve, než vůbec pořádně začal dělat důležitá rozhodnutí. Už po devíti měsících v úřadě dostal Nobelovu cenu míru. Za sebou měl přitom jen velká prohlášení a zatím málo konkrétních činů.
Později však na jeho konto připadlo několik úspěchů, které budou připomínány i v budoucnosti. Především jde o dvě věci - dohodu o jaderném programu s Íránem a obnovení diplomatických vztahů s Kubou. Nehledě na to, kolik rozruchu kontroverzní kroky vyvolaly, nelze Obamovi upřít, že po dlouhých letech tímto vylepšil vztahy s dvěma zarytými nepřáteli USA, jak připomíná britský web The Guardian.
Obama se rozhodl, že s Íránem nebude jednat jako se ztělesněním zla, ale jako s komplexní společností. Jeho pragmatismus vedl v červenci 2015 k dohodě, v níž Teherán slíbil omezit výrazně svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Stejný pragmatický přístup pomohl ve vztazích ke Kubě. „Posledních pár let ukázalo, že izolace nefunguje, je čas zkusit jinou strategii,“ řekl tehdy v prohlášení Obama. Obnovením diplomatických vztahů a zmírněním embarga, které ztratilo svůj smysl před desetiletími, si však proti sobě poštval část republikánů (psali jsme zde).
Na problémy narážel Obama ve vztazích s rivalem USA ze Studené války. Americko-ruské vztahy utrpěly během Obamovy éry hned několik šrámů. Vypuknutí války na Ukrajině bylo ze strany Washingtonu hojně kritizované. Situace vygradovala po sestřelení malajsijského letounu na východě Ukrajiny, kdy Spojené státy uvrhly na Rusko sankce.
Stejně tak se obě velmoci střetávaly kvůli Blízkému východu. Během Obamova prezidentství začalo Arabské jaro, které se v roce 2011 stalo v Sýrii spouštěčem občanské války. Válka v Sýrii pomohla vzestupu takzvaného Islámského státu a znovu dostala na jedno bojiště Rusko a Spojené státy. Zatímco ruský prezident se postavil na stranu režimu prezidenta Bašára Asada, jeho americký protějšek stranil povstalcům. Obě strany však spojuje snaha o vymýcení radikálů z Islámského státu.
Za šest let války však zemřelo podle odhadů až půl milionu lidí a další miliony lidí přišly o střechu nad hlavou. Bezmála pět milionů registrovaných syrských uprchlíků nyní žije v táborech v okolních státech a severní Africe, dalších 6,6 milionu lidí bylo vnitřně vysídleno v rámci Sýrie (přesná čísla zde). V Evropě mezitím požádalo o azyl 884 461 Syřanů (statistika od dubna 2011 do října 2016 zde).
Stejně jako poznamenala éru George W. Bushe válka v Iráku, ponese Obamovo prezidentství stín války v Sýrii.
2 EKONOMIKA
Ačkoliv Donald Trump vyhrál volby s tím, že chce udělat Ameriku zase skvělou a slíbil voličům vytvoření nových pracovních míst, ve skutečnosti přebírá americkou ekonomiku ve vynikající kondici.
Když úřad přebíral Barack Obama v roce 2009, byly Spojené státy po největší krizi od Velké hospodářské krize. Ve dnech inaugurace byla míra nezaměstnanosti 7,6 procenta a v následujících měsících ještě vzrostla. Trh s nemovitostmi byl v krizi.
Přesto bude Obama po osmi letech předávat ekonomiku v dobré kondici. Akciové trhy jsou na historických maximech, míra nezaměstnanosti posledních let padala na současných 4,7 procenta a index cen nemovitostí výrazně vzrostl. Ekonomika začala z krize stoupat rychleji a posílila více než zasažené ekonomiky za oceánem.
3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Prezident Obama a správci parku pozorují mládě aligátora v Národním parku Everglades na Floridě (22. dubna 2015).
Jeden z evergreenů Obamovy kampaně před zvolením v roce 2008 byl apel na lepší ochranu životního prostředí. Převést sliby v činy však už bylo náročnější. Během jeho prezidentství přitom zažily Spojené státy nejhorší ekologickou katastrofu ve svých dějinách. Když se v roce 2010 potopila v Mexickém zálivu ropná plošina Deepwater Horizon, vedlo to k největšímu úniku ropy a zasažení několika pobřežních států USA.
„Stejně jako útoky z 11. září předefinovaly náš postoj k zahraniční politice, tak tato katastrofa promění náš přístup k životnímu prostředí a energiím během příštích let,“ řekl tehdy v reakci na katastrofu Obama.
Větší kroky v oblasti ochrany životního prostředí však Obama podnikl až na sklonku své vlády. Loni pomohl k uzavření Pařížské dohody, kterou se 196 států zavázalo ke snížení emisí skleníkových plynů. Klimatická dohoda, která nahrazuje kjótský protokol z roku 1997, byla přitom možná především díky tomu, že Obama dostal k jednacímu stolu i Čínu. Dohoda pak byla podepsaná během jednoho roku.
I Obamovo poslední nařízení z Oválné pracovny se pak týká životního prostředí. Krátce před Vánoci vydal časově neomezený zákaz podmořské těžby ropy a zemního plynu ve většině amerických výsostných vod v Severním ledovém oceánu a části Atlantiku.
4 OBAMACARE
Téma, se kterým vyhrál Obama své první prezidentské volby. Před jeho zvolením neměly miliony Američanů žádné zdravotní pojištění. Zatímco pro českého čtenáře je to skoro nepochopitelné, pro Spojené státy to byla dlouholetá praxe.
Ti, kteří si sami nepořídili zdravotní pojištění u komerčních pojišťoven, museli za každý zákrok zaplatit. Ve zdravotním systému USA přitom nešlo o malé částky. Zdravotní výdaje byly důvodem poloviny bankrotů. Mnohé rodiny dělila od zruinování jediná diagnóza. Pojišťovny přitom odmítaly některé pacienty kvůli dlouhodobým problémům pojistit.
Obama lobboval za to, aby zdravotní pojištění bylo právem, ne výhodou člověka, a aby bylo dostupné pro všechny. Jeho plán měl být podobný tomu, který funguje v Evropě. The Affordable Care Act (Zákon dostupné péče), který vstoupil do povědomosti lidí jako Obamacare, prošel Kongresem v době, kdy měli demokraté většinu. Jednalo se o první „sociální záchrannou síť“ vytvořenou ve Spojených státech za posledních padesát let.
Obamacare pomohl rozšířit Medicaid, vládní zdravotní pojištění pro chudé, i Medicare, vládní program pro staré lidi. Změny, které Obama zavedl, přinesly zdravotní pojištění 22 milionům Američanů. Počet nepojištěných Američanů spadl z 15,7 procent v roce 2011 na 9,1 v roce 2015. Zdravotní pojišťovny nyní nemohou odmítnout pojistit lidi kvůli zdravotnímu stavu, jak připomíná web BBC
5. ZLOČINNOST
Prezident Obama kondoloval rodinám jen několik hodin po střelbě (14. prosince 2012)
Přestože počet zločinů v posledních osmi letech ve Spojených státech klesal, velká města se potýkala s rostoucím množství vražd střelnou zbraní. Podle analýzy webu The Guardian bylo jen v roce 2015 zavražděno střelnou zbraní na 13 tisíc lidí v téměř 3 500 městech. V Obamově domovském Chicagu se počet vražd a střeleb zvýšil loni o 50 procent.
Barack Obama přitom nevstupoval do úřadu s tím, že by chtěl omezit držení střelných zbraní. Jeho postoj se však změnil po střelbě na základní škole Sandy Hook na sklonku roku 2012. Když vyšinutý Adam Lanza postřílel 20 dětí a šest dospělých, byl to pro Obamu prý „nejhorší den jeho prezidentství“. Do té doby udělal demokratický prezident jen málo pro to, aby se zbraně v zemi kontrolovaly. Po střelbě v Sandy Hook se však stal zapáleným zastáncem přísnějších kontrol těch, kdo si zbraně pořizují, a požadoval omezení prodeje poloautomatických pušek. Téma omezení držení zbraní dostal z okraje zájmu do centra agendy Demokratické strany.
Přesto se mu v roce 2013 nepodařilo prosadit přes Kongres zákaz útočných zbraní, ani zákon, který by vyžadoval ověření osoby, která si zbraň kupuje. Podle studie Harvardské a Northeasternské univerzity je celá polovina zbraní v USA v rukách pouhých třech procent dospělé populace (psali jsme zde).
Během posledních dvou let Obamova prezidentství přitom zažily Spojené státy hned dvě masové střelby. První byla střelba v San Bernardinu, kde pár zabil 14 lidí (více zde), tou druhou útok na gay bar v Orlandu na Floridě loni v červnu. Při nejhorší střelbě v historii USA tehdy zahynulo 50 lidí a dalších více než pět desítek bylo raněno. Střelba znovu podnítila celonárodní debatu o kontrole držení zbraní.
V zemi se také zvedla vlna protestů proti policejnímu násilí na černoších s názvem Black Lives Matter. Protesty následovaly po několika případech, kdy policie při diskutovaných zákrocích zastřelila černocha. Veřejnost pobouřilo, když v roce 2013 zastřelil v Sanfordu na Floridě člen sousedské hlídky mladého Afroameričana Tryvona Martina (více zde). Demonstrace v ulicích následovaly i o rok později, kdy policie zastřelila ve Fergusonu 23letého černocha (více zde).
6. IMIGRACE
Uprchlíci ze Střední Ameriky na vlaku, který směřuje k hranici USA (12. června 2014)
I když se Obamovi v některých kruzích přezdívalo „nejvyšší deportér“, byla to přesto imigrační strunka, kterou Donald Trump rozehrával v předvolební kampani. Svým voličům slíbil, že ze země vyžene miliony ilegálních přistěhovalců a postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem.
Dosluhující prezident přitom deportoval ze Spojených států na 2,5 milionu lidí, čímž překonal všechny své předchůdce. Server BBC připomíná, že většina z deportovaných spáchala nějaký trestný čin nebo patřili do skupiny imigrantů, kteří do USA přijeli v poslední době.
Obama se také výrazně zasadil o to, aby někteří neregistrovaní imigranté v USA získali legální status a pracovní povolení. Více než 700 tisíc takzvaných „Snílků“ - těch, kteří přijeli do USA jako malé děti - bylo zařazeno do programu, který oddaluje riziko deportace o dva roky a dovoluje jim otevřeně pracovat. Program, který by měl umožnit to samé jejich rodičům, se však již Obamovi prosadit nepodařilo.
