Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amerika je národ střelců, tvrdí majitelé desítek „mužských šperků“

  0:17aktualizováno  0:17
Otázka držení zbraní je před volbami v USA neustále živá. Někteří je odmítají, jiní je vlastní jen pro svou ochranu a další přidávají do sbírky další kusy „mužských šperků“, jak zbraním někdy přezdívají. Podle podrobného průzkumu polovinu zbraní drží v USA jen tři procenta dospělých, kteří ovšem mají doma klidně padesát kusů.

Ulice Clevelandu při republikánském konventu. (18.července 2016) | foto: Profimedia.cz

Rich z Delawaru je jedním z amerických nadšenců do zbraní. Dlouhé roky měl přitom jen dvě - jednu schovanou a jednu po ruce v šuplíku u postele. Nikdy ji nevytáhl a nikdy nevypálil. Pak přišla střelba ve škole v Newtownu v Connecticutu a pro Riche se něco změnilo. Byl konec roku 2012 a útočník postřílel ve škole 26 lidí, z čehož bylo dvacet dětí, poté obrátil zbraň proti sobě (případ jsme popsali zde).

Jeden z nejhorších školních masakrů v dějinách otřásl společností. Lidé začali volat po zákazu zbraně, kterou útočník použil. Byla to puška AR-15 - lehčí verze vojenské M-16, která se proslavila v rukách Arnolda Schwarzennegera ve filmu Komando či Predátor. Po střelbě v Newtownu začaly úřady mluvit o jejím zákazu, což by ostatně nebylo poprvé v historii USA (viz. box níže). Paradoxně to však přispělo jen k jejímu rozšíření.

Riche totiž vyděsilo, že zbraň nebude k dostání, a přidal se k davu lidí, který se shromáždil před specializovaným obchodem. Všichni chtěli mít klasickou pušku doma a báli se, že mají poslední šanci. Rich za ni bez otázek zaplatil dva tisíce dolarů, což je dvojnásobek její dnešní ceny.

Zbraň masových vrahů

Puška AR-15 má špatnou pověst. Loni s ní dva teroristé napojení na Islámský stát v kalifornském San Bernardinu zabili 14 lidí (více zde). O tři roky dříve s ní vyšinutý Adam Lanza postřílel 20 dětí a šest dospělých ve škole Sandy Hook (více zde). Půl roku předtím s ní další vrah pozabíjel 12 lidí na premiéře Batmana v kině v coloradském městě Aurora (více zde).

Ve Spojených státech přitom byla postavená mimo zákon, a to v roce 1994. Zákon se však změnil v roce 2004, kdy Kongres nechal zbraň v tichosti zlegalizovat. Zákaz byl na deset let a kongresmani se tvářili, že si nevšimli, že čas vypršel.

AR-15 je samonabíjecí puška. Je oblíbená díky své vysoké přesnosti, vysoké kapacitě standardního zásobníku či nízké hmotnosti. Je považována za jednu z nejlepších zbraní pro osobní obranu.

„Předtím jsem vlastně žádnou nechtěl, ale v té době panoval strach, že když si ji nekoupíte teď, už si ji nekoupíte nikdy,“ svěřil se nadšený 39letý sběratel webu The Guardian. Další koupě brzy následovaly a do tří měsíců měl Rich doma deset zbraní, o čtyři roky později třiačtyřicet, a to vlastně jen přibližně, jak řekl nadšenec, který nechtěl zveřejnit své celé jméno, aby zbytečně nelákal do domu zloděje.

Podle studie Harvardské a Northeasternské univerzity je celá polovina zbraní v USA v rukách třech procent dospělé populace. Tito „supervlastníci“ mají doma mezi osmi a 140 zbraněmi a delawarský pracovník rafinerie se svou sbírkou se mezi ně jednoznačně počítá.

Rich má ve své kolekci celkem tři AR-15, které jednou předá svým třem dětem, nehledě na to, jestli zákaz této zbraně Kongresem projde nebo ne. Sám přiznává, že pro něj už je AR-15 trochu nudná. Mnohem raději má historické zbraně a sní o tom, že by si jednou pořídil plně automatickou zbraň. Taková střílí při zmáčknuté spoušti tak dlouho dokud nedojdou náboje.

To, že Richovi lidé říkají „gun nut“, což by volně šlo přeložit jako blázen do zbraní, mu vůbec nevadí. „Beru to jako projev náklonnosti,“ uvedl Rich. Podle studie si Američané pořídili od roku 1994 do domácností dalších 70 milionů pušek, pistolí a revolverů. Doma tak mají odhadem 265 milionů zbraní, což je víc, než by bylo potřeba k vyzbrojení každého dospělého v zemi.

Do obchodu i na letiště s puškou

Ačkoliv mnozí vlastníci celý rozsah svých sbírek tají, drahocenné kusy nemají jen schované doma v kumbále. Ve pětačtyřiceti amerických státech je možné nosit zbraně otevřeně, ačkoliv někde s určitými omezeními. Jednapadesátiletý Jim Cooley z Georgie testuje limity nařízení na vlastní kůži a bez zbraně nevyjde z domu, jak popisuje reportér The Washington Post, který s ním jeden den strávil. Někdy stačí Cooleymu pistole, ale pokud má jít na letiště nebo do přeplněného supermarketu, bere z poličky AR-15. Cooley, který vyrostl v Chicagu, dřív zbraň nechtěl a svou první si pořídil až jako dospělý, kdy měl pocit, že ji potřebuje k ochraně rodiny.

Podobný důvod udává i mnoho dalších majitelů zbraní, ale není to ten jediný impuls k nákupu. Podle průzkumu mají někteří Američané zbraně prostě proto, že rádi střílí, jiní je jen postupně nahromadili bez většího důvodu. „Některé zbraně jsou oprostě jen hezké. Jsou pro muže jako šperky, nevím, jak jinak to nazvat,“ popsal Fred z Floridy, který jich má doma přes čtyřicet. V domě je má poschovávané v obýváku, ložnici i v garáži. „Když budu v garáži a někdo ke mně vtrhne a bude mě chtít vykrást, nemůžu mu říct, aby chvíli počkal,“ vysvětlil Fred.

V průměru mají „supervlastníci“ sedmnáct zbraní. Ačkoliv se to z pohledu Evropana zdá jako vysoké číslo, podle mnohých „supervlastníků“ se na takový počet člověk dostane velice záhy. „Jsem z Texasu a mám tři pr**le zbraní,“ řekl bez obalu bývalý pracovník Úřadu pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny John Risenhoover.

Přiznává, že jich vlastní víc než třicet. Starší zdědil po otci, pistoli Glock má pro vlastní obranu, brokovnici na střelbu kachen, větší pušky na lov jelenů a mezi tím pár malých revolverů, se kterými učil střílet své děti. „Je to jako kupování bot,“ popsal Risenhoover své nutkání hromadit vražedné nástroje.

Kolik zbraní stačí?

Zbraně nelákají jen muže. Podle průzkumu naopak výrazně přibylo žen, které se rozhodly se přihlásit na kurz střelby nebo si pořídit vlastní kousek. Přesto většina vlastníků jsou stále bílí konzervativní muži, kteří žijí na venkově. V kontextu nadcházejících prezidentských voleb pasují vlastníci zbraní lépe do profilu voličů Donalda Trumpa (více čtěte zde).

O držení zbraní a nutnosti jejich omezení tak mluví jeho rivalka Hillary Clintonová stejně jako úřadující prezident Barack Obama. Ti, kteří je doma mají, však chtějí mít právo se sami bránit a nespoléhat na bezpečnostní složky. „Kolik zbraní stačí? Nevím. Řeknu vám, až se do toho bodu dostanu,“ uvedl Bryce M. Towsley, který o nutnosti vybavit se zbraněmi a naučit se s nimi zacházet napsal celou knihu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.