Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec bezstarostné spotřeby. Zástupci států podepsali klimatickou dohodu

  20:07aktualizováno  21:22
Zástupci 175 zemí v New Yorku podepsali klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec. Část zemí již dokument stihla i ratifikovat.

Americký ministr zahraničí John Kerry držel při podepisování nové klimatické dohody symbolicky v náručí svou vnučku (22. dubna 2016). | foto: Reuters

„Doba spotřeby bez následků skončila,“ řekl šéf světového společenství, podle něhož se k podpisu shromáždilo 175 členských zemí. Tolik signatářů podepisujících velkou mezinárodní dohodu během jediného dne vytváří nový rekord.

Celkem 15 zemí již podle agentury AFP stihlo dohodu i ratifikovat a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že vstoupí v platnost mnohem dříve, než stanoví původní nejzazší termín - rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos.

Fotogalerie

Prvním signatářem dohody dojednané v prosinci v Paříži se stal francouzský prezident François Hollande, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že ratifikaci zvládne do září.

Americký ministr zahraničí John Kerry, který držel při podpisu symbolicky v náručí svou vnučku, označil páteční akt za chvíli, kdy svět vyrazil do vítězné „války proti uhlíkovým emisím“, které stojí za oteplováním planety. Prezident Barack Obama podepsání smlouvy přivítal s tím, že zajistí „všem našim dětem dědictví čistší, zdravější a bezpečnější planety“.

„Dohoda z loňského prosince představuje v mnoha ohledech historický milník a myslím, že evropské země, včetně ČR, mohou být s jejím zněním spokojené. Platí, že svět, respektive státy Rámcové úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální nárůst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvojové, budou muset plnit závazky snižování emisí skleníkových plynů,“ shrnul ministr Brabec.

Podpis dohody v New Yorku odstartoval její ratifikační proces. Aby byla platná celosvětově, musí ji podepsat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů. V Česku musí úmluvu schválit ještě Parlament a podepsat prezident.

Hlavní body nové klimatické dohody jsou následující:

1Dlouhodobé cíle (stupně)

Udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně,“ což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.

Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.

2Dlouhodobé cíle (emise)

Podle dohody musí státy „usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech“.

Vyjednávači se pokoušeli zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán eliminace či snížení používání pevných paliv.

Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika.

3Finance

Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.

Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.

4Ztráty a škody

V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.

Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.

5Trhy s emisemi oxidu uhličitého

Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření,“ která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

6Diferenciace

V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit.“

Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, které byly určeny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími, a mohly by také činit více.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž uvězněný pod troskami budovy dostává napít, zatímco čeká na záchranu....
Doufám, že je mrtvá. Hledání přeživších v mexické metropoli ovládl chaos

Po středečním zemětřesení v Mexiku připomíná dříve prosperující čtvrť La Condesa v metropoli ruiny. Z těch se v nastalém chaosu snaží lidé vyprostit přeživší....  celý článek

Český prezident Miloš Zeman hovoří s ruským prezidentem Vladimirem Putinem...
Putin mě pozval do Soči, oznámil Zeman. Považuje to za vyznamenání

Ruský prezident Vladimir Putin pozval Miloše Zemana na návštěvu do Soči. Český prezident to ve středu řekl českým novinářům na tiskové konferenci v New Yorku,...  celý článek

V Mexiku pokračují po zemětřesení záchranné operace (20. září 2017).
Zemětřesení v Mexiku má 230 obětí, hledání přeživších komplikuje déšť

Počet obětí úterního zemětřesení v Mexiku vzrostl na 230. Oznámil to šéf národního úřadu pro civilní obranu Luis Felipe Puente, podle něhož se zvýšil počet...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.