Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mandelovi soudruzi se umění sabotáže učili i v Brně, říká historik

  19:23aktualizováno  19:23
Nelson Mandela velmi pravděpodobně nevěděl, že mu komunistické Československo udělilo v roce 1988 vyznamenání. Jisté ale je, že se zde cvičili bojovníci proti apartheidu, říká historik Karel Sieber, který spolu s Petrem Zídkem napsal knihu Československo a subsaharská Afrika v letech 1948-1989.

Nelson Mandela na archivním snímku z roku 1962 | foto: Profimedia.cz

Jaký byl vztah předrevolučního Československa k Africkému národnímu kongresu (ANC) Nelsona Mandely, respektive k jeho jihoafrickým komunistickým spojencům?
Až do začátku šedesátých let komunistické Československo podporovalo Africký národní kongres spíše deklarativně. A fakticky udržovalo konzulární styky s Jihoafrickou unií. Asi od roku 1961 začalo ANC pomáhat také materiálně, dokonce i dodávkami zbraní a vojenským výcvikem. Hlavním zprostředkovatelem podpory byla ovšem Jihoafrická komunistická strana.

Znamená to, že komunistická Praha udržovala v tu samou dobu kontakt s kontroverzní Jižní Afrikou i komunistickou opozicí vůči ní? Proč?
Pro československý zahraniční obchod byla Jižní Afrika lukrativním partnerem. Šlo o tradiční odbytiště československého spotřebního zboží, působilo tu několik zástupců podniků zahraničního obchodu, obrat vzájemného obchodu představoval na začátku 60. let asi třicet milionů devizových korun. V červnu 1963 bylo rozhodnuto generální konzulát v Johannesburgu zrušit, obchod ale pokračoval ještě několik let poté.

Karel Sieber (35)

Historik Karel Sieber.

Pracuje v Archivu České televize. Spolu s Petrem Zídkem napsal knihu "Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989", v níž se zabývá také vztahem Československa k bojovníkům proti apartheidu. Je rovněž autorem několika studií o československé politice ve třetím světě během studené války.

Podpora opozice naproti tomu vycházela z logiky studené války - jihoafrický apartheid stál vojensky na straně Západu, i když nesdílel jeho liberální ideologii. Ve stejné době Československo začínalo podporovat dodávkami zbraní a výcvikem i další protikoloniální hnutí, například v nedaleké Angole.

Kolik Jihoafričanů se u nás cvičilo? S jakým úspěchem? Stal se někdo z nich prominentem hnutí proti apartheidu?
První dva Jihoafričané přiletěli k vojenskému výcviku na Zahraniční fakultě Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně v březnu roku 1963. Shodou okolností to byli oba jihoafričtí Indové. Vedle politického školení je čekala například i výuka práce s výbušninami. Postupně jich za tímto účelem do Československa přijelo ještě dalších šest a byli mezi nimi také černoši i míšenci.

Jejich školení ale neskončilo příliš úspěšně - v té době přicházely z Jižní Afriky zprávy o vlně zatýkání a účastníci výcviku byli výrazně demoralizováni. První dva navíc byli při návratu zadrženi na letišti v Londýně a vráceni do Československa.

Stojí ale za pozornost, že čtrnáctidenní výcvik v práci s výbušninami si pro sebe v květnu 1963 vyžádal sám generální tajemník Jihoafrické komunistické strany Moses Kotane.

Lze další působení "československých absolventů" označit za neúspěch?
Původní cíle, s nimiž ANC a jihoafričtí komunisté v roce 1961 zakládali hnutí nazvané Kopí národa - ochromit apartheid sérií sabotáží a vynutit si politické ústupky - samozřejmě bezprostředně splněny nebyly. Mnozí z představitelů opozice byli buď zatčeni a odsouzeni, nebo "uvízli v exilu" - jako například právě absolventi výcviku v Československu, kteří byli repatriováni do Tanzánie.

Úmrtí Mandely

Na druhou stranu ale bylo jasné, že apartheid nedokáže politické emancipaci "barevné" většiny jihoafrického obyvatelstva dlouhodobě čelit. V tomto smyslu se příběhy prvních příslušníků Kopí národa staly legendou.

Hovořil jste o tom, že se sám šéf jihoafrických komunistů chtěl naučit pracovat s výbušninami. Proč? Chtěl se zapojit do ozbrojeného odboje osobně?
To je docela dobře možné. Uvnitř jihoafrické opozice byly samozřejmě názory na ozbrojený boj velmi různé. Někteří představitelé prosazovali taktiku nenásilného odporu. Jiní - například Nelson Mandela - souhlasili s organizací sabotáží, ale odmítali terorismus.

Generální tajemník Moses Kotane s dalším funkcionářem požádal o školení "v pyrotechnické praxi a střelecké přípravě". Je třeba říci, že k radikalizaci postojů a vzniku Kopí národa přispěla také brutální politika jihoafrické vlády. Například v březnu 1960 začala policie při demonstraci v Sharpevillu střílet do davu, výsledkem bylo 69 mrtvých a 180 zraněných, včetně žen a dětí.

Byl Nelson Mandela osobně v kontaktu s někým z Čechoslováků? Dozvěděl se třeba, že dostal v roce 1988 československé vyznamenání?
Nelson Mandela byl od srpna 1962 ve vězení, ještě předtím ale od ledna do července 1962 podnikl dlouhou zahraniční cestu, v rámci které navštívil řadu afrických zemí. Je známo, že v červnu se setkal v Londýně s místními zástupci jihoafrických komunistů, kteří často navštěvovali Prahu. Ještě v květnu 1962 měla navštívit Československo za podmínek mimořádného utajení delegace sedmi členů ANC - v tuto chvíli zatím nelze s určitostí říci, zda mezi nimi nebyl i Mandela.

Mandelův život v obrazech

ZA MŘÍŽEMI. Vůdce Afrického národního kongresu byl odsouzen k doživotnímu...
NÁVRAT DO CELY. Nelson Mandela při návštěvě vězeňské cely v neblaze proslulé...
OSVOBOĎTE MANDELU. Jihoafrický rasistický režim ho zavřel, jeho myšlenky však...
PŘELOMOVÝ MOMENT. Nelson Mandela s tehdejší manželkou Winnie zdraví své...

V červnu 1988 byl ještě stále ve věznici Pollsmoor, kam byl šest let předtím převezen z Robben Islandu. O tom, že od československého vedení právě obdržel Řád přátelství, velmi pravděpodobně nevěděl.

Změnil se vztah Československa k ANC v době normalizace? Respektive na konci 80. let minulého století?
V 70. a 80. letech minulého století byly - alespoň podle dnes známých údajů - československé možnosti jak pomáhat opozici přímo v Jihoafrické republice velmi omezené. Poměrně intenzivní zato byly kontakty se zástupci exilových organizací ANC v afrických "frontových státech": v Angole, Zambii, Tanzánii a od roku 1980 v Zimbabwe. Spíš než o vojenský materiál šlo v té době o dodávky, které by bylo možné označit za civilní pomoc. Například na konci 70. let bylo odesláno do Tanzánie dva tisíce pytlů cementu na stavbu školského komplexu ANC.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Dva zemřeli, osm je zraněných. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.