Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA se sbližují s Kubou. Bezduchý ústupek, protestují republikáni

  16:14aktualizováno  19:45
Barack Obama oznámil změnu zahraniční politiky vůči Kubě. USA plánují otevření svého velvyslanectví v Havaně, zlepšit by se měly také obchodní vztahy obou zemí. Americký prezident to oznámil po tom, co Kuba propustila pětašedesátiletého Američana Alana Grosse a dalších 53 politických vězňů.

„Kubánci prospěli naší zemi, pomohli vybudovat silnější Ameriku,“ zahájil svůj proslov Obama. „Posledních pár let ukázalo, že izolace nefunguje, je čas zkusit jinou strategii,“ naznačil nové směřování americké zahraniční politiky vůči Kubě. Dále uvedl, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě své velvyslanectví.

Šéf Bílého domu oznámil také zmírnění cestovních omezení pro cesty na Kubu a snahy oživení obchodních vazeb a exportu mezi zeměmi. Šéf Bílého domu rovněž řekl, že bude jednat s Kongresem o zrušení dosavadního embarga uvaleného na Kubu před desítkami let.

USA a složité vztahy s Kubou

Napjaté vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se na ostrově chopili moci komunisté vedení Fidelem Castrem. 

První hospodářskou blokádu proti Kubě zavedly Spojené státy v říjnu 1960 a v následujících letech ji zostřovaly. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou.

V dubnu 1961 se skupina kubánských emigrantů řízených CIA vylodila v Zátoce sviní na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě. Bez původně slibované letecké podpory USA však akce skončila po třech dnech; výsledkem bylo 300 mrtvých a 1200 zajatců. Akce Castrův režim posílila a vyhrotila americko-kubánské vztahy.

Po "karibské krizi", kdy USA zahájily námořní blokádu Kuby na protest proti přítomnosti sovětských raket na Kubě z podzimu 1962, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou. Toto nařízení rovněž výrazně omezilo cesty Američanů na Kubu.

Obama dále řekl, že dal svému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu za úkol, aby jednal s Kubou o normalizaci vzájemných vztahů. Vyjádřil víru v to, že USA mohou více pomoci kubánskému lidu, když s kubánskou vládou jednat přímo.

Obama připustil, že jeho rozhodnutí sblížit se s Kubou neuspokojí mnohé lidi, zejména bojovníky za demokracii. Prohlásil, že jejich postoj respektuje, ale je přesvědčen, že při prosazování demokratických principů je třeba zkusit jiný přístup.

Zároveň s Obamou se ke zlepšení vztahů s USA vyjádřil i kubánský prezident Raúl Castro. Kuba je podle něj připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných jednání. Rozhodnutí šéfa Bílého domu propustit vězněné Kubánce si zaslouží respekt kubánského lidu, řekl Castro.

Podle Castra je pro kubánskou stranu zásadní věcí vyřešení přes půlstoletí trvajícího amerického obchodního embarga, na jehož případných změnách se však oba vůdci nedohodli.

Obama mluvil s Castrem už v úterý v rámci 45 minut dlouhého telefonického rozhovoru. Podle amerického prezidenta sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry prý letos k dialogu vyzval dopisem. Obama ocenil také kanadský příspěvek ke zlepšení americko-kubánských vztahů: Kanada podle něj sehrála významnou roli tím, že vyjednávání obou stran umožnila na své půdě.

Republikáni budou bojovat proti návrhům Obamy

Americký prezident však s plánem na sblížení s Kubou narazí na odpor obou komor Kongresu, které nyní ovládají republikáni. Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů John Boehner již podotkl, že revize či normalizace vzájemných vztahů není možná bez toho, aby si kubánský lid užíval svobody. Obamův krok označil za další ze série „bezduchých ústupků“ diktátorům.

Republikánský senátor Marco Rubio se už ve středu odpoledne nechal slyšet, že udělá vše proto, aby Obamova snaha o normalizaci vztahů s Kubou ztroskotala. „Prezidentovo rozhodnutí odměnit režim Castra a zahájit cestu k normalizaci vztahů s Kubou je neakceptovatelné,“ myslí si Rubio, který má sám kubánské kořeny.

Už koncem loňského roku vzbudilo pozdvižení, když si prezidenti USA a Kuby podali ruce na pohřbu Nelsona Mandely a prohodili spolu několik slov. Bylo to první takovéto vstřícné gesto po dlouhých dekádách. Kubánský vůdce Raúl Castro se posléze nechal slyšet, že si dovede představit, že by vztahy mezi USA a Kubou byly civilizovanější (podrobnosti najdete zde).

Za propuštění Grosse USA nabídly pět kubánských agentů

Oteplování vzájemných vztahů odstartovalo propuštění Alana Grosse, který si na Kubě odpykával patnáctiletý trest kvůli pokusu zřídit tam nelegální internetovou službu. Letadlo s Alanem Grossem podle posledních informací již přistálo ve Spojených státech. Policie jej coby spolupracovníka programu na podporu budování demokracie, financovaného americkou vládní Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), zatkla v prosinci 2009. O dva roky později byl odsouzen.

Fotogalerie

Advokát Alana Grosse letos v srpnu řekl, že zdravotní stav Američana se horší a že vězněný muž není déle schopen psychicky snášet život za mřížemi. Gross prý již řekl sbohem své nejbližší rodině a nepočítá s tím, že by se s nimi ještě shledal. Zanechal také fyzického cvičení, zhubl a jeho zdravotní stav se zhoršil, téměř oslepl na pravé oko.

K urychlené aktivitě kolem Grossova případu vyzvaly v srpnu prezidenta Baracka Obamu tři stovky amerických rabínů. Americké ministerstvo zahraničí na dopis rabínů odpovědělo, že Grossova kauza je na programu rozhovorů s kubánskou vládou. „Naléhavě zopakujeme svou žádost o jeho okamžité propuštění kubánské vládě,“ uvedla tehdy mluvčí americké diplomacie.

Havana v minulosti vyjádřila ochotu Grosse vyměnit za trojici kubánských agentů, kterým soud v USA uložil dlouholeté tresty vězení. Washington ale takovouto možnost dříve rezolutně odmítal. Nyní však za propuštění Grosse a dalšího agenta amerických tajných služeb vyměnil rovnou petici kubánských agentů. Ti operovali během 90. let na Floridě.

Kubánský režim se následně ve středu večer rozhodl propustit také skupinu 53 vězňů, které USA považují za politické. Kuba čelí dlouhodobě kritice kvůli zadržování odpůrců režimu.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.