Běženci čekají v Berlíně na registraci. (1. února 2016)

Běženci čekají v Berlíně na registraci. (1. února 2016) | foto: Reuters

Zločinnost běženců v Německu neodpovídá jejich přílivu, ukázala statistika

  • 754
V Německu se loni zvýšil počet trestných činů spáchaných běženci. Vzrostl ale výrazně nižším tempem, než jakým přibylo uprchlíků v zemi. S odvoláním na informace Spolkového kriminálního úřadu (BKA) to napsal deník Bild.

Podle BKA se většina přistěhovalců kriminality v Německu nedopouští. Loni uprchlíci spáchali zhruba 208 000 trestných činů, o 79 procent víc než v roce 2014. Ve stejném období ale přišlo do Německa téměř 1,1 milionu běženců, což je o 440 procent víc než v roce 2014.

Kriminalisté také upozornili, že nárůst počtu trestných činů spáchaných uprchlíky zaznamenávali především v prvním pololetí. Ve druhé polovině roku, kdy imigrační vlna výrazně zesílila, se počet měsíčně spáchaných trestných činů už nezvyšoval.

S tímto vývojem souvisí i podíl trestných činů, který připadá na jednotlivé národnosti. Albánci, kteří loni tvořili osm procent uprchlíků v Německu, se podíleli na 17 procentech trestných činů. Kosované tvořili čtyři procenta běženců, podíleli se na 14 procentech trestných činů.

Občanů Srbska byla mezi uprchlíky dvě procenta, na trestných činech se ale Srbové podíleli z 11 procent. Země západního Balkánu jsou přitom od poloviny loňského roku na německém seznamu bezpečných zemí, takže jejich obyvatelé mají jen mizivou šanci azyl v zemi získat. Počet běženců z těchto států se ve druhém pololetí výrazně snížil.

Syřané, kteří loni tvořili 47 procent zaregistrovaných běženců a i nyní zůstávají nejpočetnější přistěhovaleckou skupinou, se podle BKA podíleli z 24 procent na trestných činech spáchaných uprchlíky. Podproporční počet trestných činů ve srovnání s podílem na počtu přistěhovalců je také mezi občany Afghánistánu a Iráku.

BKA také uvedl, že nejvíc trestných činů spáchaných běženci jsou krádeže, na celkovém počtu se podílejí z jedné třetiny. Další třetinu trestných činů tvoří ty, které policie řadí do kategorie falšování dokumentů; mezi ně patří jak upravování úředních dokumentů, tak jízda načerno v hromadné dopravě. Podíl trestných činů se sexuálním podtextem je nižší než jedno procento.

Uprchlická krize

Bild nicméně upozornil, že v bilanci BKA nejsou zahrnuty silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem a v dalších městech. Tyto trestné činy zatím nejsou plně vyšetřeny.

Faymann: Podporuji Visegrád

Německo v posledních týdnech od počáteční vstřícné migrační politiky pomalu ustupuje. Na počátku února vláda přidala na seznam bezpečných zemí Alžírsko, Tunisko a Maroko, azylanté po dobu dvou let nebudou moci do Německa pozvat svoji rodinu (více zde).

Rakouský kancléř Werner Faymann soudí, že Berlín brzy po vzoru Rakušanů brzy sáhne k restriktivním opatřením. V rozhovoru s deníkem Kurier prohlásil, že v otázce zajištění ochrany hranic se Vídeň shoduje i s názory visegrádské čtyřky, která prosazuje takzvaný plán B, tedy vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska.

Plán Angely Merkelové, která sází na větší spolupráci s Tureckem, má podle Faymanna naději na úspěch, podle něj ale „musíme ale každopádně přijmout opatření i na hraničních přechodech“. Na možnost, že vnější hranice EU nebudou dostatečně a včas zajištěné, se podle něj musí připravit i balkánské země. „Pokud to pak nebude třeba, tím lépe,“ dodal kancléř.

Faymann stejně jako Merkelová na počátku migrační krize uplatňoval vstřícnou politiku vůči migrantům. V Rakousku s 8,7 miliony obyvatel požádalo loni o azyl 90 000 lidí. V posledních měsících ale Vídeň začala prosazovat přísnější opatření.

V lednu vláda zejména pod tlakem koaličních lidovců rozhodla, že letos přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. V úterý oznámila, že plánuje zavést kontroly na dalších dvanácti hraničních přechodech, a kontrolovat tak bude již prakticky celou jižní hranici.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video